Senátoři ODS zabránili zrušení imunity zákonodárců

ČTK ČTK
26. 4. 2012 20:21
Návrh neprošel díky odporu senátorů ODS a nedostatečné účasti ČSSD
Foto: Vojtěch Marek

Praha - Politici napříč stranami kritizují rozhodnutí Senátu, který ve čtvrtek odmítl novelu, jež měla omezit imunitu zákonodárců na dobu výkonu jejich mandátu. Často hovoří o "nemilém překvapení" ale i o ostudě.

Objevují se již hlasy, že se poslanci pokusí normu předložit znovu. Argumenty, které v Senátu zazněly proti zrušení doživotní imunity, jsou demagogické, řekla dnes ČTK předsedkyně poslaneckého klubu VV Kateřina Klasnová. Šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík se pozastavil i nad samotnou potřebností horní komory parlamentu.

"Rozhodnutím Senátu jsem velmi nemile překvapena," řekla ČTK Klasnová. Poukázala přitom na fakt, že ústavní novela neprošla jen o dva hlasy. Zůstává tak praxe, že pokud se zákonodárce dopustí trestného činu a Senát či sněmovna ho odmítnou vydat k vyšetřování, nebude moci být za svůj skutek do konce života stíhán.

Negativně se k rozhodnutí Senátu postavil i předseda poslaneckého klubu vládní TOP 09 Gazdík. "Všechny politické strany zastoupené ve sněmovně - a tudíž i v Senátu - jednoznačně deklarovaly, že jsou pro zrušení poslanecké imunity. Pakliže to Senát neodsouhlasil, je otázka, zda Senát má smysl do budoucna," řekl ČTK Gazdík.

"Změna mohla dneska projít a já to považuji za chybu, domnívám se, že pokud vůbec má být nějaká imunita politika, pak má být časově omezena na výkon jeho funkce," řekl rádiu Impuls ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Podle něj není důvod, aby měl poslanec celoživotní imunitu pro trestné činy, které byly řešeny v době platnosti jeho mandátu.

Ze senátorů ODS zvedli ruku pro předlohu, pod níž jsou podepsáni i první místopředsedkyně této strany Miroslava Němcová a šéf stranických poslanců Zbyněk Stanjura, jen dva. Podle předsedy senátního klubu ODS Richarda Svobody měli volné hlasování. "Myslím si, že řadu senátorů ovlivnily zejména jejich připomínky ke kvalitě zákona," řekl ČTK Svoboda, který novelu podpořil. Hlasování ovlivnilo podle něho také to, že Senát v minulosti připravil podle něho mnohem lepší normu, která ale tehdy nebyla schválena.

"To je nemilé překvapení," reagoval na verdikt Senátu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Stále podle něj platí, že sociální demokracie novelu podporuje, bude se problémem zabývat a pravděpodobně tuto zákonodárnou iniciativou zopakuje. Sobotka podotkl, že největší odpor proti omezení imunity zákonodárců byl u senátorů ODS. "Kdyby ji podpořili stejně jako senátoři ČSSD, tak by prošla," uzavřel. Celkem 18 senátorů ČSSD, která má v Senátu většinu, ale chybělo.

"Salámové" úpravy ústavy

Předseda senátorů ČSSD Petr Vícha řekl, že jeho klub dodal téměř 90procentní podporu a očekával více než dva hlasy z ODS vzhledem k tomu, že zrušení doživotní imunity bylo navrženo napříč stranami. "Teď by všichni měli vážit, kudy půjdou ze Senátu domů, protože to je ostuda," řekl ČTK.

Odpůrci kritizovali mimo jiné "salámové" úpravy ústavy. Návrh také neřešil mandát odsouzeného zákonodárce. Podle Klasnové byly argumenty proti normě "velmi demagogické".

Senát navrhl tuto úpravu ve své obsáhlejší novele ústavy už v roce 2001, kterou také rušil doživotní imunitu. Odmítla ji naopak sněmovna. Klasnová řekla, že mezi Senátem a sněmovnou existuje řevnivost, kterou ona nechápe.

Připomněla, že se pod předlohu podepsali zástupci všech parlamentních stran. Ráda by identickou novelu znovu předložila a zkusila ji parlamentem znovu "protlačit". Podle Gazdíka by měla být ale iniciativa opět společná. Pokud se za hlavní předkladatelku označí Klasnová, nepovede to podle něj ke schválení zákona sněmovnou. "Jsem připraven ho kdykoli opět předložit společně, protože tohle je jediná cesta," dodal Gazdík.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 48 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy