Vláda se před Vánoci sejde už v půl sedmé ráno, chce propouštět úředníky

Nejvíce se změny dotknou Úřadu vlády, kde zanikne celkem 56 pozic a na mzdách se ušetří přes 18 milionů korun.
Richard Brabec, Andrej Babiš a Martin Stropnický.
Richard Brabec, Andrej Babiš a Martin Stropnický. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - I když Babišova vláda zatím nezískala důvěru sněmovny, chystá se na rozsáhlé změny na úřadech a vyhazování úředníků. Bude o tom jednat na pátečním zasedání, které premiér Andrej Babiš svolal na půl sedmou ranní.

Plánované změny se týkají všech ministerstev kromě obrany, životního prostředí a dopravy. Zbytek čeká spojování či rušení odborů, změny se týkají i náměstků zděděných od minulé vlády.

"Nemohu komentovat konkrétní změny. Z těch celkových návrhů vyplývá, že dojde k menšímu snížení počtu úředníků. Ty úpravy ale spíše směřují ke změně struktury některých úřadů," řekl Aktuálně.cz náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký.

Z materiálu, který má Aktuálně.cz k dispozici, vyplývá, že největší změnou projde Úřad vlády. Celkem se zde zruší 56 pracovních a služebních míst. To by úřadu mělo na mzdách ušetřit přes 18 milionů korun.

Počet členů vlády se oproti té předchozí snížil o dva na současných 14. Zrušena byla pozice místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace a ministra pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti. Na úřadu vlády se rovněž sloučí odbor poradců a odbor analýz. Tím se ušetří jedna pozice ředitele odboru a dvou vedoucích oddělení.

Změny čekají i jednotlivé resorty. Ministerstvo financí bude mít místo dřívějších osmi sekcí nově jen šest. Dojde například k sloučení sekce právní a sekce majetku státu, čímž vznikne nový obor Legislativa a sporné agendy. Počet úředníků na ministerstvu ale zůstane stejný. Na ministerstvu průmyslu zanikne šest pracovních pozic, počet služebních míst ale naroste o čtyři.

Změny se nelíbí poslanci Janu Birkemu (ČSSD). "Myslím, že nejen tato, ale všechny vlády mají na počátku svého mandátu řešit důležitější věci, než jsou divoké personální orgie. Konkrétně tato vláda by měla nejdřív získat důvěru, než začne rozdělovat funkce," tvrdí Birke.

Zrušení daně z nabytí nemovitosti

Vláda bude řešit také několik návrhů poslanců ODS. Občanští demokraté například navrhují zrušit daň z nabytí nemovitosti. Ta dosahuje výše čtyř procent z ceny nemovitosti a od loňského listopadu ji platí kupující. Dříve daň odváděl ten, kdo nemovitost prodával.

Zákonodárci si od loňské změny slibovali především snížení cen nemovitostí. K tomu ale nedošlo. Zlevnění nemovitostí může podle občanských demokratů přinést jen úplné zrušení této daně. "Český daňový systém je velmi nepřehledný a zahlcený, proto zrušení každé zbytečné daně považujeme za prospěšné," říká poslanec Jan Bauer (ODS).

Státní rozpočet by v takovém případě přišel o 11 miliard korun ročně. Poslanci ODS si ale myslí, že zrušení daně na druhé straně přinese více vybraných peněz na DPH a dani z příjmu.

Návrh novely předloží vládě ministr spravedlnosti a předseda legislativní rady vlády Robert Pelikán (ANO). Jeho postoj k návrhu ale nechtěla mluvčí vlády Barbora Peterová sdělit.

"Do pátečního zasedání vlády nebudeme jednotlivé body programu detailněji komentovat," uvedla Peterová. Bauer si myslí, že návrh šanci má. "Bavil jsem se s hodně lidmi, kteří sedí v hospodářském výboru. Je tam spousta lidí, kteří se pohybují v podnikatelském prostředí, a neslyšel jsem nějaké zásadní argumenty proti tomu, aby se český daňový systém zjednodušil," dodává Bauer.

Ceny bytů v posledních letech kvůli vysoké poptávce rychle rostou. Lidé si byty kupují díky příznivé ekonomické situaci a nízkým úrokovým sazbám hypoték. Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města (IPR) vzrostla jen v Praze za poslední dva roky cena průměrného bytu o více než 30 procent.

Kromě daně z nabytí nemovitosti navrhují poslanci ODS zrušit také EET a zákon, který obchodům s plochou nad 200 metrů čtverečních zakazuje prodej o vybraných svátcích.

 

Právě se děje

před 33 minutami

The Sunday Times: Britský princ Michael nabízí zajištění kontaktů v Kremlu

Novináři nedělníku a televizní stanice Channel 4 se vydávali za zástupce fiktivní jihokorejské firmy, která měla zájem o investice v Rusku. Na schůzce, kterou média natáčela skrytou kamerou, jim princ z Kentu nabídl pomoc jako zprostředkovatel. Za tyto služby si řekl o 10 000 liber (294 000 korun) na den s tím, že může ze svého domova v Kensingtonském paláci natočit na podporu firmy i proslov, a to za poplatek 200 000 dolarů (4,2 milionu korun), uvedla agentura AFP.

Princův přítel a obchodní partner markýz z Readingu Michaela popsal jako "neoficiálního velvyslance jejího veličenstva pro Rusko" a člověka povzneseného nad "politickou vřavu", kterého Moskva považuje za přítele Ruska. Princ se podle markýze rovněž může setkat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a firmu při tom zastupovat. Princ z Kentu v reakci uvedl, že s Putinem se naposledy setkal v roce 2003.

Michael není považován za aktivního člena královské rodiny a britskou korunou není ani placený. Královnu však Michael v dobách před pandemií zastupoval na zhruba 200 událostech ročně, jako například na státních pohřbech v Indii či na Kypru, píše se na webových stránkách královské rodiny. V životopise 78letého prince se píše, že má skrze svou prababičku silné vazby na Rusko a o zemi jako takovou jevil vždy velký zájem. Je také prvním členem královské rodiny, který se naučil rusky, a to do takové míry, že je kvalifikovaný tlumočník.

Mezi Londýnem a Moskvou panují napjaté vztahy od března 2018, kdy byl v jihoanglickém Salisbury nervově paralytickou látkou novičok otráven bývalý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Británie z činu podezírá ruské agenty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy