Třikrát za sebou k volbám. Prezidenta zvolíme sólo

Jan Němec Jan Němec
16. 1. 2012 6:55
Státní kasu to připraví o zhruba 655 milionů, spojením s jinými volbami by se bývalo ušetřilo
Rok 2008. Poslední volba parlamentem?
Rok 2008. Poslední volba parlamentem? | Foto: Tomáš Adamec

Praha - I kdyby přímou volbu prezidenta schválil Senát v nejkratším možném termínu, spojit lidový výběr hlavy státu s podzimními krajskými a senátními volbami se už nestihne.

V některých volebních obvodech tak půjdou voliči k urnám hned třikrát krátce za sebou.

Státní kasu prezidentská volba připraví o zhruba 655 milionů, spojením s jinými volbami by se bývalo ušetřilo.

"Spojit prezidentskou volbu s krajskými volbami by se nestihlo. Myslím, že to bude speciální volba," potvrzuje předsedkyně senátorského klubu TOP 09 Soňa Paukertová.

A nejen nestihlo, v tuto chvíli by to ani nešlo.

Změna Ústavy, která už prošla ve sněmovně a na začátku února ji posoudí Senát, jasně říká, že "volba prezidenta republiky se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta".

Václava Klause zvolil parlament v roce 2008 15. února, slib složil 7. března.

Volba jeho nástupce by tedy byla možná nejdříve po 7. lednu 2013, zatímco krajské a senátní volby musí být zhruba v polovině října 2012.

"Navrhovali jsme, aby bylo volební období prezidenta šest let a volba se spojila s jinými volbami. To ale neprošlo," komentoval to předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc.

Volba tak bude dražší. Zřejmě napořád

Ministerstvo vnitra ve zprávě k návrhu volebního zákona týkajícího se výběru prezidenta počítá s náklady zhruba 655 milionů korun, pokud proběhne i druhé kolo volby.

Spojením s jinými volbami by se přitom ušetřilo.

"Pokud proběhnou volby prezidenta v souběhu s jiným druhem voleb, dojde ke snížení nákladů, a to za odměny členům okrskové volební komise, neboť bude ustavena pouze jedna společná okrsková volební komise, také pronajata a vybavena bude jedna volební místnost, sníží se i náklady na distribuci volebních materiálů, která proběhne společně," píše resort vnitra.

Spojit volby ale bude i do budoucna dosti obtížné, ne-li nemožné.

Volební termíny jsou většinou v květnu nebo v červnu v případě sněmovních voleb, nebo v říjnu a listopadu v případě komunálních, krajských a senátních. Zdá se tedy, že prezidentská volba v rozmezí leden až březen zůstane i do budoucna osamocená.

Pro srovnání: volby do sněmovny přijdou zhruba na 1 miliardu korun, polovina z toho ale jde na příspěvek stranám za získané hlasy a mandáty.

V Senátu má teď přímá volba šanci

V tuto chvíli se zdá, že ústavní změna zavádějící přímou volbu nakonec zřejmě v Senátu projde.

ČSSD ústy předsedy svých senátorů Petra Víchy garantuje, že pro zvednou ruku tak tři pětiny jejích přítomných senátorů, kteří mají v horní komoře převahu. "Vím tak o dvou třech, kteří jsou principiálně proti," řekl před nedávnem Aktuálně.cz.

Senátory ODS zase o tom, aby přímou volbu nepotopili, přesvědčoval i předseda strany a premiér Petr Nečas.

"Je mezi námi určitá skupina, která to principiálně odmítá. Větší část ale souhlasí a část ještě váhá," řekl poté první místopředseda Senátu za ODS Přemysl Sobotka. Kolik senátorů ODS ale bude nakonec pro, odhadovat odmítl: "To neumím říct."

Z pětičlenného klubu TOP 09 jsou jen dva senátoři zatím bezvýhradně pro: Jan Horník a Jana Juřenčáková.

"Já jsem zásadně proti a kolegové Štětina a Jílek ještě nevědí," popsala situaci v klubu jeho předsedkyně Soňa Paukertová.

Lidovečtí senátoři ještě váhají. Petr Pithart je dlouhodobě proti s tím, že to neodpovídá české ústavní tradici, Stanislav Juránek je naopak nadšeně pro.

"Jednoznačně podporuji přímou volbu nejen prezidenta, ale i hejtmanů a starostů. I když si teď v případě prezidentské volby dovedu představit lepší předlohu," doplňuje Juránek.

O změně Ústavy budou senátoři rozhodovat na mimořádné schůzi 8. února.

 

Právě se děje

Další zprávy