Špidla: Nemáme služební zákon a můžeme si za to všichni

Jan Němec Jan Němec
15. 2. 2014 14:45
Rozhovor s Vladimírem Špidlou i o tom, proč nebude usilovat o post šéfa státní správy.
Řekněte mi: Co je jisté?
Řekněte mi: Co je jisté? | Foto: Ludvík Hradilek

Rozhovor - Okřídlené rčení Vladimíra Špidly "zdroje jsou" během našeho rozhovoru nepadlo. Přestože jsme se s šéfporadcem premiéra Sobotky bavili právě o penězích - konkrétně o tom, kde vezme vláda peníze na svůj poměrně ambiciózní program.

Šéf premiérových poradců nastiňuje řadu možností, ale připouští, že efekt se může projevit až za delší dobu.

"Základem je klasické podnikatelské riziko: investujete do opatření a předběžně jste zkalkuloval, že vám to vyjde. Je samozřejmě otázka, jak dalece v plusu. Když to uděláte špatně, ani to nemusí vyjít," připouští Vladimír Špidla.

A je téměř skálopevně přesvědčen, že vláda vydrží celé volební období.

Aktuálně.cz: Program vlády čelí kritice, či spíše pochybnostem, ze strany jak zaměstnavatelů, tak i odborů: je ambiciózní, ale kde na něj vláda vezme? Pokud odpustíte třeba platby sociálního pojištění, budou nabíhat, byť jen jednotky miliard, které budou v příjmech chybět...

Vladimír Špidla: Jestliže snížíte sociální odvod pro zvlášť ohrožené skupiny, můžete získat. Třeba v Rakousku srazili míru nezaměstnanosti ve skupině mladých lidí na polovinu nebo dokonce méně. A jestliže rakouská nezaměstnanost je 4,5 procenta a u nás 8 procent, tak je to investice, která přinese příjmy. Ta holka nebo kluk, kteří začali pracovat, přestali pobírat podporu v nezaměstnanosti, začali odvádět daně.

A kromě toho, dlouhodobá nezaměstnanost je devastující psychologicky, ale i fyzicky. V této skupině je výrazně vyšší počet infarktů, cukrovky, zhoubných nádorů. A tohle všechno vám snížením nezaměstnanosti odpadne.

Musíte udělat kalkulaci zisků a ztrát. A my jsme přesvědčeni, že to vyjde v plusu. Je samozřejmě otázka, jak dalece plus, když to uděláte špatně, ani to nemusí vyjít. Základem je klasické podnikatelské riziko: investujete do opatření a předběžně jste zkalkuloval, že vám to vyjde.

A.cz: Ale to jsou plusy dlouhodobého hlediska, zatímco vláda bude muset uvažovat v horizontu rozpočtu na příští rok...

Ale to ano, to je všechno pravda. Ale jakmile vám to zabere a tito lidé nastoupí do práce, okamžitě vám odpadají dávky v nezaměstnanosti. Rovnováha v čase není zajištěna pro každou vteřinu. Ale řekněte mi: Co je jisté?

"Bez váhání: Vláda vydrží"

A.cz: Když se vás zeptám nejen jako šéfporadce premiéra, ale i jako bývalého premiéra a eurokomisaře: dáváte této vládě šanci dotáhnout celé volební období?

To tedy opravdu bez jakéhokoliv váhání. Jsem v principu přesvědčen, že koaliční vlády jsou výhodnější v systémech poměrného zastoupení než jednobarevné vlády. Protože společnost je - a ta naše zvlášť - nestabilizovaná, fragmentovaná. Jednobarevné vlády jsou ohroženy větším rizikem rozpadu než dobře vedené koaliční vlády. A já si myslím, že tato koaliční vláda bude dobře vedená.

A.cz: Nebojíte se přílišných sporů?

Prezident Roosevelt, když rozhodovali o důležitých věcech a vláda se mu nezhádala, odložil rozhodnutí a předložil to znovu. Protože říkal: Nevěřím, že když se do toho lidé nepoložili, tak o tom přemýšlejí.

Máte produktivní a neproduktivní konflikty. Ale velké věci se bez konfliktů nedají udělat.

A.cz: Co bonmoty - ať už v kuloárech Sněmovny, nebo i v tripartitě: kdo je vlastně premiérem této vlády, Bohuslav Sobotka, nebo Andrej Babiš?

Premiérem je nepochybně Bohuslav Sobotka. A myslím, že tato vláda opravdu něco změní a něco dokáže.

A.cz: Když se ale uváděli ministři do úřadů, ministr vnitra mluvil o tom, že chce zvýšit platy policistům, premiér přikyvoval, ale ministr financí ze Slovenska vzkázal, že na to peníze nejsou...

Ale, vláda je postavena před velké dílo a někdy se budou hledat těžko soudržné odpovědi.

Česká republika prošla od roku 2006 úpadkem. Dá se to dokladovat na jednoduché věci: když odcházela sociálnědemokratická vláda, byli jsme na 25. místě, pokud jde o konkurenceschopnost mezi jednotlivými státy, jde o klasický švýcarský žebříček. Když odcházela vláda premiéra Nečase, byli jsme na 46. místě. Ten sešup byl obrovský.

A.cz: Jenže třeba státní správa trpí tím, že chybí služební zákon. Pod tím se podepsaly všechny vlády - vy jste ho připravil jako ministr práce, ale už vaše vláda, když jste byl premiér, ho odložila a od té doby to tak pokračovalo dál...

Ano. To byla zásadní chyba.

Když jsme připravovali služební zákon, byli jsme si vědomi toho, že fungující státní správa je mimořádnou podmínkou prosperity a konkurenceschopnosti. A dovolte, abych vám řekl jednu soukromou vzpomínku, jen nebudu jmenovat. Přišel za mnou personalista české armády a říkal mi: Podívejte se, pane premiére, když chceme obsadit důstojnický sbor, tak se ukazuje, že Česká republika je jako rekrutační prostor příliš malá na to, abychom měli kvalifikované lidi. A pak mi ukázal, že ve zhruba 10milionovém národu máte 20 procent lidí s vysokoškolským vzděláním, potřebujete určitý věk - a najednou zjistíte, že podobní lidé se dobře uplatní v energetice, ve zdravotnictví apod.

Takže zjistíte, že jedním z limitů jsou naše lidské zdroje. A to byl podnět, proč jsem se pilně pustil do zákona o státní službě: že nemůžete mít jednu státní správu sociálnědemokratickou, další lidoveckou atd. Tento stát je schopen mít jen jednu velmi dobrou kvalifikovanou státní správu, ne víc. Kvalifikovaná státní správa se musí pěstovat velmi složitě a musí být stabilizovaná a chráněná před náhlými záchvaty politických čistek.

Šéfem státní správy nebudu

A.cz: Ale ani po těch letech ji nemáme...

Protože se argumentovalo penězi - není na to dost peněz. Což nás nakonec stálo mnoho miliard, když jsme třeba teď ztratili zhruba sto miliard z evropských fondů, protože to nedokážeme spravovat kompetentně.

A druhý argument, který nebyl vysloven, ale v zásadě bych ho popsal takto: stabilizovaná státní správa je potřeba, ale podívejte se - vždyť tam jsou ti druzí! Takže až jednou vyhrajeme volby, tak to stabilizujeme. Zkrátka ještě jednu čistku, a pak to opravdu uděláme. A protože v poměrném volebním systému nikdy nevyhrajete tak, abyste to mohl udělat, tak se zákon pořád odkládal.

A.cz: A nehrozí totéž teď?

Myslím si, že ne. Základem fungující státní správy je, že přichází ministr a s ním jeho kabinet, jeho náměstci. A to na základě politické vůle a tito lidé přicházejí a odcházejí s ministrem.

A.cz: U nás to ale třeba padá až k ředitelům odborů...

A to je právě ten problém. Ředitel odboru by měl být člověk, který odchází jedině tehdy, když selhal nebo nesplnil předepsané kritérium.

A.cz: Vy osobně byste splňoval kritéria pro post generálního ředitele státní správy. Ale nepředpokládám, že byste o to usiloval...

Ne, ne, to předpokládáte správně. Tam je jeden základní problém: já jsem jeden z otců zakladatelů sociální demokracie. A jsem s ní spjatý a jsem pevně přesvědčený. Vím vnitřně, že bych dokázal toto místo zastávat nestranně a ku prospěchu. Ale to by mi nikdo nevěřil. A věrohodnost je pro toto klíčová věc.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy