reklama
 
 

Zavedení školného nepřipadá podle většiny stran v úvahu

6. 10. 2013 7:00
Vyplývá to z ankety, kterou v souvislosti s volbami připravilo Aktuálně.cz

Praha - Měli by vysokoškoláci na své studium přispívat? Mělo by být zavedeno školné (ať už se mu bude říkat tak, či onak)?

Bez ohledu na to, jak si na tuto otázku sami odpovíte, ona sama (a s ní tedy ani dřívější studentské protesty) s největší pravděpodobností v příštích letech na program dne nepřijde.

Vyplývá to z průzkumu, který Aktuálně.cz provedlo mezi uchazeči o sněmovní křesla v nadcházejících předčasných volbách a podle něhož zavedení školného podporují pouze dvě z oslovených stran - TOP 09 a Svobodní.

TOP 09 tak činí zejména s ohledem na motivační roli takového opatření a za podmínek zavedení systému finanční pomoci a grantů.

"Studenti potom přistupují zodpovědněji k výběru školy a tak i ke své budoucnosti. Má také svoji regulační roli. Snižuje míru zneužívání bezplatného systému, která je vysoká a v důsledku znevýhodňuje studenty ze sociálně slabších rodin," vysvětluje Anna Putnová.

Strana svobodných občanů zase chce zavedení školného kompenzovat tím, že všem zruší daň z příjmu.

Kdo školné nechce?

Na druhé straně barikády a nejhlasitějším odpůrcem zavedení školného je v současnosti sociální demokracie, která - zejména slovy svého stínového ministra školství Marcela Chládka - dlouhodobě celý koncept školného (a následně zápisného) kritizuje.

"ČSSD nebude zavádět školné ani zápisné na veřejných vysokých školách. Vzdělání nesmí být na prodej a nesmí být zapovězeno talentovaným lidem, kteří nemají dostatek peněz. ČSSD podporuje kvalitní vzdělání dostupné pro všechny," zní z Lidového domu.

Tato myšlenka nicméně nenachází kladnou odezvu ani u drtivé většiny ostatních stran, jak bylo naznačeno v úvodu. Jednou z nich je KDU-ČSL. Ta sice školné nepodpoří, nicméně z jejího vyjádření vyplývá, že v případě, kdy přeci jen zjistíte, že jste se minuli oborem a třeba technika (či jazyky, historie...) na jiné škole by vám seděla lépe, stát by k vám podle lidovců již zřejmě tak štědrý být neměl.

Otázkou potom také je, kam by spadaly případy takových studentů, kteří jsou natolik schopní, že dokáží studovat dvě (a více) škol najednou.

ODS jako někdejší koaliční partner ve vládě, která prostřednictvím Josefa Dobeše školné prosazovala a po protestech poté prostřednictvím svého ministra Petra Fialy tuto myšlenku zavrhla a modifikovala na "zápisné", ve svém programu pouze slibuje revizi stávajících poplatků a snahu došlápnout si na ty, kteří studium bezdůvodně prodlužují.

Postoj Strany zelených je sice na jednu stranu proti zavedení školného, i když ne tak úplně - strana se totiž podle svého mluvčího Pavla Bednaříka "dlouhodobě vyjadřuje proti zavedení školného, pokud nebudou uvedena v praxi opatření garantovaná zákonem, která nebudou zvýhodňovat jen movité studenty - tedy návratné půjčky bez úročení, garance dosaženého příjmu a podobně".

Ne, ne, ne a ne

Zavádět školné nechce ani Babišovo hnutí ANO 2011; chybějící finance pro veřejné školy podle svého programu plánuje zabezpečit blíže nespecifikovaným "efektivnějším nakládáním s veřejnými financemi".

Proti školnému, s odkazem na neúčelnost takového řešení, vystupují též Piráti. Stejný postoj zaujímá též SPOZ, která kromě toho odmítá také rušení přijímacího řízení na vysoké školy (o němž si školy v současnosti rozhodují samy). Zemanovci však plánují zavedení finančních penalizací pro neúspěšné, včetně plateb za opakování zkoušek, ročníku nebo prodlužování doby studia.

Školné pro všechny odmítá též Okamurovo hnutí s tím, že by - podobně jako v případě Zemanovců - měli studenti platit až v případě, že si neplní své povinnosti, zanedbávají docházku nebo si bezdůvodně prodlužují studium. "Studium na vysoké škole nesmí být ulívání, ale řádná příprava na život," míní okamurovci.

LEV 21 zase svoje "NE" školnému odůvodňuje tím, že nejde o tržní proces a že v zemích, kde k jeho zavedení došlo, byla "zhruba stejná částka, kterou studenti školám přinesli, snížena v příspěvcích na provoz vysokých škol ze státního rozpočtu", a školné je tak v těchto případech jakousi daní za vzdělání.

autor: Jakub Novák | 6. 10. 2013 7:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama