Velrybářský útok na severu Čech. Tentokrát v ČSSD

Martina Machová Martina Machová
5. 12. 2009 17:26
Reportáž o podezřelém hromadném náboru nových členů do ČSSD v Bílině
Foto: Ludvík Hradilek

Bílina - V bowlingu na bílinském Pražském předměstí to na sobotu dopoledne nezvykle hučí. Ačkoli zde otevírají až ve čtyři odpoledne, dnes mají plno už před obědem. U stolků sedí podivně namíchaná směsice ani vzdáleně nepřipomínající fanoušky kuželek.

Vedle sebe zde sedí početné romské rodiny, dále pak chlapíci jako vystřižení z hospod té nejnižší kategorie se seniorkami o francouzských holích. Popíjejí pivo, postarší dámy upíjejí kávu.

Všichni čekají na konečný verdikt skupinky jednající v salonku sousedícím s plně obsazeným sálem. Právě zde totiž probíhá sněm místní ČSSD.

Ještě ráno měla stranická buňka v severočeské Bílině 36 členů. Nově zde chce do sociální demokracie vstoupit 92 lidí.

Staří členové ale po dvouhodinovém jednání rozhodli, že nové zájemce v takovém množství nepřijmou. Aby se vůbec na bílinský bowling vešli, rozhodlo vedení místní stranické buňky, že pro začátek budou rozhodovat jen o šedesáti přihláškách.

Souhlas se členstvím dostali nakonec jen tři. Ostatní poslali domů. Slovo velrybář, které do politického slovníku jako označení pro účelové nábory nových straníků zavedla severočeská ODS, se zde skloňuje ve všech pádech.

Poslanec za ČSSD Vlastimil Aubrecht patří mezi dlouholeté sociální demokraty, kteří v Bílině odmítli hromadný vztup do strany. Sám v následujících volbách už nekandiduje. Při nominacích klesl na nevolitelné místo a proto raději z kandidátky odstoupil
Poslanec za ČSSD Vlastimil Aubrecht patří mezi dlouholeté sociální demokraty, kteří v Bílině odmítli hromadný vztup do strany. Sám v následujících volbách už nekandiduje. Při nominacích klesl na nevolitelné místo a proto raději z kandidátky odstoupil | Foto: Martina Machová

Přišli i ti bez pozvánky

"Nikdo z nich mne nekontaktoval, nepřišel si pro přihlášku, nic. Všechny přihlášky najednou se ke mně dostaly přes tajemnici strany v Teplicích a členku a manželku bývalého člena, vyloučeného za porušování stanov," líčí předsedkyně místního sdružení v Bílině Martina Havlová Aubrechtová a pozoruje dění v sále.

Prozrazuje, že asi pět pozvánek na členskou schůzi se jí vrátilo s tím, že dotyčný na adrese nebydlí. Adresáti přesto dorazili všichni a včas.

Po jedenácté hodině začíná hlavní program schůze. Uchazeči mají předstoupit před stávající členy, představit se a říci, proč chtějí vstoupit právě do ČSSD. Chodí po skupinkách i samostatně.

"A co vám mám říct?" ptá se rozpačitě postarší dáma a těká pohledem po tvářích straníků. "Proč chcete k nám do strany," zazní ze semknutého hloučku. "Nejsou záruky pro staré, tak proto bych chtěla vstoupit do ČSD," odpovídá nejistě seniorka.  

Později u kávy spolu s kamarádkou z pečovatelského domu vypráví, jak se žije v Ústeckém kraji a v Bílině špatně. Současně nedůvěřivě sledují romskou rodinu vedle u stolu. Na otázku, čím se chtějí ve straně zabývat, jen krčí rameny. Krčení ramen je i odpovědí, kde přišli k přihlášce do strany.

Důvod? Dobrý program

Odpovědi dalších uchazečů o členství v ČSSD se příliš neliší. Líbí se jim program. Nesnáší "odéesáky".

Mladší chválí výhody pro mladé. Když dojde na otázku, jaké konkrétní myslí, odpověď je odzbrojující: "Souhlasím s názorem strany," přesvědčuje nedůvěřivé straníky Romka, které může být lehce přes dvacet.

