Soudružky a soudruzi, rozbijme antikomunismus. Filip si na stranický sjezd připravil ostrý projev

David Klimeš ČTK David Klimeš, ČTK
Aktualizováno 14. 5. 2016 17:17
Vojtěcha Filipa čeká po jedenácti letech "pohody" tvrdý boj o obhajobu předsednického křesla KSČM. Filip dosud neměl na stranických volebních sjezdech obávané soupeře. Nyní ale bude soupeřit s bývalým místopředsedou ÚV KSČM Josefem Skálou. Druhý kandidát, pražský zastupitel Ivan Hrůza, v kandidátském projevu dnes oznámil, že nebude tříštit hlasy, proto podpoří druhého protikandidáta.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Předsedu Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěcha Filipa čeká v sobotu a neděli v Praze nejtěžší stranický sjezd od roku 2005, kdy se vyšvihl do čela strany po Miroslavu Grebeníčkovi. Původně měl dva protivníky, oba výrazné kritiky jeho nepříliš revolučního vedení strany – Ivana Hrůzu a Josefa Skálu. V kandidátském projevu ale Hrůza oznámil, že nebude tříštit hlasy, proto podpoří druhého protikandidáta.

Přes dobré výsledky v krajských a sněmovních volbách ve straně roste nespokojenost a speciálně ze Skály se najednou stal vážně braný protivník letitému předsedovi. Filip se svým týmem sepsal proto hodně ostrou zprávu o činnosti strany, aby přesvědčil straníky, že je dál revolučním komunistou.

Andrej Babiš pojal nápad, aby se uherskohradišťská bývalá věznice, kde komunisté mučili oběti režimu, přebudovala na památník zločinů komunismu.
1:36
Andrej Babiš pojal nápad, aby se uherskohradišťská bývalá věznice, kde komunisté mučili oběti režimu, přebudovala na památník zločinů komunismu. | Video: David Klimeš

"Soudružky a soudruzi, naše KSČM si již přes 25 let udržuje přes neustávající útoky antikomunistů a zastánců neoliberalismu stále své postavení v české společnosti," začíná zpráva, kterou má online deník Aktuálně.cz k dispozici.

S právníky proti antikomunistům

K tomu, aby KSČM výrazněji uspěla, je dle Filipova názoru potřeba rozbít antikomunistickou frontu. "Neustále narážíme na silný antikomunismus ve většině sdělovacích prostředků," vysvětlí předseda spolustraníkům a vybídne je, aby se na nepřátelská média dobře přichystala: "Vystupování musí být dobře připravená, odpovědi na často záludné otázky jasné, stručné a výstižné."

Sázka Filipova týmu na útok proti antikomunismu je vidět i z dalších připravených dokumentů pro sjezd. Jeden z nich se jmenuje "Boj proti antikomunizmu ve všech jeho formách", který spatřuje útok na KSČM všude okolo sebe.

Za vlády Petra Nečase prý "vládní a další orgány byly zaúkolovány zcela nadstandardním sledováním činnosti strany a všech, kdo s ní jakkoli spolupracují". Dále jsou to antikomunistická média, byť prý po pádu pravicové vlády jsou "méně agresivní".

V politice i médiích pak dochází ke přepisování historie, kdy například u Února 1948 dochází k „primitivnímu zkreslování složitosti boje“. Zároveň však KSČM sebekriticky uznává, že "po nástupu prezidenta Miloše Zemana lze hovořit o důstojnější a vyváženější prezentaci válečných hrdinů všech front." V protikladu k uvedenému však dokument tvrdí, že antikomunismus v Česku ztrácí půdu pod nohama a doporučuje, aby strana využívala sympatizující právníky "k rozboru konkrétních případů a návrhu postupu a také k zobecňování využívání právních prostředků při postupu proti radikálnímu antikomunismu".

Svět se bortí, daně jsou větší, směřujeme k válce, ale Elán je pořád stejně dobrý, to je tajemství našeho úspěchu, říká zpěvák Jožo Ráž.
24:05
Svět se bortí, daně jsou větší, směřujeme k válce, ale Elán je pořád stejně dobrý, to je tajemství našeho úspěchu, říká zpěvák Jožo Ráž. | Video: Martin Veselovský

Dále vedení strany předloží straníkům dokument "Informace o analýze období před rokem 1989", který protestuje proti "současné manipulaci historických faktů". Dokument zdůrazňuje, že "širokým lidovým masám" byla nabídnuta dobrá úroveň zdravotnictví, školství, kultury a rekreace. Dokument přiznává "smutnou kapitolu" 50. let, uznává zásluhy Pražského jara (než se "aktivizovali odpůrci socialismu"), v 80. letech však už strana prý ztratila podporu veřejnosti. To však podle KSČM nemělo vést k tomu, aby se odpůrci socialismu "podvodem pod zneužitými hesly svobody a demokracie" zmocnili vlády. 

Média naše voliče dovedla k ANO

Vedle ostrého antikomunistického jazyka však Filipovo vedení zároveň varuje radikálnější skupiny ve straně. "Problémem bylo vytváření některých radikalizujících se skupin, vně i uvnitř KSČM, jež vnášely do činnosti až určité prvky populismu, neklidu s cílem, aby si vydobyly postavení a získaly pro sebe určité výhody pod heslem, že jsou jediní opravdoví vykladači učení Marxe, Engelse a Lenina," píše se ve zprávě vedení. Filip vysvětluje, že "snaha o rychlá a zcela nekompromisní řešení byla následně zneužívána politickými protivníky, kteří by KSČM velmi rádi přiřadili přívlastek extremistická politická strana."

Zároveň vedení vysvětluje, jak se mohlo stát, že nespokojení voliči po pádu pravicové vlády Nečase nepřešli ke KSČM: "Masivní podpora především médií ´mainstreamu´ kandidujícím hnutím ANO 2011 a ÚSVIT způsobila, že byly i po předchozích negativních zkušenostech s projektem Věci veřejné (a následnické LIDEM) považovány voliči za způsobilejší subjekty k řešení nespokojenosti lidí než historické politické strany."

Vedle boje o Filipovo křeslo se dle sjezdových dokumentů o post prvního místopředsedy utkají Petr Braný, Jaromír Kohlíček a Petr Šimůnek. O řadové místopředsedy bude bojovat 13 straníků včetně známých jmen jako Jiří Dolejš, Václav Exner či Stanislav Grospič. Místopředsedou chce být i méně známý předseda komunistů na Praze 6, který má však o to výraznější jméno - Josef Gottwald.

Nápad udělat z bývalého komunistického vězení v Uherském Hradišti památník není nový, říká k plánům Andreje Babiše historik Petr Blažek. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 37 minutami

Polský premiér Morawiecki doufá, že Spojené státy část vojáků z Německa pošlou do Polska

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes v rozhovoru pro rádio RMF24 řekl, že doufá, že Spojené státy část z vojáků, které údajně plánují stáhnout z Německa, přesunou do Polska. Varšava patří mezi nejbližší spojence Washingtonu v Evropě. List The Wall Street Journal v pátek napsal, že americký prezident Donald Trump nařídil, aby z Německa odešlo 9500 ze stávajících 34.500 vojáků.

"Opravdu doufám, že jako výsledek mnoha jednání, která jsme měli (s USA) část těchto vojáků skutečně přijde do Polska," řekl Morawiecki. "Rozhodnutí je nyní na Spojených státech," dodal.

Americká velvyslankyně v Polku Georgette Mosbacherová minulý měsíc na okraj sporu o jaderné zbraně mezi Spojenými státy a Německem na Twitteru poznamenala, že "pokud chce Německo zmenšit jaderný potenciál NATO a oslabit alianci, pak příslušné síly a prostředky možná přijme Polsko, které alianční povinnosti plní vzorně, uvědomuje si rizika a je na východním křídle NATO".

Zdroj: ČTK
Další zprávy