Zdravotnictví se v lednu měnit nebude, Julínek nestíhá

Petr Holub
24. 9. 2008 7:00
Reforma půjde do sněmovny nejdříve za dva měsíce
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek na jednání vlády ČR.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek na jednání vlády ČR. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Tři zákony o zdravotních službách, které zbyly z ambiciózní zdravotnické reformy ministra Tomáše Julínka, budou dnes podle informací deníku Aktuálně.cz doručeny vládě.

Prostudovat je však nejdříve musí vládní legislativní rada. I když své jednání urychlí, dostanou je ministři ke schválení až v listopadu. Sněmovna tak stihne první čtení nejdříve na schůzi, která začíná 24. listopadu.

Pokud by tedy šlo všechno hladce, prezident může zákon podepsat nejdříve v únoru.

Nenápadná novela

Julínek ještě počátkem září tvrdil, že zákony stihne: "Ministerstvo zdravotnictví usiluje o to, aby v případě schválení vešly v účinnost již 1. ledna 2009," prohlásil mluvčí Tomáš Cikrt před třemi týdny.

Nastalo však zdržení, které nezpůsobily tři zákony o zdravotních službách, ale doplňující novela, která mění zákon o zdravotním pojištění.

Podle Julínkových původních záměrů měla pouze přizpůsobit starší zákony nově přijímaným normám, nakonec ale zasahuje hluboko do systému. "Přináší zcela zásadní věcné změny a představuje nejzávaznější koncepční změnu veřejného zdravotního pojištění od jeho vzniku v České republice," konstatují připomínky, které shromáždila Unie zaměstnavatelských svazů.

Proč došlo ke zdržení

Právě zaměstnavatelé poslali Julínkovi celou řadu zásadních námitek, dohromady na 76 stranách. Sepsali je v šibeniční lhůtě deseti dnů.

Popisují rizika, které by mohly nastat, kdyby se zákon, podle názoru málo promyšlený, uvedl do praxe bez důkladné odborné diskuse.

Připomínky ke změnám zdravotního pojištění

  • Občan už nebude mít nárok na bezplatnou zdravotní péči poskytnutou na úrovni dostupných poznatků lékařské vědy, ale jen na tu část zdravotních služeb, jakou určí ministerstvo zdravotnictví. Zbývající část bude poskytována pouze v rozsahu, jaký si občan může zaplatit.
  • Nárok na bezplatné léky nestanoví zákon, ale Státní ústav pro kontrolu léčiv. To je v rozporu s ústavou.
  • Dosud jsou v nemocnicích ze zákona plně hrazeny všechny léčivé přípravky. Podle navrhované úpravy má být plná úhrada léčivých přípravků pouze v provedení "nejméně ekonomicky náročném", aniž návrh vyžaduje srovnatelný účinek s dražšími přípravky.
  • Právo na výběr lékaře je nahrazeno právem na výběr poskytovatele. V případech, kdy jeden poskytovatel bude v daném regionu provozovat více zdravotnických zařízení, nebo zdravotní pojišťovna pojištěnce bude propojena pouze s určitými zařízeními, může být toto právo zcela negováno.
  • Zákon nepopisuje, jak má fungovat péče v nemocnicích. To například umožňuje propustit pacienta, i když nebude zabezpečena další péče.
  • Pacient si může u pojišťovny stěžovat, pojišťovna však není povinna jeho stížnost řešit.
  • Z nehrazené péče byly vypuštěny operační výkony plastické chirurgie z kosmetických důvodů, naopak se mezi ně dostala většina stomatologických zákroků.
  • Stát přestává platit za některé druhy péče, zvláště za záchrannou službu a za očkování. Jde nejméně o dvě miliardy.
  • Zaměstnavatelé nemají k dispozici třetí přílohu k zákonu, která určuje doplatky u zdravotnických pomůcek.

Pacientům by například hrozilo, že by museli doplácet na většinu zdravotních služeb i léků, navíc by mohla být fakticky zrušena volba lékaře. Pojišťovny by zase musely platit ročně o dvě miliardy navíc za záchrannou službu a za očkování. Dosud tuto částku hradí státní pokladna.

Dokladem, že autoři ve spěchu přehlídli některé detaily, může být opomenutí, podle kterého mají pojišťovny hradit všechny výkony kosmetické chirurgie.

Mluvčí Cikrt také ujišťuje, že ministerstvo v žádném případě nechce omezit dostupnost bezplatné péče. "Žádné snížení kvality nehrozí. Léčebné postupy, které přinášejí opravdové zlepšení zdravotního stavu, tudíž budou plně hrazeny z pojištění," řekl na dotaz Aktuálně.cz.

Námitky zaměstnavatelů a dalších institucí ovšem byly i z pohledu ministerstva natolik závažné, že Julínek odeslal své zákony legislativní radě o dva týdny později, než původně slíbil.

S čím přijdou lidovci

Ministerstvo obdrželo dlouhý seznam námitek také od odborů. Uklidnit sociální partnery hodlá na mimořádném zasedání tripartity. "Zatím nám ještě nedali termín, ale očekáváme, že to bude až po krajských volbách," říká mluvčí odborové centrály ČMKOS Jana Kašparová.

Stejné připomínky přišly i od menších koaličních stran. Zelení už je publikovali, lidovci s nimi vystoupí v pátek, kdy má stranické stanovisko odhlasovat celostátní konference.

I když KDU-ČSL své připomínky tají, základem je zpráva, kterou vypracovala zdravotnická komise, jejímiž členy jsou poslanci Jiří Carbol a Ludvík Hovorka. Oba jsou zásadními kritiky Julínkovi reformy.

Také lidovci budou požadovat důkladnější debatu nad zdravotnickými změnami. "Pokud by se zákony narychlo přijaly v současné podobě, nikdo by nemohl předpovědět, jak bude zdravotnictví v příštím roce fungovat," upozornil expert lidovců Petr Fiala.

 

Právě se děje

Další zprávy