Zeman o Nečasovi: Je čistý člověk, podlehl vlivu okolí

Domácí Domácí
12. 2. 2014 22:10
Prezident je překvapen, že v kauze Nagyová dosud nedošlo k většímu odhalení
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Prezident Miloš Zeman okomentoval nedávné obvinění expremiéra Petra Nečase z podplácení v kauze trafik pro poslance ODS.

"O Petru Nečasovi si myslím, že to byl osobně čistý člověk a že podlehl vlivu svého okolí, vlivu, který Francouzi označují cherchez la femme," řekl prezident v rozhovoru pro Českou televizi.

Zároveň ale zkritizoval dřívější rozsudek Nejvyššího soudu, který znemožnil stíhání tří Nečasových spolustraníků Marka Šnajdra, Ivana Fuksy a Petra Tluchoře.

Zeman je také podle svých slov překvapený tím, že v související kauze Nagyová dosud nepřišlo "senzační odhalení", o kterém loni v létě hovořil žalobce Ivo Ištvan.

"O senzaci mluvil pan Ištvan. Já jsem ho citoval a samozřejmě jsem byl překvapen, když k žádnému senzačnímu odhalení nedošlo. Nedávné obvinění pana Grygárka asi těžko můžeme považovat za senzační," uvedl Zeman.

Přitom právě očekáváným vývojem v kauze Zeman v srpnu argumentoval, když nechtěl jmenovat vládu Miroslavy Němcové a místo ní nominoval úřednický kabinet Jiřího Rusnoka.

Prezident ovšem naznačil, že vládu Němcové by zřejmě stejně nepřijal.

"Vláda vedená Miroslavou Němcovou měla naprosto stejné složení a stejný program. Tvrdila, že má podporu 101 poslanců, a jak se ukázalo, byl to podvod," dodal Zeman s tím, že chtěl co nejdříve vyvolat předčasné volby.

Zeman: Amnestii podepsat nemusel

Prezident dodal, že si nemyslí, že by Nečas měl být zároveň stíhán i za způsob prosazení zákona o církevních restitucích. Ten prošel jen o jeden hlas a opozice hovořila o kupčení s poslanci.

Jiný názor má ovšem prezident na případné Nečasovo stíhání kvůli spolupodepsání loňské amnestie Václava Klause. "Pokud jde o amnestii, nesouhlasím s názorem, že premiér musí automaticky spolupodepsat amnestii. Dokonce bývá obvyklé, že o tom hlasuje celá vláda," dodal Zeman.

K restitucím, které momentálně vyvolávají pnutí ve vládě Bohuslava Sobotky, Zeman dodal, že církve by měly dostat 59 miliard finančních náhrad, pouze pokud zaručí, že půjdou na veřejně prospěšné účely.

Situaci ve vládě nechtěl komentovat s tím, že dá novým ministrům 100 dní hájení. Neodpustil si ale vzkaz pro KDU-ČSL. "Mohou být kdykoli se svými 14 poslanci nahrazeni 14 poslanci strany Úsvit a oni si to uvědomují. Uvítám, když lidovci kromě církevních restitucí přijdou s rozumnými návrhy týkajícími se například podpory rodiny," konstatoval Zeman.

V rozhovoru se prezident zmínil také o cestě na olympiádu v Soči, na které se setkal s čínským prezidentem. "Dohodli jsme se, že se sejdeme v Číně, kam přivezu rozsáhlou podnikatelskou delegaci. Pokládám kontakty s Čínou za důležité pro snižování nezaměstnanosti," míní Zeman.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 6 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy