Praha - Další plán, jak efektivně a nezávisle kontrolovat tajné služby, se hroutí.
Návrh premiéra Mirka Topolánka, aby tajné služby hlídala komise složená z ombudsmana, prezidenta NKÚ a předsedů Nejvyššího, Ústavního a Nejvyššího správního soudu, je totiž podle expertů v rozporu s ústavou.
Problém je v zapojení soudců do státní správy, které ústava zakazuje v rámci takzvané neslučitelnosti funkcí.
"Jsem přesvědčen, že soudce v takovém kontrolním orgánu zasednout nemůže. Je to neslučitelné. Upozornili jsme na to i v rámci připomínek k návrhu věcného záměru zákona o zpravodajských službách," řekl Aktuálně.cz předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.
Čtěte více: Němcův úřad varuje premiéra. Agenti k účtu nemohou, říká
Stejný názor má i další případná členka komise předsedkyně nejvyššího soudu Iva Brožová. Podle ní nejsou soudci pro kontrolu tajných služeb ti praví.
"Podstatou funkce soudce je rozhodovací činnost v rámci soustavy obecných soudů, a to s tím důsledkem, že činnost zpravodajských služeb je mu vzdálenou, teoretickou problematikou," myslí si Brožová.
I podle Baxy by navíc práce takové komise nebyla efektivní. "Máme své povinnosti a není jich málo. Nedovedu si ani představit, jak bychom práci koordinovali, fungovali bez nějakého aparátu..."
Zákon může narazit u ústavních soudců
I pokud by tedy plán na reformu tajných služeb prošel parlamentem, Ústavní soud by část o kontrolním orgánu mohl zrušit.
Zatím se ale jeho předseda nechce k věci vyjadřovat. "Návrh věcného záměru jsem neobdržel a nemohu k němu proto zaujímat stanovisko," řekl pouze Pavel Rychetský.
Opoziční ČSSD už navíc avizovala, že má vlastní plán, jak ohlídat stále silnější zpravodajské služby. Dosud na ně dohlíží jen poslanecká komise, nepolitická kontrola chybí.
Čtěte více: ČSSD brzdí Topolánka. Na agenty má svůj vlastní plán
Sociálnědemokratický návrh počítá s tím, že by vznikl speciální orgán, který bude moci vstupovat do živých svazků. Podle návrhu by šlo o tři až pět lidí s všeobecným respektem, pokud možno nad padesát let a se zkušeností přímo z tajných služeb nebo alespoň se znalostí jejich problematiky.
Jejich kariéra by ale měla být spíš u konce, aby se snížilo riziko, že získané informace zneužijí.
I Bublan chtěl "radu moudrých"
Podobné snahy měla sociální demokracie už za vlády Stanislava Grosse.
Tehdejší ministr vnitra František Bublan chtěl vytvořit "radu moudrých", kterou by tvořili uznávané osobnosti mimo svět politiky a soudů. Bublan tehdy hovořil o "lidech typu Otakara Motejla" či o některém z rektorů vysokých škol. Záměr se ale nepodařilo uskutečnit.
S podobným plánem přišel nedávno i Český helsinský výbor, který se zabývá ochranou lidských práv.
"Je nutné, aby lidé v kontrolním orgánu měli na práci čas a měli s oborem zkušenost. Dovedu si představit i bývalé pracovníky služeb nebo bývalé novináře, kteří se tématu věnovali," navrhuje předsedkyně výboru Anna Šabatová.
