Tak dopadne schůzka čtyř prezidentů takzvané Visegrádské čtyřky v Lánech. Na pozvání Václava Klause přijely do České republiky jeho protějšky ze Slovenska, Maďarska a Polska.
Ze zkušenosti však vyplývá, že ujištění o společných tématech a postupu v rámci evropské politiky vyzní spíš naprázdno.
Příkladů z nedávné minulosti při jednáních v Bruselu je celá řada.
Služby: Zájem společný, postup ne
Na jaře se v Evropském parlamentu ocitla směrnice o službách a návrh rozhodně neodpovídal představám nových členských zemí. Europoslanci ze zemí Visegrádu z nejsilnější evropské frakce (EPD-ED) se ještě před hlasováním sešli, aby se nakonec dohodli, že každý bude hlasovat podle svého uvážení.
"Často se hovoří o tom, že by spolupráce v rámci Visegrádu měla probíhat. Ale když dojde na zásadní otázky, jako je právě směrnice o službách, společný postup se rozpadá," potvrdil deníku Aktuálně.cz Tomáš Zatloukal, který je europoslancem ze české Evropské demokraty.
Podle něj jde o dobrý záměr, ale pozice zemí je často jiná. "Samozřejmě řada témat je společných, jako otevření pracovního trhu, ale pokud dojde třeba na zemědělskou politiku, Poláci mají okamžitě jinou pozici," doplnil Zatloukal.
Také na snad nejdůležitějším summitu z poslední doby nešla čtveřice zemí společnou cestou. V prosinci, kdy se jednalo o rozpočtu na příští roky, přijela česká delegace v čele s premiérem Jiřím Paroubkem s otevřenou náručí, příděl z fondů jí stačil.
Poláci naopak blokovali jednání až do brzkých ranních hodin, aby dostali ještě něco navíc, jejich příděl na hlavu se jim zdál příliš nízký. Vyjednavači jim nakonec mírně ustoupili a i Češi tak mohli odjet spokojeni, díky neústupnosti Poláků si rovněž mírně polepšili a dostanou z regionálních fondů nejvíc peněz na hlavu.
Problémy mají i mezi sebou
Čtveřice zemí má navíc problémy i mezi sebou. Vztahy Slovenska a Maďarska dlouhodobě kalí národnostní otázka neustále; Češi s Poláky zase soutěží o vojenskou základnu USA.
"Je to určité regionální fórum pro představitele těch čtyř států a je docela možné, že na základě visegrádské skupiny lze rozvíjet nějaké užitečné projekty. Ale asi to není nějaký subjekt mezinárodní politiky, silný blok států, od kterého by se dal očekávat společný postup v podstatných otázkách," zhodnotil Visegrád v České televizi politolog Josef Mlejnek.
Poukázal přitom na pro Polsko klíčovou otázku plynovodu mezi Ruskem a Německem. Protesty Polska proti tomu, aby plyn tekl pod Baltským mořem, nikdo z visegrádských partnerů nepodpořil.
Vondra: Visegrád má smysl
Společný postup jistě země Visegrádu zvolí u otázek jako je přístup k Schengenskému prostoru. Neustálé odkládání, za něž mohou technické problémy Bruselu a ne nepřipravenost nových členských zemí, spojí politické reprezentace. K tomu však nepotřebují Visegrád.
"Nepohřbívejme Visagrád," žádá dnes v komentáři na stránkách Mladé fronty Dnes nový ministr zahraničí Alexandr Vondra. Upozorňuje přitom na to, že jde o významnou spolupráci, která pomáhá financovat řadu projektů v kultuře či ve školství.
Čtyřka zemí má totiž společný fond, který na příští rok má rozpočet pět milionů eur. "Fond podporuje nejen různé středoevropské vědecké, kulturní a komunální projekty, ale také nezištně pomáhá mladým lidem v Bělorusku nebo na Ukrajině a sdílí s nimi naše transformační zkušenosti," obhajuje důležitost spolupráce Vondra.
