Tak hnusný projev jsem nezažil. Babiš o téhle zemi neví vůbec nic, říká Pithart

Linda Bartošová Pavel Švec Video Linda Bartošová, Pavel Švec, Video
20. 1. 2023 10:03
Historik, spisovatel, někdejší předseda české vlády, bývalý předseda a dlouholetý místopředseda Senátu Petr Pithart hovoří v rozhovoru s Lindou Bartošovou o rozdělené společnosti, obou finalistech prezidentských voleb i neúspěšné kandidátce, odcházejícím Miloši Zemanovi či možných obavách z nastolení autoritářského systému. "Totalita u nás nebude, ale autokracie á la Maďarsko může," říká.
Rozhovor s Petrem Pithartem. | Video: Blahoslav Baťa, Jakub Zuzánek

"Nástupu totality se nebojím. Nebude. Ale může tady být autoritářská společnost à la Polsko a Maďarsko," upozorňuje Petr Pithart v rozhovoru, který se uskutečnil v jeho soukromé pracovně plné knih a dokumentů.

"V Polsku hraje obrovskou roli církev a víra. U nás není. V Maďarsku hraje obrovskou roli stesk po velkém Uhersku. To u nás také není. Tak nevím, co by bylo u nás hnacím momentem možného autoritářství, potažmo totality," zamýšlí se.

Z kandidátů a kandidátky na prezidenta veřejně podpořil Danuši Nerudovou. Neuspěla. Skončila na třetím místě s bezmála 14 procenty hlasů. "Způsob, jakým přijala porážku, je obdivuhodný. Přiznávám, že jsem to v obdobné situaci ani zdaleka tak dobře nezvládl," svěřuje se bývalý předseda polistopadové vlády a později Senátu.

Vzpomíná i na Miloše Zemana a na to, co zmiňoval před jeho nástupem do prezidentské funkce. "Napsal jsem, že se Miloš Zeman bude mstít sociálním demokratům do té míry, že tu stranu rozbije. A že nebude dbát ústavy. A to se všechno stalo," říká s přesvědčením, že zavedení přímé volby prezidenta bylo chybou. Mimo jiné proto, že zvýraznila rozdělení společnosti.

Hlavní témata rozhovoru:

0:30 - 3:40 O tom, proč přijetí porážky Danuše Nerudové bylo inspirativní a jestli bude Česko za pět let připraveno na ženu prezidentku. 

3:40 - 6:45 Proč podle něj musí mít politik osobní kouzlo? A mají ho nynější dva kandidáti?

6:45 - 9:40 Jaký signál vysílá to, že oba kandidáti mají komunistickou minulost.

9:40 -  13:35 O povolební tiskové konferenci Andreje Babiše a rozdělené společnosti. 

13:35 - 16:20 O Miloši Zemanovi a o tom, proč přímou volbu prezidenta považuje za chybu. Jak čeští prezidenti (ne)respektovali Ústavu před ním?

16:20 - 20:26 Jaké kvality by měl mít prezident, proč by měl šetřit slovy?

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 13 minutami

Počet obětí pondělního atentátu na mešitu v Pákistánu vzrostl až na 100 lidí

Počet obětí pondělního útoku na mešitu v pákistánském Péšávaru vzrostl na 100. Vyplývá to z aktualizované bilance agentur AP a Reuters, které se odvolávají na pákistánské policejní a nemocniční zdroje. Zranění utrpělo podle různých zdrojů 150 až 255 lidí. Desítky z nich jsou v nemocnici, někteří v kritickém stavu. Většina obětí jsou zřejmě policisté.

"Do nemocnice Lady Reading Hospital byla doposud přepravena stovka těl," uvedl mluvčí největší nemocnice ve městě Muhammad Asim v prohlášení.

Podle mluvčího místní policie Muhammada Idžáze Chána byl útok spáchán jako odveta za policejní operace namířené proti ozbrojeným islamistickým skupinám. "Jsme v tomto boji v první linii, a to je důvod, proč jsme se stali cílem," řekl AFP Chán. "Cílem bylo nás demoralizovat," dodal.

V okamžiku, kdy útočník odpálil sebevražednou vestu, se v mešitě modlilo téměř 400 věřících. Mešita leží v rozlehlém komplexu, který rovněž slouží jako ústředí policie a protiteroristických jednotek. Není jasné, jak se útočníkovi podařilo do přísně střeženého areálu dostat. Výbuch patří mezi nejkrvavější útoky na pákistánské bezpečnostní složky za poslední roky.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy