Na Fóru Hospodářských novin se na tom shodli Mirek Topolánek (ODS), Bohuslav Sobotka (ČSSD), Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a Martin Bursík (Strana zelených).
Nestihli však vysvětlit, jakým způsobem bude kouzlo fungovat.
"Ekonomika je dnes závislá na prosperitě velkých firem v několika odvětvích. Pokud chceme světu konkurovat v budoucnosti, musíme stavět na vzdělání," prohlásil Bursík.
Chybějí technici
Víc rezolutní byl Kalousek: "Vzdělání, vzdělání, vzdělání! Každý musí mít možnost vzdělávat se celý život," vysvětlil, kde by měl stát především investovat.
Podle Topolánka je jedním z hlavních limitů růstu nedostatek kvalifikovaných dělníků a techniků. "Ve Španělsku, Irsku a Finsku zvýšily státní investice do vzdělání konkurenceschopnost."
Jako poslední se připojil Sobotka, který slíbil největší státní podporu investicím, které budou zavádět nové technologie a využitím vzdělaných zaměstnanců zvýší míru přidané hodnoty.
Studovat celý život
Zástupci stran se nedokázali dohodnout, jestli vzdělanosti více prospěje školné na univerzitách, anebo bezplatný přístup vzdělání. Kalousek s Topolánkem tvrdili, že pouze školné umožní studovat každému, Bursík se Sobotkou oponovali s tím, že vysoké školy je možné otevřít všem i bez poplatků.
Vážnější pochybnosti o tom, jak jsou sliby reálné, však vzbudil poslední dotaz z publika. Politici měli popsat, jak budou platit celoživotní vzdělávání.
Právě v tomto oboru Česko zaostává za Evropou. Vzdělávání v dospělém věku se věnuje pětkrát méně Čechů než například Britů, Švédů, Nizozemců a Slovinců tedy vesměs občanů zemí s minimální nezaměstnaností.
Dohnat takovou ztrátu znamená založit vedle základních, středních a vysokých škol další vzdělávací sektor. Potřebnou investici z veřejných zdrojů odhaduje poradce ministryně školství Martin Profant nejméně na deset miliard korun, odpovídající částku by měli dodat sami zájemci o studium a jejich zaměstnavatelé.
Kde vzít deset miliard
Nejpřesnější představu měl Sobotka, který doporučil, aby nevznikal nový sektor. Místo něho by vzdělání dospělým poskytovaly současné střední a vysoké školy, kterým by náklady hradil Evropský sociální fond. Soukromníci by se směli projektů účastnit, ale pouze jako partneři státem uznaných škol. Stát by jim za to snížil daně.
Proti tomu Kalousek doporučil, aby o bruselské dotace mohly žádat i soukromé firmy. Stát by měl jejich vzdělávací aktivity podporovat přímými dotacemi i daňovými úlevami.
Topolánek odmítá úlevy a nejvýš připouští přímé dotace. "Ale když bude systém vzdělávání dospělých fungovat jak má, nebudou dotace potřeba," řekl a dodal, že nejvíc dnes škodí státní zásahy.
"Pokud stát daňovými úlevami podpoří aplikovaný výzkum v podnicích, vznikne tím prostředí pro celoživotní vzdělávání," navrhl rovněž originální řešení Bursík.
Shoda o financích pro nový vzdělávací sektor je nutná již v červnu, kdy Česko pošle Evropské komisi první návrhy, jak chce čerpat bruselské dotace v letech 2007-2013.