Senát vrátil poslancům změny u veřejných zakázek

Domácí ČTK Domácí, ČTK
14. 12. 2011 15:30
Senátoři prosazují přísnější podmínky pro rozkrývání vlastnických struktur firem
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Všechny firmy, které získají veřejnou zakázku, by měly mít podle Senátu povinnost rozkrýt svou vlastnickou strukturu a to včetně uvedení anonymních akcionářů nebo tichých společníků.

Uchazeči by také měli předložit seznam všech subdodavatelů, jejichž podíl na zakázce je vyšší než půl milionu korun.

Horní komora ve středu hlavně hlasy levice s těmito úpravami vrátila novelu o veřejných zakázkách sněmovně, byť s tím ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV) nesouhlasil: "Pro mě je ten návrh administrativně náročný, špatně prokazatelný a zkomplikuje život normálním firmám."

Pro vrácení návrhu s těmito úpravami hlasovali kromě levicových senátorů také někteří senátoři z klubu TOP 09 a lidovců.

Do hry se tak částečně opět vrací návrh poslanců TOP 09 Jana Farského a Stanislava Polčáka, podle něhož mají příjemci veřejných zakázek i jejich významní subdodavatelé doložit svou vlastnickou strukturu. Ten však původně, pod tlakem ostatních koaličních stran, neprošel.

Sněmovna odhlasovala pouze návrh poslankyně Lenky Andrýsové (VV), podle kterého dodavatelé a subdodavatelé pošlou seznam svých významných akcionářů.

To však podle právní analýzy umožňuje zachovávat anonymitu vlastníků společností, které se výběrového řízení účastní.

Hodný na velké, přísný k malým

Podobu zákona, který má zlepšit dohled nad veřejnými zakázkami, schválili poslanci na začátku listopadu. Výsledkem jednání, jež tomu předcházela jsou tvrdší pravidla zejména pro obce a kraje, zatímco vůči velkým koncernům jako je např. ČEZ, nebo České dráhy, je mnohem benevolentnější.

Přísnější opatření se totiž netýkají tzv. sektorových zadavatelů, kam kromě zmíněných patří ještě třeba ČEPS, SŽDC, nestátní energetické podniky (E.ON, RWE) či teplárny a vodárny.

"Přísnější předpisy jsou nezbytné, doplatí ale na ně jen starostové. Velcí dopadli velice dobře," řekl k tomu zpravodaj tohoto zákona, sociální demokrat Jiří Petrů.

Náklady na zavedení nových administrativních opatření odhadl ministr Jankovský na 1,8 miliardy korun, úspory by prý ale mohly dosáhnout až 87 miliard korun.

Novela má kromě jiného odstranit možnost vypisování zakázek tak, aby je získala předem vybraná firma, a ruší možnost tzv. losovačky. Vítězná firma bude muset podle novely předložit seznam všech svých subdodavatelů, kterým uhradila více než deset procent z celkové ceny zakázky. U zakázky nad 300 milionů korun by se to týkalo už subdodavatelů, kteří zajistili více než pět procent zakázky.

 

Právě se děje

Další zprávy