Vydejte Parkanovou, říká stále víc politiků. Potrvá to

Většina oslovených členů imunitního výboru s návrhem na vydání souhlasí
Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Ve středu začal mandátový a imunitní výbor sněmovny projednávat otázku vydání či nevydání místopředsedkyně dolní komory Vlasty Parkanové (TOP 09) ke stíhání.

Tu policie podezřívá ze dvou trestných činů v souvislosti s nákupem armádních letounů CASA.

Výbor si pozval Parkanovou na příští týden a jediným výstupem jednání jsou tak žádosti o vydání další dokumentace ze strany policie, Nejvyššího kontrolního úřadu a ministerstev obrany a financí.

Se samotným hlasováním potom výbor počítá až na červencovou schůzi sněmovny.

O účast na středečním jednání výboru měla zájem poslankyně Jana Černochová (ODS). Její žádost však byla zamítnuta. "Kauza CASA se paní poslankyně netýká," vysvětlil rozhodnutí výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD).

"Paní Parkanové nebyla zatím ani poslána pozvánka na jednání, měla by dorazit až v červenci," řekl v úterý poslanec a místopředseda výboru František Dědič (ODS).

Členové výboru se zatím, i když většinou opatrně, klaní k rozhodnutí Parkanovou vydat.

"Předpokládám, že budu hlasovat pro zbavení imunity. Jsme pro to, měřit všem stejným metrem," řekl pro Aktuálně.cz šéf výboru a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Pro vydání se chystá hlasovat i Sobotkův spolustraník Jan Chvojka.

Komunistický poslanec Jiří Dolejš bude zřejmě hlasovat pro, protože "zablokovat vyšetřování nevydáním by bylo špatně".

Kariéra Vlasty Parkanové v obrazech

Spolustraník Parkanové Jiří Skalický se "vzhledem k faktům a informacím, které má zatím k dispozici", k jejímu vydání staví odmítavě.

"K rozhodnutí budou určitě vyžádány další podklady," zdržuje se další z jejích spolustraníků Josef Cogan dalších komentářů.
Oproti tomu Radku Johnovi (VV) připadá policejní žádost dostatečná a tvrdí, že pokud by sněmovna Parkanovou ke stíhání nevydala, tak tento stát nemá právo na existenci.

Parkanovou vydat, zní napříč sněmovnou

Situace ve sněmovně je poměrně podobná - sociální demokraté již avizovali, že budou hlasovat pro její vydání.

Podle odhadu Pavla Kováčika lze potom podobný postoj očekávat i od komunistických poslanců.

Pro vydání Parkanové bude zcela jistě hlasovat poslanecký klub Věcí veřejných a k nim se bezpochyby přidá i část poslanců ze zbývajících dvou klubů, a to jak z ODS, tak i z její domácí TOP 09 - STAN.

Škodu, která měla státu z údajně předraženého nákupu vzniknout, policie ve své žádosti vyčíslila na 658 milionů korun.

Podle policie Parkanová jako tehdejší ministryně obrany nenechala vypracovat expertní posudek na "cenu obvyklou". Ona sama se hájí tím, že to není povinnost.

Právě tohoto stébla se chytil v její obhajobě i Miroslav Kalousek, když minulý týden zveřejnil dopis z roku 2006, adresovaný tehdejšímu ministru obrany Kühnlovi.

Jeho autorem je Bohuslav Sobotka, v té době první místopředseda vlády a ministr financí.

Podle něj ministerstvu financí nepřísluší udělit souhlas s cenou zakázky (jednalo se o obrněné transportéry), protože se nejedná o běžně obchodovatelné zboží, ale o vojenskou techniku, u níž nelze stanovit cenu podle zákona o oceňování majetku a o změně některých zákonů.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy