Senát bude řešit ústavní žalobu na prezidenta Zemana. Podepsalo ji už 28 senátorů

Radek Dragoun Radek Dragoun
12. 6. 2019 18:07
Senát se bude zabývat ústavní žalobou na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy, kterou inicioval klub Senátor 21. Jeho předseda Václav Láska dokázal získat potřebný počet podpisů, aby se žalobou horní komora parlamentu zabývala. Pokud žalobu podpoří tři pětiny přítomných senátorů, bude s ní muset souhlasit ještě třípětinovou většinou sněmovna. Pak by ji teprve dostal k posouzení Ústavní soud.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: ČTK

Senátor Láska redakci Aktuálně.cz sdělil, že zatím dokázal získat 28 podpisů. O jednoho senátora tak překročil třetinu Senátu, kterou musel přesvědčit, aby se horní komora žalobou na prezidenta vůbec zabývala. "Více se k tomu vyjádřím na čtvrteční tiskové konferenci," odmítl prozatím svoje snažení dále komentovat.

Pod žalobou jsou podepsáni kromě senátorů jeho klubu také zástupci KDU-ČSL, STAN, ODS, TOP 09, Pavel Fischer nebo Marek Hilšer. Z třináctičlenného klubu ČSSD ji také jako jediný podpořil Jiří Dienstbier (seznam všech uvádíme níže).

Předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil vysvětlil, že žalobu podepsal z toho důvodu, že jiné pokusy o usměrnění prezidenta neměly žádný účinek. "Bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by pan prezident byl ochoten sám od sebe, bez toho, že by byla podána žaloba proti němu, začít dodržovat ústavní zvyklosti a přestat porušovat ústavu. Když chceme dosáhnout toho, aby se začal chovat jinak, tak už bohužel nemáme jinou možnost než se pokusit podat žalobu proti prezidentu republiky," řekl Vystrčil.

Podobně se vyjádřil i místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin, který je v klubu Starostů a nezávislých. "Prezident si dlouhodobě vykládá ústavu tak, aby vyhovovala zájmům jeho oblíbenců. Jeho vystupování považuji za ohrožení bezpečnosti České republiky," řekl Czernin.

Nepravděpodobné, že se žaloba dostane k soudu

Avšak k tomu, aby se žalobou zabýval Ústavní soud, je ještě daleko. Její podání musí odsouhlasit obě komory parlamentu. V Senátu se pro ni musí vyslovit dvě třetiny přítomných, ve sněmovně dvě třetiny všech poslanců. Až poté by mohl soud rozhodnout, zdali Zeman hrubě porušil ústavu. Pokud by k takovému názoru dospěl, prezident by přišel o svůj mandát.

Odborník na ústavní právo Jan Kysela ale již před časem řekl, že žaloba vzhledem ke složení Poslanecké sněmovny nemá šanci doputovat až před soud. Kdyby se tak přece jen stalo, její případný úspěch by záležel na tom, zda by podle soudců Zemanovo chování naplňovalo smysl spojení "hrubé porušení ústavy", jak je pro úspěch žaloby nutné.

"Záleží na pojetí. Jestli hrubé porušení ústavy chápete nutně navázané na jednotlivé skutky, nebo jestli ten skutek může být trvající delikt, ve smyslu nedokonavého vidu jako dlouhodobé hrubé porušování ústavního pořádku. Pokud bychom se přiklonili k této variantě, tak pak mi žaloba připadá velmi přesvědčivá. Jestli tohle odpovídá koncepci ústavy, si nejsem úplně jistý. To bychom se dozvěděli až z reakce Ústavního soudu," řekl před časem Aktuálně.cz Kysela.

Podle předsedy senátorského klubu ODS Vystrčila by žaloba měla smysl i tehdy, pokud by Senát v počínání Zemana hrubé porušení ústavy neviděl. Podle něj by se soud ve zdůvodnění musel vypořádat s jednotlivými případy, kdy si Zeman vykládal ústavu jiným způsobem - pro sebe přívětivějším. "Do budoucna bychom aspoň věděli, jak by se měl prezident chovat, protože by konečně existoval jasný výklad," řekl Vystrčil.

Čtyřiadvacet přestupků na 50 stranách

Samotná žaloba je postavená na tom, že Zeman neustále více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. Text má 50 stran a popisuje 24 údajných porušení zákonů či ústavy od nevhodných slovních vyjádření až po odmítnutí učinit určité kroky.

