Stropnickému hrozí přerušení členství. Zelení budou řešit jeho podporu členů SPD

Kateřina Frouzová Kateřina Frouzová
30. 8. 2018 20:20
Finanční dar mohelnickému hnutí Změna je možná!, za které kandidují i dva členové radikální SPD Tomia Okamury, působí bývalému šéfovi zelených Matěji Stropnickému problémy. Strana kvůli tomu na sobotu svolala mimořádné jednání předsednictva.
Matěj Stropnický.
Matěj Stropnický. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Zelení neponechají bez odezvy chybu svého bývalého předsedy Matěje Stropnického, který finančně pomohl kandidátce obsahující členy SPD. Svolali kvůli tomu na sobotu mimořádné předsednictvo, které bude rozhodovat o případném potrestání nejznámějšího muže strany.

Stropnický poslal v červnu dar dva tisíce korun konkurenční volební politické formaci Změna je možná! v Mohelnici na Šumpersku. Za hnutí kandidují i dva členové radikální SPD Tomia Okamury a část Strany zelených považuje podporu právě takových kandidátů za velký problém. Oba členové SPD Jan Sedláček i Eduard Šnévajs na sociálních sítích šíří nesnášenlivost k menšinám, útočí především na muslimy.

"Mrzí mě, že to nakonec dopadlo takhle, protože mým cílem v politice nikdy nebylo podporovat hnutí, která podporují rasovou a další nesnášenlivost," uvedl Stropnický. Nyní čelí riziku, že ho za to vedení strany v sobotu potrestá v krajním případě i pozastavením členství. "Nehlásím se tím k podpoře SPD. Naopak považuji za chybu, že jsem si kandidátku dostatečně neprověřil," dodal.

Strana zelených se v Mohelnici uchází o účast ve vedení tamní radnice v koalici s TOP 09 a pod názvem Společně pro město. Komunální volby se konají 5. a 6. října.

"Výtky členů strany, s nimiž jsem mluvil, jsou dvojího charakteru. Jednak jde o to, že Matěj Stropnický podporuje jinou kandidátku než kandidátku zelených. A za druhé kolegům vadí, že na té kandidátce jsou členové SPD," uvedl člen předsednictva zelených Jan Perla.

Důsledky podle Perly mohou být pro bývalého šéfa vážné. Nejpřísnějším trestem, který může předsednictvo vybrat, je pozastavení členství. "Přerušení členství je krajní řešení. Předsednictvo může Matěje Stropnického vyzvat, aby podporu stáhl nebo podpořil naši kandidátku zelených a TOP 09 v Mohelnici," dodal Perla.

Zelení nechtějí předem říkat, jak se v případě Stropnického o víkendu rozhodnou. Před vyslovením verdiktu si chtějí vyslechnout jeho vysvětlení, které očekávají právě na sobotní schůzi.

"Je to nepříjemnost, ke které se nějak postavíme. Ale my neděláme politiku, abychom dohlíželi nad lidmi a nad tím, kam posílají dva tisíce korun, ale spíše kvůli tomu, abychom zlepšovali život nás všech," poznamenal další člen předsednictva strany Vít Masare. Podle něj se předsednictvo nejspíše přikloní k tomu, že nechá případ prošetřit revizní komisí strany.

Sám Stropnický ve čtvrtek připustil, že chyboval, když poslal hnutí Změna je možná! peníze, protože si předem neprověřil, kdo je na kandidátce. Angažmá členů SPD mu vadí, protože hnutí Tomia Okamury dlouhodobě kritizuje.

"V okamžiku zaslání peněz jsem nevěděl, že kandidátka je takhle složená. Symbolické dva tisíce jsem dal na program a lídrovi. Když jsem se to dozvěděl, tak jsem mu to rozmlouval, ale ta věc už byla hotová. Jednou daný dar je mi trapné vzít zpátky," řekl Stropnický, který se z vedení zelených stáhl po loňských neúspěšných volbách.

Lídrem uskupení Změna je možná! je Tadeáš Bača. Se Stropnickým se znají a ten se mu chtěl penězi odměnit za pomoc během kampaně před parlamentními volbami. "Právě Tadeáš Bača odvedl v kampani strašně moc práce," vysvětlil Stropnický.

Jan Sedláček z SPD je na třetím místě Bačovy kandidátky, druhý člen hnutí Tomia Okamury Eduard Šnévajs je na místě pátém.

Sám Bača vysvětloval, že Sedláčka i Šnévajse zná z minulosti. První jmenovaný podle něj patřil mezi zakladatele Strany zelených na Mohelnicku a Šnévajs byl členem Českého svazu ochránců přírody. "Shodli jsme se na programu, který je ekologický, pravicový a nenajde se v něm nic fóbního," ujišťoval tento týden Bača.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 39 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy