Šance pro přímou volbu: spory mají vyřešit šéfové stran

Problematické body zavedení přímé volby prezidenta se budou projednávat na mimořádné schůzce
Zájem nahradit Václava Klause oficiálně potvrdil zatím jen Karel Schwarzenberg.
Zájem nahradit Václava Klause oficiálně potvrdil zatím jen Karel Schwarzenberg. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Naděje, že si nástupce Václava Klause v prezidentském úřadu zvolí lidé v přímé volbě, je zase o něco málo vyšší. 

Klíčoví představitelé parlamentních stran připravují mimořádnou schůzku, která by mohla rozlousknout sporné body, kvůli nimž se zatím k dohodě o zavedení přímé volby nedaří dojít. 

Stalo se tak poté, co Aktuálně.cz od několika zdrojů zjistilo, že ČSSD nechce být za "černou ovci", která přímou volbu potopí, a proto přemlouvá své senátory, aby svůj postoj k této záležitosti ještě zvážili.

Dohoda na společné velké schůzce naplnila šéfa klubu TOP 09 a Starostů Petra Gazdíka optimismem. "Jasně se vydefinuje postoj jednotlivých klubů a stran. Po středeční schůzce jsem k přímé volbě prezidenta mnohem optimističtější, než tomu bylo dříve," prohlásil Gazdík.

Zároveň dodal, že jednání by se měli zúčastnit předsedové parlamentních stran společně se šéfy stranických klubů obou komor českého Parlamentu.

Času moc nezbývá

Schůzka by měla proběhnout už brzy. O přímé volbě prezidenta - prakticky tedy změně Ústavy ČR - už jedná sněmovna. V září propustila zákon do dalších čtení a projednávat by ho tedy měla v listopadu nebo v prosinci.

Kdo po Klausovi?

  • Oficiálně už kandidaturu na prezidenta oznámil Karel Schwarzenberg. Jeho TOP 09 už vybídla své zákonodárce, aby ho navrhli pro přímou i nepřímou volbu.
  • V minulosti vyjádřil chuť kandidovat místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, ochotu dala najevo i předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, ale s tím, že by o tom musela rozhodnout ODS.

Místopředsedkyně sněmovny za VV Kateřina Klasnová potvrdila, že by se schůzka měla odehrát "urychleně".

K přímé volbě se oficiálně hlásí všechny strany zastoupené ve sněmovně, v posledních týdnech se ale dohadovaly kvůli pravomocem prezidenta a nebylo jasné, zda některé strany jen nehledají záminky, proč zákon potopit.

Vládní koalice se přitom musí shodnout s opoziční ČSSD: ke změně ústavy musí ve sněmovně zvednout ruku 120 poslanců (koalici tedy chybí několik hlasů), v Senátu, kde má vůbec ČSSD převahu, pak musí být pro tři pětiny přítomných senátorů, v plném složení tedy alespoň 49.

Sociální demokraté jednají se svými senátory

Sociální demokraté podle několika zdrojů ze sněmovny jednají se svými senátory, aby změnili názor, protože mají v horní komoře většinu, ale přímé volbě nejsou nakloněni. "ČSSD mění názor, zjevně nechce, aby neúspěch přímé volby zůstal na ní," říká jeden z koaličních poslanců.

Podle těchto zdrojů se jedná o tom, jaké by dostali senátoři pravomoci výměnou za to, že do prezidentské volby už nebudou moci zasáhnout.

ČSSD chtějí, aby o vedení České národní banky s prezidentem spolurozhodoval právě Senát.

Pro udělení milosti nutný souhlas vlády

ČSSD by také ráda, aby byl prezident trestně odpovědný, třeba až po skončení mandátu. Podle současného návrhu by ho mohl u Ústavního soudu žalovat jen Senát se souhlasem sněmovny, a to jen pro "velezradu" nebo "hrubé porušení Ústavy ČR".

Sociální demokraté dál chtějí, aby pro udělení milosti byl nutný souhlas vlády.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) už Aktuálně.cz řekl, že on sám "lpí na kontrasignaci milostí", a překvapivě dodal: "Chceme, aby přímá volba proběhla hladce, možná i bez dalších ústupků."

Kromě toho ČSSD také mluví o mandátu na šest let nebo o možnosti odvolat hlavu státu v referendu. Tyto požadavky ale sami lidé z ČSSD neoznačují jako zásadní.

 

Právě se děje

Další zprávy