Strany se však se současnou podobou demokracie nechtějí spokojit a většina z nich ve svých programech nabízí občanům úpravy.
Pokud by prošly verze, které nabízejí levicové strany na jedné straně a ODS na straně druhé, změnily by český stát výrazným způsobem.
Infobox
DALŠÍ VOLEBNÍ TÉMATA
- Téma č. 1: Deficit rozpočtu a investice
- Téma č. 2: Penze a zdravotnictví
- Téma č. 3: Porodnost a rodina
- Téma č. 4: Podnikatelská svoboda
- Téma č. 5: Zákon a korupce
- Téma č. 6: Česko v Evropě
- Téma č. 7: Změny ústavních pravidel
INTERAKTIVNÍ VOLBY
- Nevíte koho volit? Napovědět vám může náš VOLEBNÍ TEST!
- Zkuste si volby nanečisto! INTERAKTIVNÍ MODEL SNĚMOVNY
- O výsledku voleb se rozhodne v krajích. KLIKACÍ MAPA
Komunisté za demokracii
Protagonistou chystaných ústavních změn jsou jednoznačně komunisté. V programu trvají na tom, že kapitalistické zřízení změní na socialismus, zavázali se ovšem, že půjdou demokratickou cestou.
"Komunistům je vyčítáno zavádění demokracie, to slyším poprvé," reagovala legislativní odbornice strany Zuzka Bebarová-Rujbrová v rozhlasovém rozhovoru na kritiku, že KSČM chce změnit ústavu tak, aby usnadnila práci populistům.
Komunisté prosazují do ústavy prvky přímé demokracie do té míry, jak to ještě žádná strana nezkoušela. Chtějí přímou volbu prezidenta, starostů a obecné referendum, které by bylo nutné svolat, pokud ho bude žádat určitý počet občanů.
Senát v současné podobě bude zrušen, nahradí ho však parlamentní komora, kde podle německého vzoru zasednou reprezentanti krajů. Bude omezena pravomoc Ústavního soudu, který nadále nebude moci škrtat protiústavní zákony, pouze dávat doporučení sněmovně, aby chybné normy změnila.
KSČM se opírá o radikálně levicové recepty západní Evropy, jak dosvědčila před volbami svou anketou mezi občany, jaké nové zákony přijímat. "Nápady zařadíme do legislativního plánu našeho klubu," slíbil poslanec Vlastislav Antolák. Komunisté přitom v posledním volebním období našli cestu, jak své návrhy ve sněmovně prosadit.
Jak vážně to s účastí občanů při správě země komunisté myslí, dokázal moravskoslezský lídr Miroslav Opálka: "Mohlo by být referendum, ve kterém by sami občané rozhodli, zda chtějí přímou volbu prezidenta," doporučil.
ODS, opatrný obhájce statu quo
S některými ústavními recepty komunistů souhlasí sociální demokraté, kteří rovněž chtějí přímou volbu prezidenta a obecné referendum, plebiscity by chtěli zavést i na krajské úrovni. Ještě větším spojencem komunistů při ústavních změnách může být Strana zelených, která rovněž doporučuje přímou volbu prezidenta, hejtmanů i starostů, společně se zavedením referend na všech úrovních.
Také ekologická strana se inspiruje u radikálů v zemích staré evropské patnáctky, trvá však na tom, že se mají prosazovat jen vyzkoušené recepty.
Navrhuje například rozšířit volební právo na šestnáctileté. "Naši mladí členové vyjeli do Vídně jako pozorovatelé komunálních voleb. A Vídeň, která má jeden a tři čtvrtě milionu obyvatel, poprvé uplatnila volební právo od šestnácti let. Tak přišli s tím, pojďme to navrhnout," popsal v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 Martin Bursík, jak Strana zelených přišla na tak revoluční návrh.
Přímá volba prezidenta má podporu také u lidovců, zdrženlivá je však ODS, která může každou změnu ústavy zablokovat v Senátu. Občanští demokraté sice dvoukolovou přímou volbu připouštějí, do programu však tento návrh nezapsali.
"Bránit se přímé demokracii je obtížné, politické body tím nezískáte," vysvětluje rozpaky ODS politolog Ladislav Mrklas. Přímé volby všeho druhu jsou mezi českým obyvatelstvem mimořádně populární.
Stanovisko ODS přitom podporuje většina ústavních expertů i znalců politických systémů. Připomínají, že ústava získává na kvalitě, čím déle funguje beze změny. "Politický systém se také nevymyká z běžných zvyklostí ostatních evropských zemí," připomíná politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity další důvod, proč není nutné nejdůležitější zákon měnit.
Moc i peníze krajům
Program občanských demokratů je přesto druhým pólem návrhů, jak změnit český stát. ODS jenom nepovažuje za nutné měnit ústavu, hlavní heslo "decentralizace" je možné uskutečnit jen přesunem pravomocí a změnou daňových zákonů.
ODS se chystá zrušit některá ministerstva (v tom se podobá zeleným a rudým), zatím však jmenovalo pouze resort místního rozvoje: "Po vzniku krajů, deregulaci nájemného a po nějakém rozumném vyvedení bytové politiky z centrální úrovně aspoň na úroveň krajů zůstává v agendě ministerstva jako nejdůležitější otázka čerpání evropských peněz," vysvětlil ústecký lídr ODS Petr Gandalovič.
Ministerstvo by se mělo změnit na instituci, která bude pomáhat při čerpání evropských fondů, bude ale po ruce stejně ostatním ministerstvům jako krajům a obcím, které by napříště měly hrát při spolupráci s Bruselem významnější roli.
Také další ministerstva mohou očekávat audit, který zkontroluje, jestli nevykonávají nějaké zbytečné činnosti. Pražský primátor Pavel Bém přímo požaduje, aby se zrušily všechny agendy, kde se pravomoci centrálních úřadů kříží s tím, co dělají obce.
ODS trvá na tom, aby se rozhodování o investicích dále přesouvalo do krajů a měst. Měla by se také změnit praxe, podle níž prakticky všechny daně vybírá stát a pak je přerozděluje na komunální úroveň. Města a kraje by jednak mohly část daní přímo vybírat, jednak by měly od státu dostat větší podíl na tom, co se vybere z centra.
"Současný systém je nesmírně nespravedlivý. A je nemotivující, protože on vůbec nesleduje základní pravidlo, které je důležité v řadě evropských zemí nebo ve Spojených státech. Říká, že to, co se vybere na daném území na daních, tam také zůstává. Obec, město nebo kraj pak mají přirozenou potřebu podporovat místní podnikatelskou sféru," radí Bém.
S přístupem k penězům se přesouvá důležitý díl moci. Dnes rozhodují města a kraje o zhruba polovině investic, mají však k dispozici pouze osminu výnosu z daní.
Přesun pravomocí z centra schvalují také lidovci, s ODS se v zájmu o města a kraje shodnou také zelení. Mají ambiciózní plán boje s korupcí na komunální úrovni, kde chtějí zprůhlednit především rozhodování o investicích.
Pomozte malým stranám
O tom, že je třeba měnit volební systém, se obvykle mluví až po volbách. Také letošní programy neslibují v tomto ohledu žádnou změnu. Pokud však opět dojde k volebnímu patu, strany se mohou probudit.
Právně nejlépe podloženou kritiku mají přichystanou lidovci. Vadí jim, že český způsob voleb porušuje pravidla poměrného systému. Do té míry, že strana, která dostane nejvíc hlasů, nemusí mít nejvíc mandátů ve sněmovně. Současný systém navíc poškozuje strany s menším počtem hlasů.
"Současný volební systém je paskvil, je to přímo odporné. Je pozůstatkem opoziční smlouvy a chceme jej určitě změnit," řekl místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Doporučuje se vrátit k modelu před rokem 1998, kdy se mandáty rozdělovaly podle poměru hlasů. Předejít volebnímu patu může italský vzor, který přiděluje vítězné straně několik desítek poslaneckých mandátů navíc.
Na posílení role menších stran se s lidovci shodne také Strana zelených, která chce zrušit pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny i do městského zastupitelstva. Totéž si přejí komunisté: "KSČM je zastáncem prohloubení poměrnosti, což by dalo i dalším menším stranám šanci dostat se do relativně uzavřené parlamentní množiny," navrhl místopředseda Jiří Dolejš.
Zelení podobně jako lidovci doporučují návrat před rok 1998, kdy bylo méně volebních krajů: "Dnes jich je čtrnáct a to v menších obvodech vyřazuje menší subjekty. Například pokud chce být kandidát zvolen v Karlovarském kraji, potřebuje získat asi 18 procent hlasů, což je příliš," říká liberecký lídr zelených Petr Pávek.
Plány menších stran však nemají velkou šanci, protože proti jsou velcí. Ti si přejí víc většinového systému. "Většinová volba je prioritou ODS, ale musí na ní být širší konsensus," oznámil předseda Topolánek.
Překvapivě mu dávají za pravdu někteří sociální demokraté: "Reformě se nebráníme," připustil jejich ústavní expert Zdeněk Jičínský, který navrhuje: "Vyřešen by zejména měl být problém odcizení občanů a politiků. Změnit by se mohlo například rozložení volebních obvodů - mohlo by vzniknout přibližně 35 obdobně velkých obvodů. Zvýšit by se měl také počet preferenčních hlasů."
Při takovém modelu by měla velmi malé šance proniknout do sněmovny strana, která by dostala pod patnáct procent hlasů.