"Ve všech případech se jedná o bezprecedentní porušení doposud respektovaných pravidel, na kterých ústavnost doposud stála (…) Ústavně žalovaný využil prakticky každou příležitost, jak uplatnit svůj vliv v oblastech, kde mu podle práva nepřísluší, a způsobem, jejž ústava zapovídá," stojí v žalobě, ve které se dále uvádí, že intenzita prezidentových nepatřičných zásahů se v čase zvyšuje.

Žaloba například připomíná jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, přestože se tehdy strany dohodly na sestavení vlády, kterou by podpořilo 101 poslanců ve sněmovně.

Zmiňuje také Zemanovo stanovisko o odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, trvání na jmenování Livie Klausové velvyslankyní na Slovensku a Vladimíra Remka velvyslancem v Rusku, potvrzení informací médií o částce, kterou Česko zaplatilo za unesené dívky v Pákistánu, jeho dlouhodobá stanoviska v zahraniční politice, která jsou v rozporu s postojem vlády, snahu o ovlivnění procesu vydání údajného hackera Jevgenije Nikulina do Ruska, nejmenování profesorů či prohlášení, že v Česku se vyráběl jed novičok.

Kdo podepsal ústavní žalobu na prezidenta?

Klub Senátor 21
Václav Láska, Ladislav Kos, Tomáš Goláň, Přemysl Rabas, Petr Orel, Lukáš Wagenknecht.

Klub KDU-ČSL
Šárka Jelínková, Lumír Kantor, Zdeněk Papoušek, Petr Šilar, Václav Hampl, Miluše Horská.

Klub Starostové a nezávislí
Jiří Růžička, Tomáš Czernin, Marek Hilšer, David Smoljak, Jan Horník, Petr Holeček, Mikuláš Bek, Jan Sobotka, Miroslav Balatka, Leopold Sulovský.

Klub ODS
Miloš Vystrčil, Jiří Oberfalzer, Ladislav Faktor, Zdeněk Nytra.

Klub ČSSD
Jiří Dienstbier

Nezařazení
Pavel Fischer

 

Právě se děje

před 5 minutami

Bývalý výškař Holm kvůli urážkám skončí v olympijském výboru

Bývalý vynikající švédský skokan do výšky Stefan Holm hodlá příští rok odejít z Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Olympijský vítěz z Atén 2004 je znechucený z paušalizujících názorů na MOV i jeho samotného, které považuje za nespravedlivé.

"Je to těžké, když vás považují za velké zvíře a korupčníka. To ale já nejsem. V každém článku ve Švédsku o MOV se předpokládá, že všichni tam jsou zkorumpovaní. Totéž platí pro atletickou federaci. Už to fakt není legrace," řekl švédskému rozhlasu třiačtyřicetiletý Holm, jenž chce v MOV skončit po olympijských hrách v Tokiu.

Čtyřnásobný halový mistr světa s osobním rekordem 240 cm byl do Mezinárodního olympijského výboru zvolen v roce 2013.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Trump zrušil veškeré sankce, které USA uvalily na Turecko kvůli operaci v Sýrii

Americký prezident Donald Trump nařídil zrušit veškeré sankce, které Spojené státy minulý týden uvalily na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu na severovýchod Sýrie. Trump to oznámil na tiskové konferenci s tím, že Turecko informovalo americkou vládu, že v Sýrii ukončí bojové operace a že klid zbraní bude trvalý.

Trump také naznačil, že sankce proti Turecku mohou být opět uvaleny, pokud by se "stalo něco, co by se mu nelíbilo".

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Pohledávky britské Citibank vůči OKD jsou platné, rozhodl soud

Pohledávky za více než deset miliard korun, které za společností OKD přihlásila v roce 2016 britská banka Citibank, jsou oprávněné. Rozhodl o tom Krajský soud v Ostravě. Rozhodnutí zatím není pravomocné. Spor pravděpodobně bude pokračovat u vyšší instance, protože zástupce insolvenčního správce i státní zástupce se odvolají. Rozhodnutí soudu právníci obou stran odmítli komentovat.

Těžební firma OKD se do úpadku dostala v roce 2016. Insolvenční správce Lee Louda tehdy pohledávky Citibank zamítl, a banka se tak nemohla účastnit insolvenčního řízení, jinak by byla největším věřitelem firmy. Citibank zastupuje držitele dluhopisů, které vydala v roce 2014 společnost New World Resources (NWR), jež v té době byla majitelem OKD. Společnost OKD za tyto závazky ručila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy