SPOZ je po volbách v kurzu. Hlásí se jí noví členové

ČTK ČTK
29. 1. 2013 16:07
Kvůli přílivu nových členů strana zvažuje zpřísnění podmínek vstupu
Až desítky nových zájemců o členství hlásí některé krajské výbory SPOZ. Ilustrační foto.
Až desítky nových zájemců o členství hlásí některé krajské výbory SPOZ. Ilustrační foto. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Až desítky nových zájemců o členství hlásí některé krajské výbory Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ) po vítězství Miloše Zemana v prezidentské volbě.

Zeman porazil o víkendu ve druhém kole Karla Schwarzenberga (TOP 09) se ziskem 54,8 procenta hlasů.

Předseda SPOZ Vratislav Mynář věří, že vítězství čestného předsedy straně pomůže, ale kvůli přílivu nových členů zvažuje zpřísnění podmínek vstupu.

SPOZ by se mohla po zvolení Zemana prezidentem výrazně rozrůst třeba v Pardubickém kraji. "V posledních dnech přišlo několik desítek zájemců o vstup do SPOZ," řekl místopředseda krajského výboru strany Roman Doležal.

Zatím mají Zemanovci v kraji asi 180 členů. Zvýšený zájem evidují například i na Vysočině, v Plzeňském, Zlínském či Moravskoslezském kraji. Často se více lidí začalo do strany hlásit už po spuštění Zemanovy předvolební kampaně.

"Založeny byly dvě místní organizace v Lipníku nad Bečvou a Kojetíně a brzy vznikne nová organizace ve Velkých Losinách," sdělil předseda krajského výboru SPOZ v Olomouckém kraji Radek Augustin. Nárůst také zaznamenala SPOZ v Ústeckém kraji, prý se chtějí vrátit i bývalí členové.

Desítky zájemců o vstup do strany se začaly hlásit podle místopředsedy jihočeské SPOZ Františka Pohanky během prvního kola prezidentské volby. A stejný trend pokračuje i nyní. "Určitě zřídíme v kraji čtyři nové místní organizace. Možná zjistíme, že jich bude potřeba více," uvedl.

"Hned po prvním kole začala vlna zájmu a pokračuje dál. Začali se hlásit jednotlivci i menší skupinky," řekla šéfka strany v Plzeňském kraji Dita Portová. Dokonce i v Praze, kde ve druhém kole prezidentské volby získal Schwarzenberg zhruba o třetinu více hlasů než Zeman, zájem o členství podle místopředsedy pražské organizace SPOZ Jiřího Bejlovce mírně vzrostl.

"Je to krátce od zvolení Zemana prezidentem. Ale je fakt, že jsem od pondělí zaznamenal už několik případů, kdy někteří další chtějí aktivně podporovat politiku SPOZ a zakládat místní organizace," uvedl předseda strany v Libereckém kraji Jaroslav Masopust.

Úspěch čestného předsedy by podle něj mohl přilákat do strany i respektované osobnosti. "Nějaké už máme v hledáčku," poznamenal.

Žádné odřené uši

SPOZ se ovšem obává, že někteří uchazeči by mohli chtít nynější popularity strany jen využít.

"Budeme uvažovat o zpřísnění podmínek ke vstupu, aby se na vlně úspěchu Miloše Zemana nechtěl někdo svézt. Nechceme odradit lidi, kteří to myslí vážně, ale ochránit stranu před kariéristy," řekl Mynář.

Vedení SPOZ bude případná opatření, například v podobě čekacích lhůt, teprve projednávat.

Vedení strany věří, že jim Zemanovo vítězství pomůže v dalších volbách. "Byl bych špatný předseda, kdybych se nesnažil toho marketingově využívat. Bude ale záležet především na dohodě s Milošem Zemanem," uvedl šéf strany.

Podle něj bude chtít SPOZ uspět především v příštích volbách do Poslanecké sněmovny. "Chceme se tam dostat, navíc jistě, ne s odřenýma ušima," doplnil Mynář.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy