Praha - Těsně před začátkem sněmovní schůze, na níž se bude rozhodovat o rozpočtu na příští rok, doporučují znalci oslovení Aktuálně.cz: Mělo by se škrtnout třicet miliard korun v příjmech na rok 2009.
Pokud poslanci zasáhnou doporučeným způsobem, získají podle expertů šanci hlasovat o tom, jak se skutečně budou peníze daňových poplatníků v příštím roce rozdělovat.
Bude chybět 30 miliard
Příjmy rozpočtu jsou nastaveny na hospodářský růst 4,8 procenta, optimisté mezi bankovními analytiky tvrdí, že bude zhruba o dvě procenta nižší. Takový vývoj už připustil i ministr financí Miroslav Kalousek.
„Výpadek jednoho procenta HDP podle nás znamená snížení příjmů o 13-14 miliard korun," upozorňuje David Marek z banky Patria.
Nesníží se jen výnosy u daní z příjmů a ze zisku podniků, ale také u spotřebních daní a u daně z přidané hodnoty.
„Na pomalejší hospodářský růst doplatí i penzijní a zdravotní systém," dodává Marek. Proti předpokladům totiž poklesnou také mzdy, ze kterých se odvádí sociální a zdravotní pojištění.
Do ledna času dost
Ministr Kalousek proto plánuje, že rozpočet přepracuje počátkem příštího roku. Až lednová předpověď sníží očekávané příjmy, bude škrtat i ve výdajích. „Taková operace je mimořádně bolestivá a má cenu opravdu ji udělat jednou a pořádně, nikoliv nadvakrát nebo natřikrát," vysvětlil svůj postup v rádiu Impuls.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek připustil, že se pojišťovny po třech letech propadnou do deficitu, chce ho však uhradit z přebytku na jejich účtech, který má koncem roku dosáhnout 40 miliard.
Na otázku, jak velký schodek ministerstvo plánuje, však ministrův mluvčí Tomáš Cikrt Aktuálně.cz neodpověděl.
Demokratický deficit
Vládní přístup odborníci kritizují.
"Jednání o rozpočtu má být demokratický proces, kdy se neschvaluje pouze maketa, ale co nejreálnější čísla," připomíná analytik ČSOB Tomáš Sedláček.
Kalousek podle něho přebírá příliš velkou odpovědnost, protože o škrtech ve schváleném rozpočtu bude muset zvlášť přesvědčovat jednotlivé ministry i premiéra.
Analytici přitom nejsou zajedno v tom, jak by se mělo škrtat. Sedláček doporučuje škrtat důsledně a udržet tak deficit na plánovaných 38 miliardách, i když najít částku přes 30 milaird bude obtížné.
Nechte vyšší schodek
Sedláčkův kolega Petr Dufek upozorňuje, že by se nemělo škrtat v investicích. "Právě vládní investice pomohou překonat zpomalení ekonomiky," vysvětluje.
Zároveň není možné zasahovat do sociálních výdajů, a tak zbývají jen mzdové náklady ministerských úřadů. Podle návrhu rozpočtu se nemají snižovat stavy úředníků a prostor k úsporám tedy existuje.
David Marek míní, že vláda by měla připustit vyšší schodek. „Ekonomika v této chvíli potřebuje, aby jí rozpočtová politika pomohla a zpomalení hospodářského růstu zmírnila. K úsporám je teď ta nejméně vhodná doba," míní analytik.
Až přijde krize
Důkladněji se na krizi připravuje Německo.
Vláda Angely Merkelové zvýšila deficit o osm miliard eur. Polovinu z této částky připsala na vrub nižších příjmů, zbytek bude „záchranný balíček", který obsahuje přímé i nepřímé investice zvláště do automobilového průmyslu a stavebnictví.
Podle Michala Brožky z Raiffeisen Bank nemusí Česká republika kopírovat Německo skládáním záchranného balíčku, protože zatím není jisté, jestli bude potřeba. „Jsme v jiné situaci než Německo, je ale zvláštní, že se o balíčku ani o zvyšování deficitu vůbec nemluví," podotýká.
Kritičtější je ekonom a bývalý ministr zemědělství za ČSSD Jan Mládek. Upozorňuje, že dnes není možné předpovědět, kde se očekávaná krize zastaví.
„Vláda nemusí nutně dělat balíček, ale měla by být technicky, legislativně a mentálně připravena, že taková situace by měla v krátké době nastat. Určitého zpoždění proti Německu by měla využít k přípravě na případnou krizi, a ne k jejímu bagatelizování. To je opravdu pštrosí politika," hodnotí rozpočtovou debatu Mládek.
