V žebříčku měst a obcí, který sestavil deník Aktuálně cz. podle několika kritérií, je Tachov na prvním místě v republice.
|
|
Tohle má být to město, kde se žije nejlépe? Kostel utopený za hradbou paneláků, betonové monstrum v centru města, kasárna, kde se to ještě před lety hemžilo pohraničníky. Mementa doby minulé nabádají k ostražitosti.
"Nejsme žádná shnilá díra." Dagmar Synková brání své město z balkonu bytu ve zrekonstruovaných kasárnách s naprostou samozřejmostí. "Hodně se to za poslední roky změnilo a zvelebilo. Nešla bych jinam."
Při bližším pohledu nelze vládě místních socialistů v holportu s komunisty změny upřít. Jsou skutečně vidět. Možná až moc.
Peníze do všeho
Za posledních osm let tu vyrostl zimní stadion, plavecký bazén, koupaliště, mladí můžou řádit ve skate parku nebo si zajít na minigolf. Opravily se silnice, staví se kruhový objezd. Každý rok se konají historické slavnosti. Letos se dokončí výstavba chráněných bytů pro lidi s postižením.
Na kulturu a dopravu dává Tachov mnohem více než jiná města ve srovnatelném regionu. Například oproti podobně velké Bílině dávají na kulturu o 35 procent více, na dopravu o 28 procent.
"Snažíme se dávat peníze do všeho - kultury, sportu, bydlení, komunikací," popisuje strategii města jeho starosta Ladislav Macák (ČSSD). "Zřídil jsem speciální odbor, kde jsou tři lidé. Nedělají nic jiného, než že shání možnosti, kde bychom mohli čerpat peníze."
Vůně průmyslové zóny
Za posledních šest let získalo město na 200 milionů dotací. Z toho nejvíc dostalo město až letos - 80 milionů. Osmnáct padlo na výstavbu silnice a chodníku s osvětlením z areálu bývalých kasáren přes průmyslovou zónu do centra.
Díky strategické poloze nedaleko dálnice se zóna rychle zaplňuje. Fabriky rostou hned za zrekonstruovanými budovami kasáren. Ve spleti asfaltových uliček, mezi parkovištěm pro kamiony a továrnami žije v jednom ze stovky bytů i Blanka Hánová se svými třemi dětmi.
Vůně koření z nedaleké továrny je cítit i na jejím balkóně. "Je to lepší než dřív, manžel má v továrně práci, děti už nemusí chodit do školy po hlavní silnici, kde jezdily kamiony," říká paní Hánová.
Jediné, co kasárenským chybí, je hřiště pro děti, ale ani to je moc netrápí. "Do centra je to kousek, po té nové cestě je to kratší a děti tam mají spoustu možností. Můžou si vybrat z 51 kroužků, to za nás vůbec nebylo."
Máme učňák, víc nechceme
O všem, co je ve městě k dispozici, ženy v kasárnách vědí.
"Všechno se dozvídáme z místní televize, kde hlásí všechny novinky," říká paní Synková. "Vzniklo tu i vzdělávací centrum. My máme učňák a víc nepotřebujeme, ale pro naše děti to bude určitě skvělé."
Ve vzdělávacím centru se Tachovští mohou učit cizí jazyky, třeba i filipínštinu. O tu zatím neměl zájem nikdo. Zato angličtinu letos budou učit ve třech třídách místo jedné. Lidé také mohou chodit na kurz práce s počítačem, administrativní nebo si mohou doplnit odborné vzdělání, vyučit se, aby mohli být mistrem v továrně.
"Proškolili jsme už na 350 lidí. Na to, že to je náš první rok, to je velký úspěch. V podstatě jsme každý den dovzdělali jednoho člověka," říká ředitel centra Jan Petruň. I on, rodák z Tachova, si život ve městě pochvaluje. "Devět let jsem studoval v Plzni, když jsem se vrátil, bylo vidět na první pohled, že se tu spousta věcí změnila."
Až to tu objeví turisté
Městu se také podařilo získat dotace od ministerstva kultury na rekonstrukci druhé největší jízdárny ve střední Evropě. "Už byla na spadnutí, jen o jeden hlas jsme se rozhodli, že ji opravíme," říká starosta. "I když to v zastupitelstvu není o partajích, ale je znát, že je tu poválečná náplava, chybí jim patriotismus. Hodně lidí nemá k tomuto městu vztah."
Sám starosta se sem přestěhoval v osmdesátých letech z Děčínska. "Syn byl nemocný, tak jsem si podle údajů našel místa, kde je nejmenší znečištění ovzduší. Hned za Českým Krumlovem to byl Tachov," říká.
Dnes na něj nedá dopustit. "Máme tu krásnou přírodu, kterou ještě neobjevili turisti. Náš cíl je proto turistický ruch."
Do Německa je to z Tachova patnáct kilometrů, vedou tudy cyklostezky a Němci s oblibou jezdí nakupovat do čtyř tachovských supermarketů. "Díky blízkosti Německa se dají lépe čerpat peníze z EU, ta dává hodně na přeshraniční spolupráci," říká místostarosta Václav Svoboda (KSČM).
Z Německa a ze Senátu
Zatímco Německo pomůže k evropským penězům, ke státním dotacím je blízko hlavně proto, že starosta je současně senátorem.
"Dokáže sem dotáhnout lidi z vysoké politiky. Byl tu ministr vnitra, zdravotnictví, poslední čtyři premiéři. Po návštěvě ministra kultury jsme dostali rozumnou dotaci na rekonstrukci jízdárny," říká Jaroslav Klíma (nezávislý), jediný opoziční radní, který se do vedení města vyšvihl z osmého místa kandidátky. Letos chce šéf hasičů hájit barvy ČSSD.
Starosta odmítá, že jeho senátorský mandát má přímý vliv na získání dotací. "Mám ale informace přímo od zdroje, můžu se poradit přímo s ministrem," říká. "Dostanu je sem snáz než jiní. A když to vidí na vlastní oči, lépe pochopí, proč dát dotaci."
Kdyby věděl, neodešel
V současné době má Tachov zacíleno na bydlení. Právě v tom má podle žebříčku Aktuálně.cz největší slabiny.
"Máme nedostatek obecních pozemků pro rodinné domky," vysvětluje starosta. "Chceme od pozemkového fondu získat pozemky, na kterých by do dvou let mohlo stát 60 domků. Na infrastrukturu chceme získat dotaci."
Do letošních voleb nejde starosta s ničím novým. "Budeme pokračovat v tom, co jsme začali, zažádáme znovu o dotaci z EU na rekonstrukci starého pivovaru, kterou jsme letos nezískali. Snad už to vyjde," říká. Se svým dosavadním působením je spokojený. "Pro mě je úspěch, že mi lidé, kteří se odsud před lety stěhovali, říkají, že kdyby tušili, jak to tu bude vypadat, tak by nikdy neodešli."
