Praha - Prezident Miloš Zeman se v neděli po 25 letech vrátí do sálu královéhradeckého kulturního domu Střelnice, aby tam promluvil k mimořádnému sjezdu ČSSD, který má zvolit nové vedení strany. Na rozdíl od roku 1993, kdy se právě tady stal poprvé předsedou české sociální demokracie, však už nebude hovořit ke svým spolustraníkům.
Podobně jako tehdy se ale bude snažit zásadně ovlivnit směřování partaje. A i nyní se ČSSD, pokud Zemana poslechne a zvolí do vedení prezidentovi nejvíce nakloněné křídlo vedené Jiřím Zimolou, vydá s velkou pravděpodobností směrem k větší radikálnosti.
Chystá se "nepřátelské převzetí"?
V únoru 1993 se ČSSD ostře vymezila vůči vládě Václava Klause a stala se levicovější než za předchozího předsedy Jiřího Horáka. Po neděli by se měla více sblížit nejen s Andrejem Babišem a hnutím ANO, ale minimálně částečně převzít i protiimigrační a národně orientovanou politiku, jejímž nejsilnějším představitelem je dosud Tomio Okamura a jeho SPD.
"On se je samozřejmě pokusí přesvědčit, aby šli do vlády s Babišem, aby jim přestalo vadit, že je trestně stíhaný a bývalý agent StB. Což přesně odpovídá vizi, kterou má Zimolovo křídlo. Pokud opravdu uspějí a proběhne takzvané nepřátelské převzetí ČSSD, bude to pro něho velká satisfakce za rok 2003, kdy ho část strany odmítla zvolit za prezidenta," míní bývalý Zemanův kolega ze sociální demokracie Petr Kučera, který současného prezidenta přivedl do politiky, když mu kdysi nabídl možnost kandidovat za Občanské fórum ve středních Čechách.
Nejznámějšími představiteli křídla bývalého jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly jsou poslanec Jaroslav Foldyna, bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek, blízko k němu má i bývalý místopředseda vlády Zdeněk Škromach. Všichni patří v ČSSD k těm, kteří v otázce migrace neváhají sáhnout k ostřejším vyjádřením. Samotný Zimola se například před krajskými volbami v roce 2016 vyjádřil pro obnovení hraničních kontrol.
"Je velmi pravděpodobné, že by po vítězství jejich křídla ČSSD přešla z levicových pozic až na národovecké a xenofobní. Průnik hodnot s Okamurovou SPD by pak byl výrazný, i když Zimola by byl určitě vlažnější než Okamura," míní bývalý místopředseda strany a nynější předseda jedné z organizací v Praze-východ Karel Machovec.
Při současných náladách ve společnosti by taková proměna mohla mít u voličů úspěch. Podle Kučery by se dokonce mohl odehrát podobný proces jako v 90. letech, kdy pod Zemanem daleko radikálnější a levicovější ČSSD převzala část voličů Republikánské straně Miroslava Sládka.
"Rétorika vedení sociální demokracie by se pak ohledně imigrace přiblížila Okamurovi, což by ho mohlo oslabit. Ale to samé by se mohlo stát i Babišovi, on bude muset jezdit do Bruselu, dělat slušného, zatímco oni by mohli divočit," míní muž, který už politiku opustil, aby koupil a rekonstruoval zámek Nové Hrady na Chrudimsku.
Lovilo by se v plném rybníku, ale odradilo by to spoustu sociálních demokratů
"Preference by ČSSD asi stoupaly, ale pro levicové liberály už by to byla nevolitelná, nacionálně orientovaná strana," dodal Kučera. Machovec si ohledně přílivu voličů není tak jistý. "Lovilo by se sice v rybníku, který je nyní plný, ale odradilo by to celou velkou skupinu sociálních demokratů reprezentovaných politiky jako Dienstbier, Marksová či Sobotka a jejich liberálnější voliče," míní.
Politologové s tím, že Zeman se bude snažit posunout ČSSD blíže k Babišovi a Okamurovi, většinou souhlasí. "Asi řekne něco podobného jako na sjezdu SPD. Vyzve ČSSD, aby se zapojila do vládního aranžmá, které počítá s podporou KSČM i SPD. Bude také nejspíš apelovat, aby se pokusila získat zpět voliče, kteří od ní přešli k Okamurovi a ANO, což znamená hovořit na ně jazykem, na který slyší," uvedl Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.
Někteří experti si dokonce myslí, že pohyb ČSSD směrem k více národně orientované politice nastane tak jako tak. Tedy i kdyby vyhrál nynější místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, který posbíral od krajů nejvíc nominací, bývalý ministr vnitra Milan Chovanec nebo kdokoliv jiný z celkem sedmi kandidátů. "Jako se změnil Zeman, který už dnes rozhodně není levicový politik a je mu velmi blízká krajně pravicová SPD, tak se nejspíš posune i celá sociální demokracie, která mu, ovlivněná jeho úspěchem, vyjde vstříc. A nebude ani tak záležet na tom, kdo stane v jejím čele," míní například Milan Znoj z Ústavu politologie Karlovy univerzity.
Faktem je, že vstřícná gesta vůči Zemanovi už před sjezdem vyslali i sociální demokraté, kteří nemají se Zimolovým křídlem mnoho společného, jako například Jan Birke či Kateřina Valachová. Lze proto předpokládat, že vliv Zemanovy návštěvy a jeho poselství bude v neděli značný. "Minimálně na polovinu delegátů jeho slova zapůsobí. A právě proto si myslím, že se rozhodne mezi dvojicí Jan Hamáček, Jiří Zimola. A nepodceňoval bych ani olomouckého primátora Antonína Staňka, který může být vhodným kompromisním kandidátem," dodal Karel Machovec.
Kdo kandiduje do čela ČSSD?
Milan Chovanec - bývalý hejtman Plzeňského kraje a ministr vnitra, místopředseda a pověřený předseda ČSSD
Jan Hamáček - první místopředseda Poslanecké sněmovny, místopředseda ČSSD
Jiří Zimola - bývalý poslanec hejtman Jihočeského kraje
Antonín Staněk - zastupitel a primátor Olomouce, poslanec
Romana Žatecká - zastupitelka a starostka České Lípy
Jan Jukl - zastupitel Poličky
Miroslav Krejčík - místopředseda místní organizace Unhošť, mezi lety 2004 a 2007 byl ředitelem Vojenského zpravodajství