Starší si pochvalují snahu ČSSD zrušit zdravotnické poplatky nebo přidat důchodcům. Jindy prý stačilo k podání přihlášky jen vidět Jiřího Paroubka v show s Jiřím Krampolem.

"Chtěla bych volit ČSSD, protože to k něčemu vede," plete si důvod své přítomnosti další adeptka.

Před salonkem obsazeným straníky se tvoří fronta. Část osazenstva bowlingu zůstává přesto bez zájmu sedět.

Účelové nábory v severočeské ČSSD prý pomohly i Kateřině Brožové
Účelové nábory v severočeské ČSSD prý pomohly i Kateřině Brožové | Foto: Martina Machová
 

Přihláška od kamaráda

"Nevím, proč bych tam měl chodit, vždyť stejně nesejde na tom, co tam řeknu," míní jeden z uchazečů a dál popíjí s přáteli pivo.
O možnosti vstoupit do strany se prý dozvěděl od kamaráda na ulici. Stejným způsobem se pak dostal k přihlášce. Že by do ČSSD vstupoval jen proto, aby hlasoval, jak někdo jiný rozhodne, odmítá.

"Chceme něco změnit. V Bílině to je hrozný, hlavně na sídlišti. Tam se nedá v noci vůbec vycházet," vysvětluje svou motivaci. 

Celý stůl pak začne probírat Mirka Topolánka. Fanoušky tu evidentně nemá. "To, co říká, není sociální. Kdybych ho potkal, ten by viděl, co bych mu řekl," rozohňuje se další spolustolovník a rukama naznačuje, že by neskončilo jen u rozhovoru.

Paradoxně velké sympatie tu nesklízí ani šéf ČSSD Jiří Paroubek, který je navíc v Ústeckém kraji lídrem kandidátky. Místo odpovědi na otázku, co si o svém případném předsedovi myslí, jen mávnou rukou. "Ale Topolánek je horší," odbude dotaz další z čekajících uchazečů.

Po poledni přichází očekávaný verdikt. Až na výjimky nikdo není přijat. "Dělají si z toho rodinný podnik," nesouhlasí s hlasováním kolegů jedna ze stávajících členek strany. Člen bílinské organizace je totiž i manžel předsedkyně místní buňky a poslanec za ČSSD Vlastimil Aubrecht.

Odmítnutí uchazeči rychle dopíjejí a odcházejí.

Napjatá atmosféra mezi straníky povoluje. "Vždyť je to feťák, fetuje mi přímo pod oknem. Schválně se ho zeptám, kolik za to dostal," ulevuje si seriózně vyhlížející postarší pán.

O účelovém náboru se ani v severočeské ČSSD nehovoří poprvé. Stranící jej zmiňovali již v době, kdy se tvořily krajské kandidátky pro předčasné volby do parlamentu.

Tehdy dvě velké místní organizace dokázaly prohlasovat jako jedničku hvězdu seriálu Pojišťovna štěstí Kateřinu Brožovou nebo adoptovat hokejovou hvězdu z Nagana poté, co jej odmítli straníci z Litoměřic.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Brazilská policie chce stíhat Bolsonara kvůli výrokům o spojitosti mezi očkováním proti covidu-19 a AIDS

Brazilská policie chce stíhat prezidenta Jaira Bolsonara kvůli některým jeho výrokům o covidu-19. Požádala už o povolení nejvyšší soud, informovala agentura EuropaPress. Vyšetřovatelé se zabývají mimo jiné prezidentovým tvrzením, že u lidí naočkovaných proti covidu-19 je větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine AIDS.

Sporné výroky Bolsonaro zveřejňoval na sociálních sítích na podzim loňského roku. Tvrdil, že výzkum britských úřadů ukázal, že lidé naočkovaní proti covidu-19 častěji trpí syndromem získaného selhání imunity (AIDS), který má u nich navíc rychlejší průběh. Prezidentská kancléř následně Bolsonarovy výroky korigovala. Vedoucí kanceláře Mauro Cid tvrdil, že prezident čerpal ze studie publikované časopisem The Lancet, která byla údajně později stažena.

Brazilská policie ale nenalezla žádnou vědeckou studii, která by obsahovala zmínku o souvislosti mezi očkováním proti covidu-19 a AIDS. Podle policie se prezident tím, že mluvil o neexistujícím riziku, mohl dopustit šíření poplašné zprávy.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy