Nejvyšší správní soud dnes zamítl stížnost na volební systém, kterou podal lídr Strany zelených v Libereckém kraji Petr Pávek.
Pávek považuje způsob, jakým jsou volební hlasy přepočítávány na poslanecké mandáty za protiústavní a v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Zelení totiž v Libereckém kraji získali přes 9,5 procenta hlasů, a přesto se kvůli způsobu přepočítávání hlasů na mandáty (takzvanou d'Hondtovou metodou) nedostal do sněmovny ani jeden z kandidátů Strany zelených.
Nejvyšší správní soud zčásti Pávkův návrh odmítl, zčásti zamítl pro nedůvodnost. Ustanovení volebního zákona nejsou dle soudu protiústavní. Proto také soud nepodal Ústavnímu soudu návrh na zrušení zpochybňovaných ustanovení volebního zákona,jak Pávek požadoval.
Systém není protiústavní
Lídr zelených namítal, že volební kraje nejsou stejně velké a rozděluje se v každém z nich odlišný počet mandátů. Na to opět doplácejí malé strany.
S tím soud nesouhlasil. "Rozdělení volebních krajů s vyššími územněsamosprávnými celky tak nepostrádá svoje opodstatnění a racionalitu a vytváří základ pro následný výkon poslaneckého mandátu. Nejvyšší správní soud ostatně na řadě zahraničních příkladů názorně prokázal, že nestejná velikost jednotlivých volebních krajů není příznačná jen pro Českou republiku," uvedl soud v dnešním rozhodnutí.
Soud nesouhlasil ani se stížností na použití přepočítání mandátů d'Hondtovou metodou. "Pomáhá velkým stranám jen mírně a k jejich výraznějšímu zvýhodnění dochází pouze u malých obvodů kolem pěti mandátů," uvedl soud.
Soud navíc připomněl, že stejně jako letos se volilo i v roce 2002 - a výsledek zpochybněný nebyl. Strany tedy s tímto systémem měly počítat. "Je proto do značné míry i věcí kandidujících politických stran na tuto úpravu přiměřeným způsobem reagovat, a to jak z hlediska svojí vnitřní organizace, tak také volební strategie," uvedli soudci.
Soud ale také dodal, že souhlasí s pochybnosti Petra Pávka o vhodnosti rozdělení volebních krajů. "Zejména z hlediska principu rovnosti volebního práva," uvedl soud.
Pávek už dříve avizoval, že se svou stížností se obrátí také na Ústavní soud a případně na Evropský soud pro lidská práva.
