Státníci doporučili Rusku stáhnout armádu od Ukrajiny

ČTK ČTK
Aktualizováno 25. 4. 2014 15:00
Prezident Miloš Zeman navrhl, aby Česko plnilo roli prostředníka při usmiřovacích rozhovorech Ruska a Ukrajiny.
Miloš Zeman a slovenský prezident Ivan Gasparovič na summitu Východního partnerství.
Miloš Zeman a slovenský prezident Ivan Gasparovič na summitu Východního partnerství. | Foto: ČTK

Praha - Účastníci vrcholné schůzky Východního partnerství chtějí vyzvat Rusko, aby stáhlo své jednotky od ukrajinských hranic. Moskva má tímto činem zabránit eskalaci konfliktu.

Český prezident Miloš Zeman zároveň na pražské schůzce navrhl, aby Česko v rámci Východního partnerství plnilo roli zprostředkovatele usmiřovacích rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.

"Dohodli jsme se, že zvolíme formu, které nebudeme říkat výzva, ale doporučení," řekl Zeman. Snížení napětí je podle prezidenta důležité kvůli tomu, aby současná situace nepřerostla v "rozsáhlé ozbrojené boje s množstvím obětí".

Kyjev by měl zahájit práce na decentralizaci země a směřovat k demokratickým prezidentským volbám, řekl Zeman na úvod druhého dne pražského mítinku.

"Účastníci tohoto setkání by doporučili Ruské federaci, aby jako mírové gesto přispívající k deeskalaci napětí stáhla svá vojska z ukrajinských hranic," pronesl Zeman. "Dokud se vyjednává, tak se neválčí. Až se válčit začne, tak veškeré naše výzvy se stanou planými slovy," řekl také prezident.

Česko nabízí oběma zemím své služby

Česká republika podle Zemana nabízí oběma zemím zprostředkovatelské služby, které by měly zabránit tomu, aby napětí přerostlo v ozbrojené boje. "Mediační role je podmíněná přáním obou stran," dodal Zeman.

Zprostředkovatelská role má podle něj být uskutečněna stylem "kyvadlové diplomacie". Vyjednávací tým by měl létat mezi Kyjevem a Moskvou, neměl by mít jedno stálé sídlo, například v Praze.

Za první dva kroky mediační role Prahy Zeman označil dnešní výzvy na stažení ruských vojsk a decentralizaci Ukrajiny.

Dosluhující slovenský prezident Ivan Gašparovič na tiskové konferenci v české metropoli uvedl, že by se Bratislava mohla do rozhovorů také zapojit. "Slovensko by asi umělo sehrát významnou úlohu," řekl novinářům.

Decentralizace země a demokratické prezidentské volby

Dalším bodem je návrh, aby Kyjev v duchu ženevských dohod uskutečnil decentralizaci země, uvedl Zeman.

Polský prezident Bronislaw Komorowski podle něj na pražském mítinku navrhl doporučit Ukrajině uspořádání demokratických prezidentských voleb. "A já s tímto návrhem naprosto souhlasím a osvojuji si ho," řekl Zeman.

Pokud Moskva i Kyjev přijmou nabídku vyplývající ze schůze členů Východního partnerství, Česko by se mohlo stát zprostředkovatelem dialogu obou znesvářených stran na periferii Evropské unie. Podle Zemana by taková jednání vedla k dalšímu snižování napětí.

Do projektu Východního partnerství se v roce 2009 během českého předsednictví Evropské unii zapojily Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán. Cílem programu je rozšířit spolupráci EU s těmito postsovětskými republikami a nabídnout jim možnost politického a hospodářského sblížení s Unií.

Na jednání o výsledcích prvních pěti let fungování tohoto projektu a jeho budoucnosti přijeli do Prahy prezidenti většiny účastnických států programu a prezidenti Slovenska, Polska, Maďarska, Rakouska a Litvy. Za EU se účastní eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

před 2 hodinami

V Katalánsku se během protestů zranilo skoro 600 lidí, čtyři přišli kvůli gumovým projektilům o oko

Protesty v Katalánsku, které vypukly minulé pondělí po vynesení verdiktu španělského nejvyššího soudu nad politiky tohoto regionu na severovýchodě Španělska, si za týden vyžádaly na 580 zraněných. Informovalo o tom v neděli večer katalánské ministerstvo zdravotnictví. Nejvyšší katalánský soud rovněž v neděli oznámil, že vůči 104 osobám bylo kvůli násilnostem při demonstracích zahájení vyšetřování, 28 z nich je ve vazbě.

Katalánská ministryně zdravotnictví Alba Vergesová v neděli uvedla, že do soboty záchranná služba v souvislosti s demonstracemi ošetřila 565 zraněných; dalších 14 osob bylo zraněno při potyčkách ze soboty na neděli. Třináct zraněných zůstává v nemocnicích. Stav jednoho policisty a jedné demonstrantky je velmi vážný a čtyři zranění přišli při střetech s policií o oko. Podle katalánských médii jim zranění oka způsobily gumové projektily.

Další zprávy