Praha - Vláda v demisi se sešla na svém posledním jednání. Její předseda Jiří Rusnok předpokládá, že další zasedání už nebude svolávat.

Příští týden by ve Strakově akademii mohl usednout nový kabinet. Na něj Rusnokův tým přenechal rozhodnutí o několika veřejných zakázkách či o návrhu zákona o státním zastupitelství.

"Děkujeme vám za vaši přízeň po dobu našeho krátkého fungování, budeme se těšit na shledanou," rozloučil se na tiskové konferenci Rusnok.

Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) předpokládá, že prezident Miloš Zeman jmenuje novou českou vládu v nejbližších dnech. Sněmovna by pak o programovém prohlášení kabinetu sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky mohla hlasovat v únoru.

Rusnokova vláda ještě stihla schválit návrh novely o hmotné nouzi, která mění vyplácení doplatku na bydlení, a odmítnout návrh komunistů o referendu o zrušení církevních restitucí.

Dávka jen na půl roku

Lidé v tísni, kteří žijí v ubytovnách, by od roku 2015 měli dávku dostávat jen půl roku, v mimořádných případech pak nejvýš rok. Nemá převyšovat obvyklé nájemné. Zpřísnit se mají i pravidla pro její přidělení, řekl ministr práce v demisi František Koníček.

Aby norma začala platit, musí ji schválit Parlament a podepsat prezident. Jestli se norma na stůl poslancům dostane, bude záležet ale na nové ministryni práce. Podle odhadů vládní agentury pro sociální začleňování v ubytovnách žije až 100 tisíc lidí. Často bydlí v nevyhovujících podmínkách a platívají přemrštěné nájmy. 

V jedné z ubytoven v jihočeském Větřní například podle průzkumu dávala čtyřčlenná rodina za 48 metrů čtverečních s poplatky 10 800 měsíčně. Obecní byt o velikosti 65 metrů čtverečních bez služeb tam vyšel na 2294 korun, méně kvalitní pak na 1982 korun.

Lidem v tísni doplácí částky stát. Výdaje výrazně rostou. Důvodem je podle autorů nejen krize a zdražování bydlení, ale také to, že situace začali někteří majitelé ubytoven využívat. Zatímco v listopadu 2012 se vydávalo 51 300 doplatků na bydlení, loni v listopadu to bylo už 67 600 dávek. Za loňských jedenáct měsíců se vyplatilo 2,53 miliardy, o rok dřív zhruba o miliardu méně.

Podle novely by ubytovny měly nově splňovat standardy kvality, a to třeba stanovený počet metrů na osobu. Nájemníci by doplatek měli dostávat jen půl roku. Pokud by se jim nedařilo s pomocí sociálních pracovníků z radnic najít jiné bydlení, mohla by se lhůta protáhnout ještě o šest měsíců. Doplatek by se určil podle obvyklého nájemného.

Návrh počítá i se zpřísněním přidělení dávky. Na jeden byt by se vyplácela jen jedna. Stanovila by se podle počtu osob, které spolu žijí a hospodaří. Přijít by o ni mohl také ten, kdo by se nesnažil si vhodné a přiměřené bydlení hledat a neusiloval by o nějaký příjem. Ministerstvo tak chce "motivovat k řešení" nepříznivé situace.

Norma má před ubytovnami upřednostnit byty. Jejich nájemníci by mohli dostávat doplatek po neomezenou dobu. Nyní se vyplácí nejvýš sedm let. V jiných prostorách by měl být nejspíš i nižší. Tam, kde by byla umývárna a WC společné na chodbě, by mohl dosahovat maximálně 75 procent stanovených normativních nákladů.

Vláda: zákon pomůže seniorům

Zákon by měl podle autorů usnadnit situaci seniorům. Dosud se jim při posuzování žádosti o doplatek započítával do příjmu celý důchod, nově by to měly být jen čtyři pětiny penze. Rada seniorů s tím ale spokojena není. Podle ní se tak zpřístupní dávka stejně jen lidem s důchodem do 3575 korun. Těch bylo v Česku asi 13 tisíc, uvedla rada.

Proti návrhu se postavil bývalý ombudsman, někdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva či Platforma pro sociální bydlení. Podle nich časové omezení doplatku problém nevyřeší. Naopak hrozí, že by na ulici mohlo v krátké době skončit víc lidí. Za jedinou cestu považují kritici novely vznik zákona o sociálním bydlení.

Rusnokův kabinet odmítl návrh komunistických poslanců o referendu o zrušení církevních restitucí. Podle Rusnoka se vláda nezabývala politickou podstatou předlohy, ale její právní a technickou stránkou.

"My jsme se politickou podstatou nezabývali. Zákon (o církevních restitucích) je účinný a běží jeho naplňování... Vznikl by větší chaos než dnes. Dělat něco poté, co už to dávno běží, je poněkud nešikovné," uvedl premiér v demisi.

Zánik smluv by referendum nepřineslo

Ústavní předloha tak do Sněmovny zamíří se zamítavým stanoviskem kabinetu. Aby začala platit a uspořádalo se referendum, musel by zákon schválit Parlament a podepsat prezident. Pokud by lidé restituce odmítli, musel by se pak zrušit restituční zákon. Smlouvy, které na jeho základě již stát s církvemi uzavřel, by ale nezanikly.

"Smlouvy obsahují mimo jiné ustanovení, že závazek vyplatit finanční náhradu nemůže bez dohody smluvních stran zaniknout jinak než splněním. Předložený poslanecký návrh narušuje princip právní jistoty, který spočívá v tom, že právo musí být předvídatelné a nikdo nemá být zaskočen nenadálým zvratem," stálo v předběžném stanovisku.

Ústavní soud v minulosti kritizoval zákonodárce za to, že historický majetek nevypořádali. Další verdikt ústavních soudců uvádí, že zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi prosazený bývalou koalicí ODS, TOP 09 a LIDEM není protiústavní.

Komunisté podotýkají, že většina obyvatel se vyjadřovala proti restitucím v podobě, v jaké byly přijaty. Podle KSČM by měli rozhodnout občané, když ponesou důsledky vyrovnání s církvemi.

Církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku zhruba za 75 miliard korun, který je v držení státu, a za další náhradu 59 miliard korun během 30 let. Stát naopak církvím přestane po čase hradit platy duchovních. S církvemi nyní vyjednává skupina zástupců ČSSD a hnutí ANO. Jejich cílem je mimo jiné snížit finanční náhrady a upravit inflační doložku.