Ve Spojených státech jsem 17 let nevolil, říká český vědec a prosazuje změnu korespondenční volby

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
6. 7. 2018 17:12
Vědec Ladislav Půst inicioval otevřený dopis pěti desítek vědců, kteří se obrátili na politiky, aby usnadnili volby Čechům v zahraničí. Na rozdíl od řady jiných zemí totiž musí často překonávat dlouhé vzdálenosti, aby mohli odvolit. "Já jsem kvůli tomu sedmnáct let nevolil," řekl Aktuálně.cz Půst. To by se však mohlo změnit, místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová chce ještě do voleb ve sněmovně předložit návrh na korespondenční hlasování.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Úspěšný vědec Ladislav Půst pracoval během sedmnácti let v USA v různých vědeckých institucích. Ať ale bydlel kdekoliv, nikdy se neúčastnil českých voleb, přestože o to stál.

"Vždycky jsem bydlel daleko od ambasády," vysvětluje Půst mnohdy těžko překonatelný problém Čechů, kteří by v zahraničí volit chtěli. Voličská místa jsou totiž často velmi vzdálená, což je problém zejména v tak velkých zemích, jako jsou USA. "Jednou jsem bydlel například tisíc kilometrů od ambasády ve Washingtonu, jinde zase u San Franciska, kdy byla ambasáda v Los Angeles," popisuje Půst.

Pokaždé by to pro něj znamenalo kupovat dvakrát letenku tam a zpět, protože při volbách v zahraničí je nutné si osobně a s předstihem vyzvednout voličský průkaz a pak letět ještě volit. "Přiznám se, že jsem to neudělal ani jednou, protože bariéra dvou letenek tam a zpět byla pro mě prostě veliká," podotýká.

Je to pro nás ponižující situace, píše vědec

Když se Půst vrátil natrvalo zpět do Česka, často myslel na potíže v zahraničí. A ve chvíli, kdy se začalo v posledních týdnech mluvit o možnosti změny zákona, rozhodl se iniciovat dopis vědců, kteří v zahraničí působí či působili. Tak vznikl dopis s padesátkou jmen, který Půst nedávno odeslal předsedům všech klubů v Poslanecké sněmovně.

"Vážený pane předsedo, žádáme vás o vyřešení neudržitelné situace, omezující naše právo a právo občanů České republiky volit ze zahraničí snadným způsobem odpovídajícím 21. století, běžným ve velké většině vyspělých zemí," napsal Půst do úvodu dopisu, v němž označil současný systém za diskriminující.

"Pro nás vědce, kteří se snažíme podporovat solidní jméno České republiky na předních pracovištích ve světě, je tato situace ponižující a nedůstojná," pokračoval.

Samotný otevřený dopis hájí korespondenční volbu jako jednoduchý způsob, jak zajistit občanům volební právo. "Ze statisíců Čechů v zahraničí se voleb účastní jen zlomek, protože nyní se musí osobně dostavit na ambasády nebo konzuláty, což v případě zejména velkých zemí, jako je Austrálie, USA nebo Rusko, může být značný problém," stojí v dokumentu.

Korespondenční volbu projednají poslanci

Iniciativa vědců by mohla mít úspěch, na dopis už reagovali zástupci několika poslaneckých klubů, kteří jim vyjádřili podporu - například KDU-ČSL, TOP 09, piráti či Starostové a nezávislí.

"Statisíce našich občanů v zahraničí má velmi ztíženou možnost volit. V době, kdy jsou technicky reálné elektronické volby, v České republice neumožňujeme ani volbu korespondenční. Ve většině evropských států je přitom korespondenční volba zcela běžná," vysvětluje místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s tím, že podobně jako vědec Půst nevolí velké množství dalších Čechů.

"Ať už jde o krajana, studenta, nebo jen někoho, kdo je zrovna na dovolené, tak ti všichni mají oproti voličům v České republice nerovné podmínky během voleb," podotkla poslankyně.

I předseda sněmovny za ANO Radek Vondráček uvedl, že se přiklání ke schválení. "Jsem spíš příznivec takového způsobu volby. Byl jsem například v Kalifornii, kde se takto běžně hlasuje a nejsou kolem toho žádné problémy. Když vymyslíme nějaký věrohodný systém zabezpečení, tak by to bylo určitě dobré. Přáním většiny politiků přece je, aby účast ve volbách byla co největší, k čemuž korespondenční volba napomáhá," řekl Hospodářským novinám dříve Vondráček.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy