Praha - Když zhruba před rokem vznikaly orgány nové sněmovny, mluvili poslanci o tom, že obsazení bude úspornější - že ubude orgánů i funkcionářů.

Sněmovna chtěla šetřit - zredukovat počet výborů, stálých komisí a stálých parlamentních delegací.

A jako na zvláštním úsporném opatření se vedení sněmovny a poslanecké kluby dohodly, že předsedy sněmovních podvýborů, kteří mají nárok na vyšší plat, se stanou už zvolení místopředsedové výborů, kteří už svůj příplatek mají. Tím se mělo zabránit bobtnání počtu dalších funkcionářů s příplatkem.

"Očekává se, že tím klesne počet funkcionářů zhruba o 30 procent oproti stavu v minulém volebním období," prohlásila vloni v září předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS). "Redukce bude zejména ve stanovení funkcionářů podvýborů."

"Ale to se uvidí, koho do těch funkcí výbory skutečně zvolí," varoval tehdy před přílišným optimismem např. předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík. Právě volba předsedů podvýborů se v některých případech táhla týdny i měsíce.

Jak tedy vypadá situace po roce?

Klesl počet podvýborů

Sněmovna ve svém 6. funkčním období zeštíhlela na nejviditelnějším patře: místo jednoho předsedy a hned pěti místopředsedů má předsedkyni a jen tři místopředsedy.

Počet výborů snížila o pouhý jeden - a to tím, že spojila výbor pro obranu a výbor pro bezpečnost do jednoho.

Naopak razantnější byla u stálých komisí. Oproti 12 z předchozího volebního období stlačila jejich počet na 7. Skončila tak např. "Stálá komise pro sledování procesu zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti".

Klesl také počet podvýborů: oproti 59 v předchozím období jich má současná sněmovna 39.

Jeden výbor, sedm místopředsedů

Podíváme-li se ale na celkovou bilanci sněmovních funkcionářů, pak zjistíme, že jen málo poslaneckých výborů "šetřilo" s poskytováním funkcí.

Počet sněmovních funkcionářů se sice podařilo zredukovat, zdaleka ne ale tak, jak se počítalo původně.

Některé výbory zůstaly "na svém": výbor pro vědu a vzdělání nebo zdravotní výbor mají dál 5 místopředsedů jako v předchozím období.

Jiné výbory zredukovaly počet místopředsedů o jednoho. Například hospodářský výbor tak nemá 8 místopředsedů jako dřív, ale "jen" 7. Úplně stejně je na tom rozpočtový výbor.

A třeba u volebního výboru počet místopředsedů naopak vzrostl - zatímco v předchozím období stačil jeden, teď má výbor místopředsedy hned 4.

Foto: Ludvík Hradilek

Skepse byla na místě

A jak je to s ústní dohodou o tom, že předsedy podvýborů budou výhradně místopředsedové výborů?

Oproti dohodě na počátku funkčního období má současná sněmovna hned 29 předsedů podvýborů, kteří žádnou jinou funkci nemají.

Přeborníkem v tomto směru je výbor pro vědu a vzdělávání: ustavil 5 podvýborů a v čele všech je poslanec, který místopředsedou výboru není. Výbor jich má přitom také 5, jen on sám tak i s předsedou zásobil sněmovnu 11 funkcionáři.

Podobně jsou na tom výbory pro sociální politiku (3 předsedové podvýborů ze 3 bez jiné funkce) nebo zdravotní výbor (týká se to obou předsedů podvýborů).

Zatímco v 5. volebním období tedy měla sněmovna 148 předsedů a místopředsedů výborů a předsedů podvýborů (což jsou funkce s příplatkem), současná sněmovna jich má 121.