Ústavní experti: Zeman neuspěje v boji se služebním zákonem

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
14. 11. 2014 6:38
Prezidentův návrh na zrušení zákona o státní službě podle ústavních právníků nemá příliš šancí na úspěch. Argumenty Miloše Zemana prý nejsou dostatečně silné.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Prezident Miloš Zeman velmi těžko prosadí u Ústavního soudu své výhrady ke služebnímu zákonu. Tvrdí to odborníci na ústavní právo, které deník Aktuálně.cz oslovil se žádostí o posouzení argumentů, které Zeman do svého podání sepsal.

Zemanovi vadí, že podoba zákona, který na začátku roku prošel prvním čtením, je naprosto odlišná od toho, který nakonec Sněmovna definitivně schválila na konci října. Hrad proto tvrdí, že přijímání zákona mělo začít nanovo.

Podle specialisty na ústavní právo Marka Antoše však takový argument nemá dostatečnou sílu a neobstojí.

"Nanejvýš Ústavní soud může konstatovat, že legislativní proces neproběhl standardně. Ale materiálně podle mě nebylo nic porušeno," poukazuje další ústavní právník Jan Kudrna na to, že ve finále vláda našla společnou řeč i s opozicí, a nikdo se tak ve výsledku nemůže cítit poškozen.

Někdejší děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch tvrdí, že Zeman má pravdu jen částečně - schvalování zákona skutečně neproběhlo obvyklým způsobem. "Otázkou ale je, nakolik je to v rozporu s ústavou," uvažuje Gerloch.

Ústavní soud není učitel ústavního práva

Hrad navíc poukazuje na to, že v řadě paragrafů služebního zákona dochází i k nepřímé změně zákoníku práce. A to je prý nepřípustné a "neodpovídá základním principům právního státu".

Antoš se však domnívá, že v tomto případě jde spíše o výhrady vůči legislativně-technickému řešení. Jinými slovy, že zákon mohl být napsán lépe a elegantněji. "Ústavní soud ale není učitel ústavního práva, který parlament učí dělat co nejkrásnější zákony," poznamenává Antoš.

Co je služební zákon?

Klíčová norma, která měla odpolitizovat státní správu a nastavit jasnější pravidla pro úředníky. Původně se počítalo s tím, že v čele státní správy bude stát generální ředitel se sedmiletým funkčním obdobím. Namísto "superúředníka" si však opozice nakonec vymohla "supernáměstka" na ministerstvu vnitra. Nejvyšším úředníkem na každém ministerstvu pak bude státní tajemník, který bude vybírán politiky.

Díky přijetí zákona ještě v letošním roce se Česko vyhnulo tomu, že by přišlo o peníze z evropských fondů. Evropská komise totiž přijetím zákona podmínila schválení Dohody o partnerství, což je pro čerpání dotací klíčový dokument.

"Pokud by se zrušení týkalo jednotlivých ustanovení, tak by se asi dotklo jen některých paragrafů, nikoli všech navržených," přitakává mu Gerloch s tím, že soud bude muset námitky vůči každému paragrafu pečlivě přezkoumat. Podotýká však, že od podání čekal hlubší argumentaci, nikoliv pouze odkazy na jiné zákony nebo dřívější rozhodnutí Ústavního soudu.

Co když soud zákon zruší?

Co by se ovšem stalo v případě, že by plénum Ústavního soudu Zemanovi vyhovělo? Záleží především na tom, kdy by soudci rozhodli.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský už dříve avizoval, že rozhodnutí do konce letošního roku nepadne. Tudíž zákon začne platit od 1. ledna, a pokud by pak například v březnu ústavní soudci zákon zrušili, vykonatelnost svého rozhodnutí by odložili. Jinak řečeno: dali by poslancům dostatečně dlouhou lhůtu v řádu měsíců na to, aby zákon předělali. Stará norma by do té doby platila dál, protože nemůže vzniknout právní vakuum.

Aleš Gerloch tvrdí, že by k tomu došlo, pokud by podle ústavních soudců zákonodárci chybovali v legislativním procesu. "V podstatě by se po nich jen chtělo, aby byl zákon předložen a schválen standardní cestou," uvažuje vedoucí katedry ústavního práva.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Johaugová vládla i v Lahti a překonala rekord Björgenové

Norská lyžařka Therese Johaugová potvrdila nadvládu ve Světovém poháru i v Lahti, kde dnes vyhrála běh na 10 km klasicky a ovládla šestý z posledních sedmi závodů. Vedoucí žena průběžného pořadí zvítězila o 3,4 sekundy před Ebbou Anderssonovou ze Švédska, třetí byla domácí Krista Pärmäkoskiová.

Závod mužů na 15 km klasicky vyhrál Iivo Niskanen a po listopadovém triumfu v Ruce si na své oblíbené trati připsal druhé vítězství v sezoně. Finský lyžař porazil o deset sekund vedoucího muže průběžného pořadí Rusa Alexandra Bolšunova, třetí příčku obsadil Nor Hans Christer Holund.

Johaugová v tomto ročníku zvítězila už poosmnácté a má na dosah třetí celkový triumf v seriálu, kterému kralovala už v letech 2014 a 2016. Pak olympijská vítězka ve štafetě a desetinásobná mistryně světa nesměla rok a půl závodit kvůli trestu za doping.

V distančních závodech si jednatřicetiletá Norka připsala 63. výhru a osamostatnila se na prvním místě historického pořadí před krajankou Marit Björgenovou.

SP v běhu na lyžích v Lahti:

Muži - 15 km klasicky:

1. Niskanen (Fin.) 32:15,5, 2. Bolšunov (Rus.) -10,1, 3. Holund (Nor.) -28,8, 4. Semikov (Rus.) -38,8, 5. Röthe -47,9, 6. Krüger -49,4, 7. Golberg -54,1, 8. Klaebo (všichni Nor.) -54,7, 9. Bessměrtnych -55,1, 10. Jakimuškin (oba Rus.) -59,3.

Průběžné pořadí SP (po 30 ze 40 závodů): 1. Bolšunov 2028 b., 2. Klaebo 1563, 3. Golberg 1238, 4. Röthe 1169, 5. Krüger 1163, 6. Niskanen 1147, …65. Novák 71, 102. Pechoušek 21, 130. Černý 5, 132. Knop 5, 135. Fellner (všichni ČR) 5.

Ženy - 10 km klasicky:

1. Johaugová (Nor.) 23:53,3, 2. Anderssonová (Švéd.) -3,4, 3. Pärmäkoskiová (Fin.) -11,8, 4. Karlssonová (Švéd.) -21,9, 5. Östbergová (Nor.) -25,0, 6. Něprjajevová (Rus.) -31,2, 7. H. Wengová (Nor.) -34,9, 8. Hennigová (Něm.) -43,1, 9. Jacobsenová (Nor.) -55,8, 10. Matintalová (Fin.) -56,3.

Průběžné pořadí SP (po 30 ze 40 závodů): 1. Johaugová 2368 b., 2. H. Wengová 1647, 3. Něprjajevová 1300, 4. Jacobsenová 1231, 5. Östbergová 1110, 6. Digginsová (USA) 1047, …27. Razýmová 255, 46. Janatová 119, 55. Nováková 67, 82. Beranová (všechny ČR) 15.

Zdroj: ČTK
Další zprávy