reklama
 
 

Úkol pro Sobotku, Babiše a kolektiv: sehnat sto miliard

26. 11. 2013 20:10
Strany v čele s ČSSD plánují, že Sněmovna už v prosinci schválí v prvním čtení rozpočet.

Praha - Strany v čele s ČSSD plánují, že Sněmovna ještě v prosinci schválí v prvním čtení státní rozpočet z pera ministra financí Jana Fischera. Fischer navrhuje vyšší výdaje, potřebné příjmy ale musí zajistit jeho nástupce.

Tím si vládní koalice vyrobí první vážné problémy ještě před svým ustavením.

Po čtyřech letech, kdy se výdaje rozpočtu snižovaly, chystá Fischer převrat. Letos stát utratí o 15 miliard korun méně než v roce 2009, napřesrok se výdaje podle rozpočtu zvýší o 60 miliard.

Převážnou část z této sumy, konkrétně 45 miliard, chce Fischer získat na daních. Zkušenosti z uplynulých čtyř let přitom ukazují, že takové plány nevycházejí. Také ministři Eduard Janota a Miroslav Kalousek plánovali vyšší výběr daní, záměry se jim ale vždy podařilo uskutečnit jen zčásti, i když za tím účelem zvyšovali daňové sazby. Každý rok vybrali v průměru o 30 miliard méně, než plánovali.

Obvyklým důvodem bylo přehnané očekávání ekonomického růstu. V letech 2011 a 2013 byl rozpočet sestaven na růst o dvě procenta vyšší, než k jakému opravdu došlo, v roce 2012 se při sestavování rozpočtu počítalo s ekonomickým zrychlením o 3,5 procenta vyšším proti realitě.

Také Fischerův rozpočet optimismem nešetří. V letošním roce předpovídá pokles o procento, podle výsledků za tři čtvrtletí se ovšem dá očekávat pokles o půl procenta hlubší. Příští rok přijde podle ministra financí oživení s tempem 1,3 procenta HDP.

Čtyři nefunkční polštáře

Budoucí ministr financí tak musí počítat s variantou, že mu bude v rozpočtu chybět 30 miliard. Přitom bude mít horší pozici než svého času ministr Kalousek, který výpadky v příjmech dokázal kompenzovat využitím čtyř finančních polštářů. Nový ministr je nebude mít k dispozici, naopak se Kalouskovy úspory minulých let mohou obrátit proti němu.

V letech 2010-2012 se například dařilo snižovat sociální dávky. Letos však už dávky (nepočítaje důchody a podporu v nezaměstnanosti) vyrostly o deset miliard. Ani v návrhu rozpočtu na rok 2014 nejsou zprávy o tom, že se trend rozšiřující se chudoby zastavil, přesto se počítá s tím, že stát na dávkách ušetří proti letošku tři miliardy. Logicky proto hrozí, že především dávky v hmotné nouzi a dávky sociální podpory zvýší schodek o dalších 10 miliard.

Zmizel i další Kalouskův polštář, peníze na obsluhu státního dluhu. Ministerstvo financí dříve přehánělo odhady na splátky úroků za státní dluhopisy o dvacet miliard. Díky tomu mělo rezervu, když hrozil větší deficit. Letos se polštář zmenšil na deset miliard a příští rok bude ještě menší.

Pokud ani po použití sociálního a dluhového polštáře schodek nevycházel, škrtal Kalousek v investicích, které během posledních tří let poklesly o 35 miliard. V příštím roce nebude co škrtat, protože Fischer počítá už dnes s dalším snížením o 25 miliard. Pokud nebude chtít nová vláda pokračovat v dalším bolestném kole investičních škrtů, bude muset tyto peníze někde najít.

Ministerstvo financí také dosud využívá ke zlepšení bilance zálohy na evropské dotace. Koncem roku však poprvé hrozí, že Brusel definitivně škrtne slíbenou podporu v řádu desítek miliard korun. Stát pobíral zálohy i na dotace, které nevyužije, a proto se výpadek projeví v dosud neznámém objemu také v rozpočtové bilanci.

Porušené tabu

Rozpočtu na rok 2014 reálně hrozí výpadky do sto miliard korun a novému ministrovi financí zbývá jediná možnost, jak omezit rizika ještě před jeho schválením. Nabízí se důkladná revize výdajů. Rozpočet je totiž zvýšil dlouho nevídaným tempem, přitom padesát miliard půjde na provoz státu.

Vláda Jiřího Rusnoka porušila tabu z Kalouskova období, když zvýšila výdaje na platy a další režii státních institucí o 13 miliard, dalších pět miliard ještě poslala krajům. Devět miliard přidala na přímé dotace podnikatelům a přes 20 miliard půjde na mimořádné dotace například do zemědělství, zdravotnictví a na údržbu komunikací.

V padesátimiliardovém balíku se skrývá i deset miliard na podporu elektřiny ze slunce a dvě miliardy za vyšší platby církvím podle restitučního zákona.

autor: Petr Holub | 26. 11. 2013 20:10

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama