Německo váhalo před změnami v politickém systému i na trhu práce stejně dlouho jako Češi. Volby otevřely šanci je uskutečnit.
"Skandinávské země chtějí vyšší daně a výkonnější sociální stát. Naopak Britové chtějí nízké daně a méně silný sociální stát. Pouze Němci žádají zároveň nízké daně a silný sociální stát." Tak podle zástupce českého velvyslance v Berlíně Jana Sechtera popisují základní dilema Německa tamní politici.
V tom se Češi s Němci shodnou. Průzkumy CVVM potvrzují, že jen desetina zdejších občanů by připustila snížení dávek nebo vyšší daně.
"Němci chtějí reformy, obávají se však příliš hlubokých zásahů do společnosti," popisuje obtížné rozhodování v zemi za Šumavou Robert Schuster z Ústavu mezinárodních vztahů.
Pokud tedy chtějí reformami povzbudit ekonomiku, zbývá jediná šance: dokázat, aby sociální stát lépe fungoval.
Pomalí a nepříliš demokratičtí
Z pohledu Němců byl vhodnou příležitostí volební výsledek, kdy obě největší strany CDU a SPD dostaly zhruba stejně hlasů. "Byly i jiné možnosti, jak sestavit většinovou vládu, politici však dali přednost velké koalici," připomíná Schuster rozdíl proti českým poměrům.
V Německu získala velká koalice mezi občany popularitu, pak se však stala terčem kritiky. Ta šla ze dvou směrů. Ekonomové si stěžovali, že se za půl roku CDU a SPD nedohodly na společném programu. To se však změnilo během června, kdy se domluvily na zásadních reformách ústavy, zdravotnictví a podpory rodin.
|
PŘEČTĚTE SI |
SPD dokonce připustila, že je potřeba změnit reformu Hartz IV na trhu práce. Byla hlavním výsledkem práce Schröderovi sociálnědemokratické vlády, ukázalo se však, že nezaměstnanost nesnížila, pouze zvedla výdaje na sociální dávky.
Novinářům vadilo, že lídři velkých stran domlouvají programové kompromisy na uzavřených schůzkách a označovali to za ohrožení demokracie. Obavy se potvrdily, když se politici po schůzkách navzájem obviňovali, že jejich výsledky špatně interpretují.
Poslední konflikt nastal po nedělní dohodě o reformě zdravotnictví. Předseda poslanců SPD Peter Struck ji zpochybnil s tím, že kancléřka Angela Merkelová je natolik slabá, že se stala loutkou pravicové lobby premiérů spolkových zemí. Podle toho je také reforma málo sociální.
|
NĚMECKÁ REFORMA |
Proti kritice hovoří především dalekosáhlá domluva na největší ústavní reformě od roku 1949. Byla uzavřena s tím, že bude mít ještě další pokračování: "Něco takového dokáže jen velká koalice," upozornil bavorský premiér Edmund Stoiber sobotní Süddeutsche Zeitung.
Nejdřív úřady a rozpočet
Zdejší politologové zatím velkou koalici ODS a ČSSD vylučují, tuzemské reformy také nepůjdou úplně stejným směrem jako německé. O tom svědčí plány ODS: zatímco její návrh reformy pracovního trhu kopíruje pouze málo úspěšný Schröderův postup před volbami, změny ve zdravotnictví mají být více odvážné, než v Německu.
Češi se mohou poučit ze základní strategie kancléřky Merkelové. Její reformy mají první krok, který v druhém kole umožní rázněji zasáhnout.
Nutným předpokladem byla především změna ústavy, která lépe rozdělila pravomoci mezi stát, země a města. Vedle toho dávají Němci do pořádku veřejné rozpočty na všech úrovních.
Plánují sice snížit daně podnikatelů i sociální odvody, což je nezbytné pro zlevnění pracovní síly, to je ale možné až poté, co vyšší DPH a odvody na zdravotní pojištění dají státní finance do pořádku.
|
ČESKÉ PROBLÉMY S ROZPOČTEM |
Také Česko musí odstranit zbytečnou byrokracii (na tom se shodnou všechny strany) a rozdělit kompetence centra a krajů.
Podobně by bylo riskantní pouštět se do snižování daní ve chvíli, kdy je třeba najít v rozpočtu úspory ve výši 88 miliard, tedy na úrovni 4 procent domácího produktu.
Kdo nepracuje a nemá děti, ať nejí
Za vzor může sloužit německý plán pro sociální dávky. Výkony sociálního státu se sice nesmí omezovat, je však možné omezit pomoc těm, kdo se nesnaží najít práci, anebo přestěhovat do lacinějšího bytu. Je možné nabídnout ženám vysokou mateřskou, zároveň ale musí mít šanci najít si práci, jakou potřebují.
Tento směr odpovídá tomu, co si myslí čeští občané v průzkumu, který těsně před volbami zveřejnil sociolog Jiří Večerník. "Za pocitem potřeby zásadních reforem se skrývají rozdílné názory o jejich zaměření. Nicméně ve více oblastech panuje poměrně velká shoda," upozornil, že se shodují voliči všech stran.
