SPD řídí Babišův poradce a vydavatel časopisů, chtějí jen bezzubé hnutí, tvrdí Volný

Jiří Pšenička
20. 3. 2019 12:42
Čerství odpadlíci z SPD tvrdí, že to není Tomio Okamura, kdo hnutí řídí. Moc podle nich v rukou třímá hlavně 1. místopředseda Radim Fiala, jemuž údajně sekundují dva "kmotři" v pozadí - Jan Čížek a Michal Šmucr. Veřejnosti tato jména příliš neříkají, nicméně deník Aktuálně.cz na jejich výrazný vliv v nacionalisticky orientovaném hnutí upozorňoval už v minulých dvou letech. Oba muži se k nynějším výpadům od odpadlíků nechtějí vyjadřovat.
Vydavatel časopisů Jan Čížek a ředitel gymnázia a poradce premiéra Andreje Babiše Michal Šmucr jsou podle Lubomíra Volného muži, kteří fakticky řídí hnutí SPD.
Vydavatel časopisů Jan Čížek a ředitel gymnázia a poradce premiéra Andreje Babiše Michal Šmucr jsou podle Lubomíra Volného muži, kteří fakticky řídí hnutí SPD. | Foto: Aktuálně.cz

Částečný rozklad poslaneckého klubu SPD přispěl k tomu, že navenek unikají informace, které boří obraz tohoto hnutí coby politického subjektu pevně ovládaného předsedou Okamurou. Trojice poslanců v čele s Lubomírem Volným, která řady SPD v minulém týdnu opustila, tvrdí, že hnutí fakticky řídí úplně jiní lidé.

Z vydavatele novin zákulisní hybatel

Pražský podnikatel Jan Čížek, majitel firmy Strategic Consulting, dlouhou dobu pomáhal SPD anonymně. Muž, který po celé republice vydává několik desítek časopisů radničního typu, před parlamentními volbami v roce 2017 pro Okamurovo hnutí tajně tiskl a distribuoval v pětimilionovém nákladu volební noviny s názvem Na vlastní oči, postavené na protiuprchlických náladách.

Volební noviny SPD.
Volební noviny SPD. | Foto: Tomáš Tesař

Až po volbách Čížek pro Hospodářské noviny a Aktuálně.cz popsal, jak se jeho spolupráce s SPD zrodila. Za vším prý byla jeho dlouholetá známost s Radimem Fialou, kterého Čížek zná ještě z dob, kdy byl nynější místopředseda SPD poslancem za ODS a později za hnutí Úsvit. V létě 2017 prý Čížek - někdejší spolužák bývalého pražského radního a starosty Prahy 10 za ODS Milana Richtera - Fialu oslovil, zda by hnutí SPD nechtělo v rámci volební kampaně inzerovat i v jeho regionální síti časopisů Český domov.

"A Radim Fiala se mi mezi řečí zmínil, že by chtěli vydávat i nějaké vlastní volební noviny do schránek. To jsem okamžitě zastříhal ušima a řekl jsem mu, že bych možná o nějakém vhodném projektu věděl, který by pro ně mohl být zajímavý," uvedl Čížek. Kromě novin pro SPD zpracoval i povolební analýzu, s hnutím jeho firma uzavřela smlouvu týkající se marketingu.

Pražský podnikatel Jan Čížek
Pražský podnikatel Jan Čížek | Foto: Tomáš Tesař

Tehdy ještě nechtěl Čížek sdělit, zda se do politiky SPD zapojí přímo, přiznal jen své sympatie. K Okamurovu hnutí se ale následně začal otevřeně hlásit. Vše vyvrcholilo při loňských komunálních volbách, kdy už jako člen hnutí kandidoval v Praze na třetím místě kandidátky SPD. A "doma" na Praze 10 dokonce jako jednička na starostu. Okamurovo hnutí v Praze nakonec výrazně propadlo (3,53 % hlasů mělo ve volbách na celopražský magistrát, 3,52 % na Praze 10), Čížkův vliv to ale nijak nesnížilo. Nedávno měl podnikatel podle neoficiálních informací aspirovat na post místopředsedy pražské organizace SPD.

Dnes už bývalý poslanec Lubomír Volný nyní tvrdí, že právě Jan Čížek měl být jedním z lidí, již se výrazně podepsali na rozkolu v SPD, který vyvrcholil únorovým direktivním zrušením celé moravskoslezské krajské buňky (s Volným v čele) a následným odchodem tří rozzlobených poslanců z řad hnutí. Čížek se prý v jejich regionu angažoval společně s již zmíněným Michalem Šmucrem, což je další člen SPD dlouhodobě úzce napojený na Fialu.

Ředitel prostějovského gymnázia Michal Šmucr
Ředitel prostějovského gymnázia Michal Šmucr | Foto: ČTK

Stejně jako Fiala má Šmucr vazby na Prostějovsko, je ředitelem prostějovského Gymnázia Jiřího Wolkera, do loňska byl také šéfem dozorčí rady Fialova IF Holdingu, skupiny firem zaměřené mimo jiné na dotacemi štědře podporovaný úklidový byznys (Fiala nedávno svou firmu převedl do anonymního svěřenského fondu). Už dříve se v kuloárech mluvilo o tom, že Šmucr je jedním z hlavních autorů volebního programu SPD, nicméně on se vždy držel v pozadí, odmítal odpovídat na otázky, které by jeho roli v politice osvětlily.

Tlačili lidi z Rotary klubu

Volný nyní tvrdí, že dvojice Čížek-Šmucr v komunálních volbách tlačila v Ostravě na kandidátky lidi z Rotary klubu. A to i na post ostravského primátora. Movití lidé z Rotary klubu za to prý hnutí slíbili jeden milion korun. "Když jsem to odmítl, přišla odveta," říká dnes Volný pro Aktuálně.cz. Čížek, Šmucr i Fiala mu prý začali vyhrožovat, že jeho vzdor bude mít dohru.

Vše, co letos následovalo, tak vidí Volný jako důsledek těchto loňských událostí. Tvrdí také, že tato trojice v okolí Tomia Okamury chce SPD zlikvidovat nebo výrazně oslabit, aby tím nahrála silám, které si nepřejí skutečný volební úspěch vlastenecky orientovaných subjektů. Mluví v této souvislosti i o vazbách Fialy a Čížka na někdejšího klíčového zákulisního hráče pražské ODS Tomáše Hrdličku, který podle něj stále tahá v pozadí za mocenské nitky.

Sám Volný mezitím s dalšími "odpadlými" poslaneckými kolegy Marianem Bojkem a Ivanou Nevludovou přeskočili do úplně nového politického subjektu - Jednotní Alternativa pro Patrioty, za nějž mají Volný a Bojko v květnu kandidovat (na kandidátce strany Alternativa pro ČR) do europarlamentu.

"Je zřejmé, že jde o naplánovanou akci a do celé kauzy vystoupení poslanců z SPD to vrhá jasné světlo. Jde o akci na rozvrat a oslabení SPD. Pan Volný a spol. realizují záměr oslabit klub SPD a oslabit volební výsledek SPD ve volbách do Evropského parlamentu. Místo práce pro SPD si připravovali vlastní politickou stranu, která měla sloužit jejich ambicím," komentuje akci tří "odpadlíků" okamurovské vedení SPD v aktuální tiskové zprávě.

"Bezzubá" SPD všem vyhovuje

Jan Čížek a Michal Šmucr, dva údajní strůjci zákulisních pletich v SPD, pracující po boku Radima Fialy, se k Volného kritickým výpadům nechtějí vyjadřovat. "Výroky pana Volného nesleduji a ani mě nezajímají," reagoval na dotaz Aktuálně.cz ředitel prostějovského gymnázia Michal Šmucr.

Pražský podnikatel Jan Čížek v angažmá Radima Fialy, prvního místopředsedy SPD, nevidí nic špatného a nelogického, kolegu Michala Šmucra zase přiřazuje k "otcům zakladatelům hnutí". I u něj tak zájem o chod SPD vidí jako naprosto přirozený. "Proč si (Volný) na ten svůj seznam zařadil i mne, nevím," dodává podnikatel Čížek.

Poslanec Volný je nicméně přesvědčen, že Fiala s Čížkem a Šmucrem fakticky nechtějí hrát žádnou skutečnou opoziční roli. "Je to jen řízená opozice," tvrdí. Poukazuje mimo jiné i na to, že Michal Šmucr je zároveň poradcem premiéra Andreje Babiše. Post měl Šmucr dostat na doporučení místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, který je taktéž z Prostějova a z komunální politiky zná jak Fialu, tak Šmucra.

I sám Andrej Babiš loni v lednu v Lidových novinách uvedl, že mu Šmucra doporučil Faltýnek jakožto odborníka na školství. "Michal Šmucr je ředitelem gymnázia v Prostějově. Byl roky ředitelem střední zemědělské školy. Znám ho 30 let a nestydím se za to. Je to člověk, který podle mě střednímu školství rozumí," uvedl následně Faltýnek.

Volný i z tohoto dovozuje, že úkolem lidí kolem Radima Fialy je udržet SPD na současné "bezzubé" úrovni, nenarušit aktuální mocenské poměry a nijak se ani nesnažit o výraznější volební úspěch. "Všem to takhle vyhovuje," tvrdí bývalý poslanec za SPD, který by chtěl v nové partaji přijít s razantnější politikou.  

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy