Praha - S možností, že by velení nad operacemi v Libyi převzalo NATO, opouští čeští představitelé svůj až striktně zdrženlivý postoj.
Zapojení NATO by pro nás také byla cesta, jak mít víc informací i možnost něco ovlivnit, podpořil variantu, o níž se momentálně složitě jedná v Bruselu, v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr obrany Alexandr Vondra.
Dohled NATO znamená i nepřímé zapojení Čechů do operací v Libyi.
Česká vláda přitom od prvních náznaků blížícího se vojenského zákroku proti Kaddáfímu a jeho arzenálu zaujala k mezinárodní operaci rezervovaný postoj.
Ten už také před dvěma týdny v Bruselu na unijním summitu avizoval prezident Václav Klaus.
Když spojenci v čele s Francií, USA a Británií spouštěli operaci Úsvit Odysey, česká vláda přišla s chladným prohlášením, že ozbrojený zásah na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN „respektuje".
Ano pro NATO
„Nebylo by korektní tlačit do akce jiné a sám nebýt připraven v první řadě," podotkl k původnímu zdrženlivému postoji Vondra.
Teď když se otevírá možnost, že by velení převzalo NATO, čeští představitelé do jednání vstupují.
„My jsme k tomu přistupovali zdrženlivě v době, kdy se rozhodovalo o tom, zda takový zásah bude. Ale v momentě, kdy ta akce začala, tak se situace změnila. Nadále platí, že my se vojenské části neúčastníme, v tomto směru své záměry nebo plány neměníme. Angažmá NATO by nicméně bylo lepší pro zdar té akce, mimo jiné i proto, že má jasně dané velící struktury," dodal ministr.
Obdobně se v Bruselu po setkání ministrů zahraničí sedmadvacítky vyjádřil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. V unijní metropoli také jednal nejvyšší orgán NATO, Severoatlantická rada. Ta zatím podpořila účast na prosazování zbrojního embarga v Libyi, dále se jedná o podílu na vynucování bezletové zóny.
Pokud jde o českou posilu, spíš než o případné vyslání protichemické jednotky uvažuje Vondra o možnostech humanitární pomoci, prý „transportních kapacit".
Aktuálně.cz: Ozývají se hlasy, že by velení nad operacemi v Libyi mělo převzít NATO. Je to i naše pozice? Proč?
Uvítali bychom to. Nejsme evropská velmoc, je to pro nás také cesta, jak mít víc informací i možnost něco ovlivnit.
A.cz: Popisujete vlastně větší zapojení pro českou stranu. Není to trochu v rozporu s naší původně zdrženlivou pozicí?
Není to žádný obrat. My jsme k tomu přistupovali zdrženlivě v době, kdy se rozhodovalo o tom, zda takový zásah bude. Ale v momentě, kdy ta akce začala, změnila se situace. Nadále platí, že my se vojenské části neúčastníme a v tomto směru své záměry nebo plány neměníme. Ale bylo by lepší i pro zdar té akce, aby NATO bylo zaangažováno mimo jiné i proto, že má jasně dané velící struktury.
A.cz: Jaké jsou vlastně zdroje toho českého rezervovaného postoje?
Pro nás byly zdrojem opatrnosti dva důvody. Za prvé nejistota, zda situaci v Libyi může vyřešit pouze bezletové zóna, o tom se vedla debata i na půdě NATO. Pak důvod druhý, my nemáme ty schopnosti, abychom mohli stát v čele té akce. A proto mi nepřipadalo na místě tu hrát nějakou vedoucí roli. Nebylo by to korektní tlačit do akce jiné a sám nebýt připraven v první řadě.
A.cz: Jak velký vliv měl na tu výslednou českou pozici postoj prezidenta Václava Klause, který se opakovaně a jendoznačně vyslovil proti vojenskému zásahu v Libyi?
Nevidím tady žádné rozpory, to očas vy novináři máte snahu je hledat tam, kde nejsou. Prezident, stejně jako já nebo Karel Schwarzenberg prohlásil jediné. Bezletová zóna sama o sobě nemusí nic vyřešit a řekl, že to je v podstatě začátek ozbrojeného konfliktu, a to konec konců vidíme už druhý den v televizi, že tomu tak je.
A.cz: Začalo se mluvit o možnosti zapojení českých chemiků. Přijímají se v tomto směru nějaká opatření, aby mohli být případně nasazeni?
Ne, rozhodně ne. Žádné takové plánování se na půdě NATO neodehrává, je to jen teoretická možnost, kterou otevřel v diskuzi v ČT ministr Schwarzenberg. Není to skutečně nic jiného než jen teoretická úvaha. To by znamenalo nasazení pozemních sil a o ničem takovém se nyní neuvažuje. Pokud jde o protichemickou obranu tak k ní není důvod, protože nikdo žádné chemické zbraně nepoužil a já věřím, že ani nepoužije v tomto konfliktu. Jediné, co jsem řekl je, že budeme připraveni se podílet na případné humanitární operaci, která je v rámci NATO plánovaná, pokud bude potřeba.
A.cz: Jak by mohla vypadat? Mohli bychom vyslat například polní nemocnici, jako o tom uvažuje například Polsko?
Plánování se v tuto chvíli týká evakuací, případných humanitárních dodávek. Čili jde spíše o transportní kapacity než o cokoli jiného. O polní nemocnici není zatím řeč a není nic takového vyžadováno. Pro nás by to přicházelo v úvahu v momentě, kdy se zapojí NATO jako celek, a tato situace ale zatím nenastala.
