Rozhodovat o dění ve státě má ten, kdo v něm žije, kritizuje korespondenční volbu právník Kudrna

Michaela Dvořáková
30. 7. 2018 19:30
K návrhu TOP 09 na zavedení korespondenčního hlasování, které by umožnilo českým občanům volit ze zahraničí, vláda zaujala neutrální stanovisko. Návrh ale kritizuje člen legislativní rady vlády Jan Kudrna, který na právnické fakultě Univerzity Karlovy vyučuje ústavní právo. Na svém facebookovém profilu napsal příspěvek, ve kterém rozvedl, proč by o věcech měli rozhodovat jen lidé, kteří se nachází na území státu. Uvedl, že nesouhlasí ani s možností volit na velvyslanectví v zahraničí. Příspěvek vyvolal značnou debatu, Kudrna ho později ze svého profilu smazal.
Ústavní právník Jan Kudrna si myslí, že právo účastnit se voleb náleží jen lidem, kteří se nachází na území České republiky.
Ústavní právník Jan Kudrna si myslí, že právo účastnit se voleb náleží jen lidem, kteří se nachází na území České republiky. | Foto: Matej Slávik

Aktuálně.cz: Na svém Facebooku jste se vyjádřil proti zavedení korespondenčního hlasování ve volbách. Jaké výhrady vůči němu máte?

Jan Kudrna: Mám výhrady dvojího druhu. První jsou výhrady principiálního charakteru. Mám za to, že hlasovat a rozhodovat o dění ve státě by měl ten, na koho můžou učiněná rozhodnutí dopadnout. Myslím si, že u občanů, kteří žijí zejména dlouhodobě v cizině, není tenhle předpoklad naplněný. Můžeme přemýšlet také o tom, nakolik se ti lidé orientují v politickém dění anebo společenských podmínkách panujících v danou chvíli v České republice.

Potom jsou důvody praktické. Zorganizování hlasování na velvyslanectvích je poměrně náročné. Organizace korespondenčního hlasování bude podle mého názoru ještě náročnější. Pokud se na to podívám z hlediska přínosu, tedy volební účasti, tak podle mého názoru náklady tomuto přínosu neodpovídají. Navíc všechny tyto způsoby, zejména korespondenční hlasování, vytvářejí další prostor pro chyby a pro zpochybnění výsledků voleb, což jsme mohli vidět v předloňském roce v Rakousku při volbách prezidenta, které se musely opakovat.

Probíhá u nás diskuze, že je nízká volební účast. Nebyla by právě větší podpora volby v zahraničí cestou k jejímu zvýšení? 

Nepochybně by se účast zvýšila. Otázkou je, o kolik promile by to v tom celkovém výsledku bylo. Pokud někoho trápí to, že by volební účast mohla být vyšší, tak by bylo záhodno s tím něco dělat. Já bych osobně nebyl proti tomu, aby byla na území státu zavedena volební povinnost, i třeba pod hrozbou pokuty. Stát ji vymáhal za první republiky. Funguje to v Belgii, v Řecku, v Turecku, v Austrálii… Jsem ale realista, v České republice tohle nikdy neprojde. 

Pokud nedostatečnou volební účast chceme řešit, a to je velká teoretická otázka, jestli se řešit má, potom ten problém je hlavně na území České republiky. Cesta k vyšší občanské angažovanosti je především tady. Pokud se volby prezidenta účastní pět a půl milionu lidí, tak ty chybějící například tři milióny nezachrání voliči ze zahraničí. Byly by to tisíce hlasů, možná nízké desítky tisíc. Z pěti miliónů hlasů je to nic.

Ve svém příspěvku jste napsal, že by podle vás nemělo být v zahraničí umožněno hlasování ani na ambasádách a konzulárních úřadech. To v současné době ale funguje. Neměl by stát usilovat o výchovu k občanské angažovanosti? 

Uvědomuji si, že jsou mezi námi lidé, kteří by to třeba prožívali špatně. Na druhou stranu si ale myslím, že se v životě mohou stát horší věci. Už se mi také stalo, že jsem byl v zahraničí a nemohl jsem z nějakého důvodu volit. Zase tolik se nestalo. U těch velkých čísel jeden hlas nerozhoduje.

Dopadá to často na mladé studenty, kteří jsou zrovna na Erasmu… Neměl by je stát motivovat k účasti ve volbách?

Já vám to řeknu přesně obráceně, připomenu výrok prezidenta Kennedyho: "Neptej se, co může udělat vlast pro tebe, ale co ty můžeš udělat pro vlast." Když se bavíme o Erasmu, tak to je Evropa. Samozřejmě i Evropa je rozlehlá, ale vím o případech, kdy lidé z okolních zemí u voleb do Senátu, kde nemůžou hlasovat na ambasádě, třeba přijedou domů. Oni řeknou, že to pro ně je důležité, a vrátí se.

Nediskriminuje tento přístup sociálně slabší studenty a pracovníky, kteří si nemohou dovolit ze zahraničí přijet? Třeba volba prezidenta je dvoukolová. Přijet dvakrát v rozmezí dvou týdnů si ne každý může dovolit…

Tak by nehlasovali. My přeci máme i na území České republiky lidi, kteří nemohou z nějakého důvodu hlasovat. Takové věci se dějí. Třeba proto, že jsou v době senátních nebo obecních voleb místo svého trvalého pobytu. Ti také volit nemůžou a možná to pro ně ani není až takový problém. 

Jako jeden z důvodů uvádíte, že kdo je v zahraničí, tak by neměl rozhodovat o věcech, které se ho netýkají. Co ale například ti, kteří jsou v zahraničí z výkonu veřejné funkce pro Českou republiku? Anebo čeští vojáci na zahraničních misích?

To si můžu zdůvodnit tak, i když se jim to nemusí líbit, že to je cena za jejich službu, součást jejich povolání. Být diplomat v zahraničí s sebou nese nějaké výhody a prestiž. Cenou za to je, že by nemohli hlasovat. 

U příslušníků ozbrojených složek se v rámci České republiky omezuje politická a veřejná angažovanost. Ne všichni jsou v zahraničí celý život, někteří tam jsou na určité období. Tak by nevolili v jedněch volbách. Jsou státy, které vojákům zakazují volit úplně.

Svůj příspěvek na Facebooku jste smazal. Proč?

Smazal. Proto, že se svou stránkou soustavně pracuji. Různě to promazávám, ať tam toho není příliš. To neznamená, že bych ten názor chtěl stáhnout. Tento svůj názor říkám dlouhodobě, někteří studenti se s ním setkají i třikrát během svého studia a vyjadřoval jsem ho opakovaně na různých odborných fórech.

 

Právě se děje

Další zprávy