Praha - Vláda schválila návrh novely trestního řádu, na jejímž základě by vazebně stíhaní lidé měli mít možnost osobně se účastnit veškerých jednání o svém setrvání ve vazbě.

Návrh, který ještě čeká posouzení sněmovnou a Senátem, však zároveň počítá s tím, že se soudům prodlouží lhůta, za kterou musí o dalším pobytu obviněného ve vazbě rozhodnout.

Součástí novely je také rozšíření okruhu trestných činů, při jejichž vyšetřování lze nasadit odposlechy a agenta.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) novinářům po jednání kabinetu řekl, že novela urychlí trestní řízení, zmenší počet lidí ve vazbě a sníží počet eskort k soudům, protože jednání se budou moct uskutečnit na půdě věznice. Novela také ruší možnost ministra spravedlnosti propustit z výkonu trestu.

Cílem návrhu je posílení práv vazebně stíhaných lidí a zjednodušení vazebních řízení.

Příliš časté rozhodování o tom, zda obviněný zůstane ve vazbě, nebo bude propuštěn na svobodu, zase podle ministerstva zatěžuje soudy a protahuje vazební řízení. Úřad proto navrhuje prodloužit lhůtu, ve které musí soudci rozhodnout, ze současných tří měsíců na půl roku.

Návrh počítá i s prodloužením doby, v níž může obviněný opakovat svou žádost o propuštění z vazby, ze 14 dnů na měsíc.

Novela kromě změn vazebního řízení také rozšiřuje podmínky pro použití odposlechů a agentů. Policie by je měla mít možnost nasadit při vyšetřování zločinů s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.

Návrh také připouští, aby policisté, státní zástupci či soudci mohli vyslýchat svědky pomocí videokonference. Využívat se má zejména při jednáních se zastrašovanými svědky nebo se zvlášť zranitelnými oběťmi, protože se tak zamezí jejich kontaktu s pachatelem.