Zaplatí politici za své chyby? Zákon má druhou šanci

Jan Němec Jan Němec
17. 2. 2013 21:51
TOP 09 předloží zákon o hmotné odpovědnosti, který vloni v květnu sněmovna zamítla
Petr Gazdík.
Petr Gazdík. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - TOP 09 znovu předloží Poslanecké sněmovně zákon o hmotné odpovědnosti politiků a úředníků za chybná rozhodnutí. Předchozí pokus vloni v květnu nevyšel, poslanci tehdy zákon ve 3. čtení zamítli.

"Považujeme ho za zásadní zákon v boji proti korupci, proto ho předkládáme znovu," vysvětluje pro Aktuálně.cz předseda poslanců za TOP 09 a Starosty Petr Gazdík, proč se pokoušejí přesně o totéž, co jednou už sněmovna odmítla.

Znovu předložený zákon by oproti stávajícímu stavu znamenal na první pohled drobnou, v praxi ale podstatnou změnu: Zatímco teď stát po politicích nebo svých úřednících škodu vymáhat jen může, po schválení zákona by výslovně musel.

"Je všeobecně známou skutečností, že stát tuto škodu až na výjimky nevymáhá," napsali autoři zákona v důvodové zprávě při předchozím pokusu tento zákon prosadit.

Pardonem jen příkaz nadřízeného

Drobná úprava prakticky znamená vyměnit v několika paragrafech už stávajícího zákona slovo "může" za slova "je povinen".

Stát by tak napříště "byl povinen" vymáhat škodu v případě, že někomu - jednotlivci, firmě, organizaci - uhradil škodu, která vznikla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Následně by pak musel tuto škodu vymáhat na konkrétním úředníkovi, což by se týkalo třeba i ministrů.

"Pro politiky i úředníky by to znamenalo, že škody způsobené neúmyslným chybným rozhodnutím by hradili do výše čtyř platů, škody za úmyslnou chybu ale v plné výši," dodává Gazdík.

U soudu by musel zavinění konkrétnímu úředníkovi nebo politikovi dokazovat zpravidla stát. Úředníka by mohlo zachránit jen to, že dostal přímý příkaz od nadřízeného - a to jen v případě, že nejde o porušení zákona.

Napodruhé? Výsledek nejistý...

"Jsme ochotni se o tom bavit, pokud bude návrh lépe zpracován než posledně," říká za ČSSD předseda jejích poslanců Jeroným Tejc.

Ale dodává: "Podmínkou ale je, že TOP 09 bude i konat a řekne nám, jak bude postupováno v případě 10 milionů pokuty pro ministerstvo práce - zda je zaplatí pan Drábek, pan Šiška, nebo konkrétní úředníci. Jen předložit zákon bych považoval za pokrytecké."

Ani druhý pokus tak nemusí být zdaleka úspěšný.

Pro zákon vloni zvedlo ruku jen 56 poslanců, proti jich bylo 70. Proti byl téměř celý klub ČSSD (s výjimkou Jana Babora, Robina Böhnische a Jana Chvojky), klub ODS (pro jen Tomáš Úlehla a Ivana Weberová) a komunisté se hlasování zdrželi (ale neodešli, čímž zvýšili kvorum nutné pro přijetí zákona a prakticky tak hlasovali proti).

Kromě TOP 09 a Starostů byly pro kompletně celé Věci veřejné a 4 nezařazení poslanci (podpořili ho jen 3 poslanci za LIDEM - Karolína Peake, Viktor Paggio a Jana Suchá).

Poslanci z řad ČSSD i ODS vloni v květnu argumentovali především tím, že obdobný, "ale komplexnější" návrh chystá vláda Petra Nečase, a že je tedy namístě tento zákon zamítnout a počkat si na vládní předlohu. Tu ale vláda dosud sněmovně nepředložila.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Za zastřelení čerpadlářky potvrdil odvolací soud 19 let vězení

Odvolací soud potvrdil 19 let vězení pro Davida Šindlera, který předloni při přepadení benzinové stanice v Nelahozevsi na Mělnicku zastřelil čerpadlářku. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Třiatřicetiletý muž vinu od počátku odmítá.

Šindler ženu podle rozsudku zastřelil 3. prosince 2018 brzy ráno. Spolu s Ivanem Hollitzerem, který se k činu přiznal a byl potrestán čtyřmi lety vězení, po půl třetí ráno vtrhl na čerpací stanici. Čerpadlářka se před muži pokoušela schovat za dveřmi, na které Šindler vystřelil. Podle soudu střílel cíleně tak, aby ženu zasáhl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy