Senát vyzval Klause k podpisu záchranného fondu EU

ČTK ČTK
6. 12. 2012 11:02
Česko je poslední zemí EU, která tento doplněk lisabonské smlouvy nepodepsala
Václav Klaus pronáší projev během 67. Valného shromáždění OSN
Václav Klaus pronáší projev během 67. Valného shromáždění OSN | Foto: Reuters

Praha - Senát vyzval ve čtvrtek prezidenta Václava Klause k tomu, aby "neprodleně" podepsal doplněk lisabonské smlouvy, který umožní vznik nového záchranného fondu eurozóny - Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

Česko je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila. Proces je třeba dokončit ještě letos, aby nový fond mohl od začátku příštího roku fungovat.

"Prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu poté, kdy obě komory Parlamentu České republiky vysloví souhlas s ratifikací, jak konstatoval Ústavní soud," uvedl předseda senátního evropského výboru Miroslav Krejča (dříve ČSSD).

Připomenul, že Senát a sněmovna vznik fondu schválily už na jaře.

Místopředseda ČSSD a prezidentský kandidát této strany Jiří Dienstbier obvinil Klause z toho, že svým otálením pohrdá ústavou, porušuje prezidentský slib a ohrožuje pozici Česka na mezinárodní scéně.

Ministr zahraničí a prezidentský kandidát TOP 09 Karel Schwarzenberg potvrdil, že "nejsou dány žádné překážky k dokončení ratifikačního procesu". Věří, že Klaus smlouvu podepíše do konce roku.

Fond by měl za daných podmínek pomoci zemi platící eurem překlenout problémy s financováním, které by mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky.

Půjčky až 500 miliard eur

Pokud by Česko bylo členem eurozóny, muselo by během 12 let vložit do fondu 40 miliard korun. Ručit by muselo okamžitě za půjčky ve výši 250 miliard korun; tato částka by se po 12 letech v eurozóně navýšila na 310 miliard korun.

Nový mechanismus má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF). Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun).

Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům. Vyšší prioritu budou mít jen splátky půjček od Mezinárodního měnového fondu. Výše příspěvku má záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze zbývajících 12,5 procenta na počtu obyvatel.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 34 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy