Praha - Vláda bude příští týden na svém zasedání řešit mimo jiné zprávu o stavu romské menšiny, minule se zase zabývala například plněním koncepce rodinné politiky či převodem nepotřebného majetku pod Správou železniční dopravní cesty. Kromě názvu projednávaného bodu se však veřejnost nemá možnost dozvědět, o co konkrétního jde.
Zatímco u projednávání návrhů zákona jsou k dispozici kompletní podklady včetně důvodových zpráv, u "nezákonných" bodů jakékoliv materiály chybí. Ty přitom v programu vlády jednoznačně převládají. Zájemce o to, co konkrétně bude kabinet řešit, se musí spokojit se strohým popisem bodu ve stylu "zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2017" bez možnosti si ji přečíst.
Na Slovensku přitom může veřejnost s výjimkou tajných dokumentů listovat všemi podklady, které mají ministři k dispozici. Dopředu se tak může detailně seznámit s tím, co bude vláda řešit.
Český kabinet však prozatím podobnou změnu nechystá. "I ostatní materiály by k dispozici být měly, aby novináři, kteří mají chuť si to přečíst podrobně, mohli klást relevantní otázky," říká ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka. Smysl to podle něj má ale i pro odbornou veřejnost.
Podle Martina Kameníka z Oživení by navíc zveřejňování podkladů přispělo k jejich větší kvalitě. "Pokud by se zveřejňovaly všechny materiály, tak by jejich autoři měli vyšší odpovědnost a dali by si větší práci. Vědomí toho, že se to bude zveřejňovat, by mělo jakýsi výchovný efekt," říká Kameník.
Česká vláda se však zatím nechystá jít cestou slovenských kolegů. "U nelegislativních materiálů se o tom zatím aktuálně neuvažuje. Nic by ale nebránilo jejich poskytnutí podle zákona o svobodném přístupu k informacím již před jednáním vlády," řekl Aktuálně.cz premiér Andrej Babiš. Na vyřízení takové žádosti však úřady mají 15 dní, takže by se žadatel k dokumentům mohl dostat i několik dní poté, co k nim vláda zaujme nějaké stanovisko.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek považuje už současné zveřejňování alespoň některých materiálů za významný počin. S premiérem se shoduje, že detailnějšímu zveřejňování brání technické překážky.
"Dokumenty mohou obsahovat třeba osobní údaje, údaje ze správního řízení nebo třeba sice ne utajovaná, ale přesto citlivá data týkající se mezinárodních otázek. Pokud by se nelegislativní dokumenty měly zveřejňovat, znamenalo by to tedy systém upravit tak, aby některé dokumenty dokázal ze zveřejnění vyloučit, což by asi nebylo úplně jednoduché," vysvětlil Aktuálně.cz Kněžínek.
Připustil však, že by do budoucna stálo za úvahu systém modernizovat, neboť zveřejňování návrhů zákonů se osvědčilo. "Momentálně na tom ale nepracujeme, věnujeme se jiným prioritám, například anonymizovaným zveřejňování rozsudků," dodal Kněžínek.
