Zavedení školného nepřipadá podle většiny stran v úvahu

Jakub Novák
6. 10. 2013 7:00
Vyplývá to z ankety, kterou v souvislosti s volbami připravilo Aktuálně.cz
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Měli by vysokoškoláci na své studium přispívat? Mělo by být zavedeno školné (ať už se mu bude říkat tak, či onak)?

Bez ohledu na to, jak si na tuto otázku sami odpovíte, ona sama (a s ní tedy ani dřívější studentské protesty) s největší pravděpodobností v příštích letech na program dne nepřijde.

Vyplývá to z průzkumu, který Aktuálně.cz provedlo mezi uchazeči o sněmovní křesla v nadcházejících předčasných volbách a podle něhož zavedení školného podporují pouze dvě z oslovených stran - TOP 09 a Svobodní.

TOP 09 tak činí zejména s ohledem na motivační roli takového opatření a za podmínek zavedení systému finanční pomoci a grantů.

"Studenti potom přistupují zodpovědněji k výběru školy a tak i ke své budoucnosti. Má také svoji regulační roli. Snižuje míru zneužívání bezplatného systému, která je vysoká a v důsledku znevýhodňuje studenty ze sociálně slabších rodin," vysvětluje Anna Putnová.

Strana svobodných občanů zase chce zavedení školného kompenzovat tím, že všem zruší daň z příjmu.

Kdo školné nechce?

Na druhé straně barikády a nejhlasitějším odpůrcem zavedení školného je v současnosti sociální demokracie, která - zejména slovy svého stínového ministra školství Marcela Chládka - dlouhodobě celý koncept školného (a následně zápisného) kritizuje.

"ČSSD nebude zavádět školné ani zápisné na veřejných vysokých školách. Vzdělání nesmí být na prodej a nesmí být zapovězeno talentovaným lidem, kteří nemají dostatek peněz. ČSSD podporuje kvalitní vzdělání dostupné pro všechny," zní z Lidového domu.

Tato myšlenka nicméně nenachází kladnou odezvu ani u drtivé většiny ostatních stran, jak bylo naznačeno v úvodu. Jednou z nich je KDU-ČSL. Ta sice školné nepodpoří, nicméně z jejího vyjádření vyplývá, že v případě, kdy přeci jen zjistíte, že jste se minuli oborem a třeba technika (či jazyky, historie...) na jiné škole by vám seděla lépe, stát by k vám podle lidovců již zřejmě tak štědrý být neměl.

Otázkou potom také je, kam by spadaly případy takových studentů, kteří jsou natolik schopní, že dokáží studovat dvě (a více) škol najednou.

Nedaří se? Připlatíte si...
Nedaří se? Připlatíte si... | Foto: Thinkstock

ODS jako někdejší koaliční partner ve vládě, která prostřednictvím Josefa Dobeše školné prosazovala a po protestech poté prostřednictvím svého ministra Petra Fialy tuto myšlenku zavrhla a modifikovala na "zápisné", ve svém programu pouze slibuje revizi stávajících poplatků a snahu došlápnout si na ty, kteří studium bezdůvodně prodlužují.

Postoj Strany zelených je sice na jednu stranu proti zavedení školného, i když ne tak úplně - strana se totiž podle svého mluvčího Pavla Bednaříka "dlouhodobě vyjadřuje proti zavedení školného, pokud nebudou uvedena v praxi opatření garantovaná zákonem, která nebudou zvýhodňovat jen movité studenty - tedy návratné půjčky bez úročení, garance dosaženého příjmu a podobně".

Ne, ne, ne a ne

Zavádět školné nechce ani Babišovo hnutí ANO 2011; chybějící finance pro veřejné školy podle svého programu plánuje zabezpečit blíže nespecifikovaným "efektivnějším nakládáním s veřejnými financemi".

Proti školnému, s odkazem na neúčelnost takového řešení, vystupují též Piráti. Stejný postoj zaujímá též SPOZ, která kromě toho odmítá také rušení přijímacího řízení na vysoké školy (o němž si školy v současnosti rozhodují samy). Zemanovci však plánují zavedení finančních penalizací pro neúspěšné, včetně plateb za opakování zkoušek, ročníku nebo prodlužování doby studia.

Školné pro všechny odmítá též Okamurovo hnutí s tím, že by - podobně jako v případě Zemanovců - měli studenti platit až v případě, že si neplní své povinnosti, zanedbávají docházku nebo si bezdůvodně prodlužují studium. "Studium na vysoké škole nesmí být ulívání, ale řádná příprava na život," míní okamurovci.

LEV 21 zase svoje "NE" školnému odůvodňuje tím, že nejde o tržní proces a že v zemích, kde k jeho zavedení došlo, byla "zhruba stejná částka, kterou studenti školám přinesli, snížena v příspěvcích na provoz vysokých škol ze státního rozpočtu", a školné je tak v těchto případech jakousi daní za vzdělání.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy