Sněmovní schůze k Vrběticím má být v pátek

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 12. 2014 19:39
Na žádost čtyř opozičních klubů ji dnes svolal předseda dolní komory Jan Hamáček (ČSSD). K žádosti se připojili podle Karla Fiedlera z hnutí Úsvit i někteří zástupci tří koaličních stran.
Archivní foto.
Archivní foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Schůze Sněmovny, na níž by se poslanci zabývali příčinami výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku, by se měla uskutečnit v pátek.

Na žádost čtyř opozičních klubů ji dnes svolal předseda dolní komory Jan Hamáček (ČSSD). K žádosti se připojili podle Karla Fiedlera z hnutí Úsvit i někteří zástupci tří koaličních stran.

Žádost podepsalo 83 poslanců, jsou mezi nimi zástupci všech sedmi poslaneckých klubů. Poslanci by chtěli znát příčiny výbuchu. Budou se vlády ptát také na to, jaká přijala opatření, aby podobné výbuchy nenastaly v ostatních muničních skladech v Česku. Nezodpovězeny podle Fiedlera zůstávají také otázky, jak budou postiženi viníci a kdo zaplatí odstranění následků exploze.

Obyvatelé obcí v okolí muničního skladu rovněž podle Fiedlera nemají dostatek informací. "Budu žádat poslance, aby na jednání připustili starostu Vlachovic, který by mohl říct, k jakým selháním došlo," uvedl místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (TOP 09 a STAN). Vrbětice jsou částí Vlachovic.

Svolání schůze podporovaly i kluby KSČM a ODS. Podle Fiedlera souhlasili i někteří koaliční poslanci. Pro se vyslovili předseda koaličních lidovců Pavel Bělobrádek i ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

"Jsme znepokojeni nepřehledností situace, starostové a občané dostávají různé informace. Je třeba otevřít toto téma," uvedl Bělobrádek. Dodal, že v úvahu přichází zřízení speciální komise.

"Považuji za nutné, aby se jí účastnil i premiér a ministr vnitra, protože vyšetřování vede policie," poznamenal Stropnický. Podle ministra byla v této záležitosti zveřejněna řada nepřesností, které se týkaly například povinnosti kontrolovat muniční sklad.

Podle Stropnického armáda mohla kontrolovat jen množství uskladněné munice. Samotný obsah skladů a jednotlivých beden mohla podle Stropnického monitorovat jen policie.

Šéf klubu sociální demokracie Roman Sklenák neměl informaci o tom, zda se poslanci ČSSD k žádosti připojili. "Pokud někdo z ČSSD připojil podpis, je to možné, ale podle toho, co zaznělo na klubu, tomu tak není," poznamenal Sklenák. Podle něj by se Sněmovna nyní měla soustředit spíše na projednání důležitých zákonů.

Mimořádná schůze, na níž má vláda informovat o situaci ohledně muničního skladu, má začít po ukončení řádného prosincového jednání, na němž by se poslanci měli v pátek věnovat závěrečnému schvalování zákonů. Mimořádná schůze se ale nakonec nemusí uskutečnit, poslanci totiž nemusejí schválit její program. Navzdory tomu se ale otevře prostor pro debatu, byť omezený.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 34 minutami

Rusko zmrazilo účty rádiu Svobodná Evropa, udělilo mu několik pokut

Moskva zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za "zahraničního agenta" a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL dnes zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat.

Ruské úřady letos stanici vyměřily pokuty v celkové výši zhruba jednoho milionu dolarů (asi 21,7 milionu Kč). RFE/RL je odmítla zaplatit a obrátila se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. "Pracovníci ruského exekutorského úřadu zahájili řízení proti ruské pobočce RFE/RL kvůli nezaplaceným pokutám uděleným za porušení kontroverzního zákona o zahraničních agentech," uvedla stanice na svých internetových stránkách. Exekutoři v kancelářích strávili zhruba dvě hodiny sepisováním majetku a vybavení, práci novinářů nenarušili.

Ruský zákon o "zahraničních agentech", který se vztahuje na nevládní politické organizace a média přijímající finanční příspěvky ze zahraničí, je široce kritizován jako pokus zdiskreditovat kritické zpravodajství. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor loni nařídil médiím, kterých se zákon týká, aby ke zprávám ve vysílání, příspěvkům na sociálních sítích a audiovizuálním materiálům přidávaly dlouhé prohlášení objasňující, že obsah vytvořilo médium "plnící funkci zahraničního agenta".

RFE/RL se nařízení odmítla podřídit a za porušování zákona kvůli tomu dostala několik pokut. Podle ní jsou finanční postihy součástí kampaně, která má stanici přimět k odchodu z Ruska.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražská burza dosáhla nového rekordu, je nejsilnější od ledna 2020

Pražská burza dosáhla nejsilnější úrovně od konce loňského ledna. Index PX dnes stoupl o 1,48 procenta na 1121,81 bodu. Posílily téměř všechny hlavní emise. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

Vývoj indexu pražské burzy je od loňského března, kdy se v Česku objevily první případy nemoci covid-19, silně ovlivňován vývojem epidemické situace. V lednu a únoru 2020 se index PX pohyboval až nad 1100 body. V březnu po potvrzení prvních nákaz a souvisejícím omezení obchodu, služeb, kultury, sportu či cestování se index propadl až na 690 bodů.

V létě posílil skoro na 1000 bodů, ale při podzimní druhé vlně epidemie se propadl zhruba na 840 bodů. Letos v lednu burza posílila nad 1070 bodů, po následném zesílení epidemie však index opět kolísal. Od začátku března epidemie zase zpomaluje a index postupně roste.

Zdroj: ČTK
Další zprávy