Praha - Potíže, jimiž prochází Topolánkova vládní koalice, kopírují scénáře z minulého volebního období, kdy zkrachovaly Špidlova a Grossova vláda.
V obou případech byly rozhodujícími důvody nejistá většina ve sněmovně a nějaké prohrané volby.
Vladimír Špidla padl několik týdnů po fiasku v evropských volbách v červnu 2004, Stanislav Gross na jaře 2005 - půl roku po kruté porážce v krajských volbách v říjnu 2004.
Ani jeden z nich nechtěl rezignovat, rozhodl až tlak jejich vlastní strany. V perspektivě takových zkušeností je možné pochopit současné chování politiků.
Dále čtěte: Rakovník proti Topolánkovi: Tlustý by neměl odcházet
Aktuálně.cz se pokusilo některé poslední kroky vlády i opozice objasnit.
| Proč Topolánek spekuluje o pádu vlády a předčasných volbách do sněmovny? |
Pád vlády skutečně hrozí ve chvíli, kdy koaliční kluby mají jen 99 poslanců. Koalice nemůže zcela spoléhat na podporu všech pěti nezařazených poslanců ani některých zákonodárců z vlastních řad.
Úvahami o předčasných volbách premiér varuje koaliční i nezařazené poslance, aby vyslovením nedůvěry nehazardovali se svým mandátem, který platí ještě 21 měsíců.
Pád vlády však neznamená automaticky předčasné volby, jako neznamenal v případě Špidlova a Grossova pádu.
| Proč Paroubek nechce hlasovat o nedůvěře vládě před volbami do krajů a do Senátu? |
ČSSD už třikrát neuspěla při hlasování o nedůvěře. Dosavadní útoky spíše koaliční řady semkly. Navíc si sociální demokraté dobře pamatují, že před důležitými střety dokázala koalice vždy získat přeběhlíka z jejich vlastních řad.
Před volbami je pro Paroubka výhodný stav, kdy se vyostřují a zveřejňují spory uvnitř všech koaličních stran. Vyhrané volby do krajů pro něho mají navíc větší cenu než svržení vlády. Jeho šance nahradit ještě letos premiéra Topolánka jsou nulové, i kdyby se vláda rozsypala.
| Proč se ČSSD chová tak opatrně v aféře Morava? |
Vyděračská aféra mladého poslance nabízí prostor k další kritice vlády, která podle ČSSD stojí na korupci.
Sociální demokracie však nemá informace, kterými by aféru rozvíjela. Kritickými komentáři by si pouze vysloužila ostré protiútoky ODS, která by upozorňovala na obdobné aféry sociálních demokratů, když byli ve vládě.
ČSSD chce ve volbách raději zaujmout pozitivní kampaní a navrhuje, jak snížit daně, vyplácet mimořádné dávky a zrušit poplatky u lékaře. Ve sněmovně tak může způsobit další rozkol v koalici.
| Co by se muselo stát, aby Topolánkova vláda skutečně přišla o důvěru? |
Koaliční i opoziční politici se shodnou, že rozhodne výsledek v krajských volbách, a především jednání o tom, kdo ovládne krajské rady.
Při nečekaně špatném výsledku ODS mohou zástupci jednotlivých krajů dávat vinu Topolánkovi, podobně mohou případnou porážku hodnotit lidovci a zelení.
Ovšem Topolánek už předem oznámil, že je ochoten vládnout, i kdyby mu sněmovna vyjádřila nedůvěru. Musela by mu to však dovolit ODS, která se počátkem prosince sejde na kongresu.
| Kdo může nahradit Topolánka v čele vlády? |
V úvahu připadají pouze politici ODS, podobně jako v letech 2004 a 2005 měli šanci jen sociální demokraté. Nový premiér by zároveň musel převzít vedení strany.
Topolánek však nemusí volby prohrát, a proto se do voleb žádný vyzyvatel neohlásí. Při mediálních spekulacích přicházejí v úvahu pražský primátor Bém a středočeský hejtman Bendl, kteří předsedu kritizovali na minulém kongresu. Špidlu i Grosse ovšem zastoupil politik, který až do poslední chvíle stál na jejich straně.
| Za jakých okolností by byla možná velká koalice ODS a ČSSD? |
Z pohledu ODS je velká koalice logickým mocenským řešením po pádu stávající vlády.
Podobně jako Paroubek v roce 2005 stabilizoval vládu tím, že spolupracoval s komunisty, může se ODS zajistit nějakou dohodou s ČSSD.
Z programových důvodů je však velká koalice vyloučena a musela by být nahrazena méně nápadnou formou spolupráce.
Také Paroubek může velkou koalicí ztratit. Zatím nabídl předsedovi případné nové vlády jen "smlouvu o neútočení" během evropského předsednictví.
| Jaké jsou hlavní zbraně Topolánka k odvrácení krize a útoků opozice? |
Topolánek se už osvědčil v roli krizového manažera. Jako premiér byl dvakrát odepsán. Poprvé, když jeho první vláda nezískala důvěru, a podruhé, když ho výkonná rada ODS odmítla s návrhem na koalici ODS-ČSSD-KDU.
Pokud dokáže během příštího měsíce ustát opoziční útoky v médiích i ve sněmovně, může spoléhat na schopnosti svých třinácti hejtmanů, z nichž šest dokázalo svůj post už jednou obhájit.
K tomu zvolil nový styl: je příjemný k novinářům a nechce opozici ve sněmovně válcovat jako dosud. Stejně jako ČSSD sází na pozitivní kampaň.
Dále čtěte:
Poslanci se poperou o voliče. Ve hře je 30 miliard
Mám důkaz proti Moravovi, řekl odpadlík z klubu ODS
Průzkum: ČSSD vede o 10 procent před ODS
