Praha - Kdyby se v Senátu kontrolovala docházka, jak je tomu na základních a středních školách, hrozilo by mnohým senátorům podmínečné vyloučení, v lepším případě zhoršená známka z chování.

Řada z nich si totiž do diáře často zapomene zapsat datum důležitých hlasování. Ukazuje to analýza, kterou vypracovalo sdružení Koho volit.

Největším hříšníkem v tomto směru je Daniela Filipiová (ODS), která od svého zvolení hlasovala pouze ve 35 procentech případů. Na hlasování příliš nechodili ani další senátoři za ODS Alexandr Vondra (45 %) a Tomáš Töpfer (59 %) či lidovecký senátor Jiří Čunek (47 % ). Právě ti budou už za tři týdny obhajovat  svůj mandát.

Naopak nalehko svou práci nebere Zdeněk Škromach (ČSSD), Karel Šebek (ODS), Jan Hejda (ČSSD) nebo Soňa Paukrtová (TOP 09). Všichni se účastnili hlasování ve více než 80 procentech.

Podle analytika KohoVolit.eu Kamila Gregora je možné, že za nízkou účast může pracovní vytíženost senátorů. 
"Pokud senátor vykonává nějakou jinou významnou funkci, nemá zřejmě na řádný výkon svého mandátu čas," udává Kamil Gregor.

Procenta v tabulce ukazují, na kolika důležitých hlasováních se senátoři účastnili.

Analýza se zabývá i rebelujícími senátory, kteří hlasovali opačně než většina členů jejich klubu.

V nepříliš velké shodě se svými stranickými kolegy je třeba senátor Jaroslav Kubera (ODS). Téměř při polovině důležitých hlasování zvedal ruku opačně než většina členů ODS. Za jeden provaz se svými straníky příliš nedrží ani Jaroslav Palas (ČSSD). V třetině důležitých hlasování zastával rozdílný názor než většina z nich.

Procenta v tabulce ukazují, kolikrát senátoři hlasovali jinak než jejich spolustraníci. 

Analýza hlasování pokrývá období od voleb do Senátu v roce 2006 do 25. schůze konané v srpnu letošního roku. Pro analýzu byla vybrána důležitá hlasování, tedy návrzích zákonů, o mezinárodních smlouvách a o aktech Evropské unie. Celkem jde o 1966 z celkového počtu 3016 hlasování v tomto období.