Chomutov - První kolo doplňovacích voleb do Senátu vítěze nemá. Do druhého kola postupují Jan Řehák za ODS a komunista Václav Homolka.
Řehák získal 25,5 procenta a Homolka o dvě procenta méně. Sociálnímu demokratovi Janu Marešovi chyběly na druhého Homolku dvě desetiny procenta. Do druhého kola tak nepostupuje. Kandidát zelených Josef Märc dostal deset procent.
Volební účast byla téměř stejná jako zisk posledně jmenovaného kandidáta. Jedenáct procent.
Kvůli tomu, že žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu, půjdou lidé na Chomutovsku k urnám i 20. a 21. dubna. Volit budou mezi dvěma kandidáty. Janem Řehákem a Václavem Homolkou.
Řehák by v případě úspěchu ve druhém kole voleb chtěl pracovat v senátním výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu nebo v zahraničním výboru. Senátor by podle něj měl být prodlouženou rukou starostů Chomutovska v Praze.
Kandidáti sází na kontaktní kampaň
"Oslovím neúspěšné kandidáty z prvního kola a požádám je o podporu proti svému protikandidátovi. Budu pokračovat v kontaktní kampani. Nízká volební účast svědčí o tom, že lidé považují Senát za zbytečný. Snažím se jim vysvětlit, že když už Senát existuje, měli by v něm pracovat lidé, kteří jsou schopni dobře reprezentovat svůj region," uvedl.
Homolka sází rovněž na kontaktní kampaň. V ulicích osloví v příštím týdnu od brzkého rána zejména rodiny s dětmi, jako senátor se bude snažit zabezpečit například dostupné vzdělání pro mladé lidi.
"S oslovením neúspěšných kandidátů ale nepočítám, myslím, že každý volič se rozhodne sám, komu dá svůj hlas," řekl ČTK Homolka. V případě zvolení do Senátu by dal přednost přednost práci ve výboru pro územní rozvoj či výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.
Pětiměsíční senátor Skála
Když nezávislý lékař Petr Skála vyhrál loni na podzim senátní volby s největším počtem hlasů v zemi, nikdo nemohl uvěřit. Když už po třech měsících musel pro nemoc post opustit, bylo to stejně neuvěřitelné.
- Čtěte více: Nejúspěšnější senátor opouští parlament
O jeho místo v Senátu mělo zájem devět zájemců. Loni v říjnu přitom kandidovalo deset lidí. Skálova největší soupeřka - starostka Chomutova Ivana Řápková (ODS) - ale dnes mezi nimi už nebyla. Místo kandidáta za ODS získal její náměstek a krajský zastupitel Jan Řehák (45).
- Reportáž z podzimních voleb: "Chomutovský zázrak:Z ordinace do Senátu?" čtěte zde
Kdo kandiduje?
- O hlasy usilují hned dva bezpartijní kandidáti: podnikatel v realitách Antonín Drbohlav (47) a ředitel správy sociálních služeb Milan Doležal (56). Ten byl do loňska členem ČSSD.
- Kandidátem ODS je náměstek chomutovské primátorky Jan Řehák (45). Od roku 2000 je Řehák členem zastupitelstva Ústeckého kraje.
- Za ČSSD kandiduje Jan Mareš (48), ředitel střední školy a radní. V týdnu jej přijel podpořit předseda Jiří Paroubek, rozdával voličům květiny. Problém nastal, když růže začali rozdávat také studenti Marešovy školy - ač je předvolební agitace na školách zakázána. Kandidát uznal, že udělal chybu.
- Zelení postavili do voleb nestraníka a učitele na gymnáziu i ústecké univerzitě Josefa Märce (43).
- Komunisté vsadili na Václava Homolku (52), ředitele kulturního domu v Klášterci nad Ohří, kde je také zastupitelem města i kraje.
- Dalším kandidátem je nestraník a podnikatel Zdeněk Jánský (50), který zastupuje Humanistickou stranu a kandidoval již loni v říjnu, kdy získal 1,13 procenta hlasů.
- Loni neuspěl také další kandidát Milan Beran (58), podnikatel a starosta obce Černovice, který nyní kandiduje pod hlavičkou Nezávislých. V říjnových volbách získal 4,88 procent.
- Dalším nestraníkem je technik František Lhotský (55), který zastupuje novou Stranu důstojného života, kterou založila bývalá poslankyně ČSSD Jana Volfová.
Nová jména ovšem voliče nijak nerozhýbala ani v druhý den voleb.
V první den doplňovacích voleb agentura ČTK s odvoláním na volební komisaře uvedla, že byla účast nejnižší od roku 1989. Druhý den byl podobný. Celkem přišlo svůj hlas odevzdat asi deset procent oprávněných voličů.
Volební místnosti se uzavřely ve dvě hodiny odpoledne.
Perštejn podle komisařky: Ostentativní nezájem
"Ta hrstka lidí, co přišla, volby spíše nekomentovala. Jen někteří se nechali slyšet, že by Senát zrušili," řekla ČTK členka komise ve volební místnosti v obci Perštejn.
Včera tu samou komisařku překvapil velký nezájem voličů. "Jako zapisovatelka volební komise působím od převratu v roce 1989. Tak ostentativní nezájem o volby jsem ale ještě nezažila. Lidé jsou nejspíš znechucení. K urnám chodí stále častěji a nejspíš mají pocit, že jim to není nijak platné," řekla například členka komise ve volební místnosti v obci Perštejn.
Ostatně - ze statistik vyplývá, že při volbách, kdy se pouze nahrazuje jeden senátor, bývá účast velmi nízká. Například před čtyřmi lety přišlo k rozhodujícímu kolu doplňujících voleb v Brně jen 10,3 procenta voličů.
Výsledek nebude mít na rozložení sil vliv
Proti ambicím kandidátů hraje i fakt, že ať už hlasování dopadne jakkoli, volby nezamíchají rozložením sil v Senátu.
Tam má většinu ODS s 41 senátory. Zisk dalšího mandátu by její vliv jen posílil, stejně jako frakci sociální demokracie, který čítá 12 zástupců nebo jedenáctičlenný klub lidovců.
Ani kdyby volby vyhrál zástupce KSČM, strana nebude moci vytvořit klub, v Senátu má totiž pouze dva zástupce. Na klub je potřeba nejméně pět senátorů.
Skála byl členem klubu nezávislých senátorů KOD.
Jeho nástupce nebude podle zákona zvolen na celých šest let, jeho mandát bude o pět a půl měsíce kratší. V doplňovacích volbách je senátor volen pouze na zbytek volebního období, které patřilo jeho předchůdci.
Loni na podzim přišla na Chomutovsku o senátorovi rozhodovat v prvním kole třetina voličů, finále mezi Skálou a tehdejší kandidátkou ODS se zúčastnila necelá pětina voličů.
