Už máte z Hradu odpověď na vaši žádost o schůzku s prezidentem Zemanem?
Zatím ne. Ale to, že žádám o schůzku s panem prezidentem, není nic výjimečného. Já o ni žádám téměř každý týden.
Co konkrétně chcete s prezidentem probírat?
Není možné takovýmto způsobem říkat žerty. Některé bonmoty se říkat nedají. V zemi, ve které bylo zabito nebo zmizelo několik desítek novinářů a je podezření, že byli nepohodlní režimu, se zkrátka takto žertovat nedá. Třeba proto, že v té zemi stále jsou pozůstalí po těch mrtvých, kteří dodnes musí mít hrozný pocit a třeba se stále těžko domáhají spravedlnosti. To jsou věci, které jsou strašně vážné, a musíme je respektovat.
Ta věta ale zazněla v neoficiálním rozhovoru obou prezidentů, byla zachycená jen náhodou.
V Rusku je podle mě něco takového nemožné jako žert. A připadá mi jako chyba, pokud to zaznělo. I když to třeba nebylo míněné tak, že to má někde zaznít. Ale na to se musí dávat pozor. A mně se to nelíbí také proto, že se to kombinuje s jinými věcmi.
S jakými věcmi?
Na ten výrok prezidenta Zemana o novinářích se mě teď ptali kolegové v Nikósii (během návštěvy Kypru, pozn. red.) . A bylo vidět, že ani nechtějí vysvětlení. Že spíš cítí potřebu mi říct, že se to nedělá. Další věcí je kauza ministra financí Andreje Babiše. Politik, který sliboval, že bude mezi sebou a svými médii dělat bariéru, a přitom to vypadá, že to bylo úplně naopak. Že se naopak scházel s novináři pro to, aby jim říkal, kdy má co vyjít. A to je také velice vážná věc. Navíc už se o ní ví i v zahraničí.
Kvůli zákonu zvanému Lex Babiš ale šéf hnutí ANO převedl svůj majetek včetně vydavatelství Mafra na svěřenský fond.
Není ale vůbec jistota, jestli je svěřenský fond dostatečnou formou ochrany. Jsou o tom pochyby a navíc se ukázalo, že to oddělení médií a politiky spíš nefunguje. A do toho vstoupila i další věc, že paní vrchní státní zástupkyně vydala pokyn, aby se neuveřejňovaly určité články, nebo aby se stahovaly. V řádu týdne se odehrály tři vážné události, které poškozují dobré jméno České republiky. Protože v oblasti médií má ve světě opravdu dobré jméno.
Jak rozšířený je názor, že svěřenský fond není dostatečným opatřením?
Zatím jsem zjistil, že takové pochyby existují v zahraničí. Protože tam není jistota, že taková forma skutečně odstavuje toho dotyčného od vlivu na ta média. Zvlášť, když tam má nějaké příbuzné. A protože Andrej Babiš dostatečně neobjasnil ty věci, které na páskách zazněly (tajné nahrávky Andreje Babiše a bývalého redaktora MF Dnes Marka Přibila, pozn. red.), tak to vypadá, že ten systém oddělení nefunguje a on tam ten vliv stále má.
Mají česká média ve světě dobré jméno?
Ano a já jsem toho také často využíval. Vystupoval jsem na celé řadě jednání v zahraničí, kde se jednalo o médiích. Protože všichni cítili, že Česká republika má právo mluvit. Neříkám, že je tu všechno dokonalé, ale byli jsme vnímáni jako země, která se o tyto věci stará a třeba úroveň veřejných médií je slušná.
A jak podle vás tyto události tuto pověst kazí?
Dobrá pověst se sice nedá zničit takto rychle, ale pokud takto budeme pokračovat, tak bychom se mohli divit. Je to hazardování a něco, co si nemůžeme dovolit. Tyto věci se teď ve světě řeší a my se tím dostáváme do hledáčku světového zájmu.
