Vláda nepodpořila návrh hnutí Úsvit na přímou volbu starostů

ČTK ČTK
8. 10. 2014 11:21
Podle vládních legislativců je předloha o přímé volbě starostů "přinejmenším nepodařená a nedomyšlená".
Tomio Okamura, předseda hnutí Úsvit přímé demokracie.
Tomio Okamura, předseda hnutí Úsvit přímé demokracie. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Se záporným stanoviskem vlády budou zákonodárci projednávat ústavní novelu, kterou chce hnutí Úsvit umožnit přímou volbu starostů. Podrobnosti by stanovoval prováděcí zákon, který by měl podle autorů vzejít z veřejné debaty a z dohody zákonodárců.

Návrh na změnu ústavy nyní uvádí pouze to, že lidé by starostu volili tajně podle všeobecného a rovného volebního práva.

Předloha se o přímé volbě starostů zmiňuje podle předběžného stanoviska pro středeční zasedání kabinetu i v ustanovení, které se vedle obcí a měst vztahuje na kraje. Je to "přinejmenším nepodařené a nedomyšlené", upozornili vládní legislativci.

Více pravomocí v rukou jednotlivce

Předkladatelé podle nich nedělají mezi kraji a obcemi velký rozdíl. Právníci kabinetu dokonce spekulovali o tom, zda není cílem autorů předlohy to, aby v krajích v budoucnu působili místo hejtmanů přímo volení starostové.

Poslanci Úsvitu soudí, že přímá volba starosty by vedla ke kvalitnější demokracii a správě věcí veřejných. Současný stav, kdy starostu volí zastupitelstvo, které taky obec spravuje, podle nich podporuje kolektivní neodpovědnost.

Kabinet ale ve svém stanovisku vyjádřil obavy z toho, že soustředění většího množství pravomocí do rukou jednotlivce by mohlo mít pro obec horší následky, než je současné kolektivní rozhodování rad a zastupitelstev.

Přímo voleného starostu by taky bylo mnohem těžší odvolat z funkce, upozorňují vládní legislativci.

Přímá volba v obcích s tisíci obyvateli

Zavedení přímé volby starostů měla v programu bývalá koaliční vláda Petra Nečase (ODS), nakonec od záměru ustoupila. Autoři nynější ústavní novely se v návrhu odvolávají na rozbory, které za Nečasova kabinetu k přímé volbě vznikly.

Ve Sněmovně už leží předloha skupiny poslanců TOP 09 a Starostů, která předpokládá zavedení přímé volby starostů v obcích do 1 500 obyvatel a v obcích do 10 tisíc obyvatel v případě, že by v nich z rozhodnutí zastupitelů nevznikla rada.

Přímo voleného starostu by obyvatelé mohli podle normy odvolat v místním referendu, zastupitelé by takovou pravomoc neměli.

Někteří poslanci upozorňují na možné konflikty mezi přímo volenými starosty a zastupitelstvy, pokud by v nich neměli většinu. Vláda se k normě TOP 09 a Starostů postavila záporně.

Ke schválení ústavní novely by Úsvit musel získat třípětinovou většinu ve Sněmovně i v Senátu. V dolní komoře má 14 z 200 poslanců, v horní komoře nyní zastoupení nemá.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy