reklama
 
 

Rozhovor: Strany nás ohýbají i v diskusích na internetu

15. 3. 2010 10:45
Jak nás ovlivňují politici na internetu? Rozhovor s Janem Kubáčkem

Praha - Politické strany v Česku pomalu objevují výhody ovlivňování voličů na internetu. Politický komentátor Jan Kubáček, který se na tzv. politický marketing specializuje, v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvádí, že politické strany se snaží voliče ovlivnit i například v internetových diskusích pod články a blogy.  

"Může jít o skupiny podporovatelů nebo brigádníků. Pokud se například vyskytne kontroverzní názor nebo článek, dostanou tito lidé direktivně za úkol tu diskusi ohýbat nebo posunout jiným směrem, případně vytvořit úplně jiné, sekundární téma debaty," říká Kubáček, podle kterého jsou tito lidé za tuto činnost většinou placeni. 

Kdo je průkopníkem na poli internetového politického marketingu v Česku?

Co se týče rychlosti nástupu a v míře průběžné modernizace internetové komunikace, tak pak je to TOP 09. Promyšleně pracují s podporovateli a dobrovolníky, zajímavě využívají sociální sítě k rozesílání a prezentaci na české poměry relativně dobře propracovaných materiálů a sdělení. Nastartovali i poměrně dynamicky svůj e-shop. Na menší stranický subjekt jde o sebevědomý nástup a management velkých stran má co dohánět. Teprve za tímto marketingovým týmem stojí internetové projekty ODS a ČSSD, které trpí občasnou nedotažeností.

V čem velké strany zaostávají? Na čem konkrétně TOP 09 svou internetovou kampaň postavila?

Na ctění principů internetu a komunikace sociálních sítí, kdy platí, že informace mají odpovídat cílovému publiku, které je oslovováno. Musí ctít hodnoty, životní styl, ale i pracovní rytmus těchto příjemců. Navíc zasílané sdělení by mělo být co nejvíce aktuální a exkluzivní - či by se tak mělo alespoň tvářit, pouze tak přitahuje pozornost a i případně loajalitu ke sdělujícímu. To často přehlížejí právě zbývající české politické strany, kdy chápou internet pouze jako statickou nástěnku navíc.

Některé nové nástroje politického marketingu na internetu jsou očividné. Facebook, sociální sítě, blogy. Zmiňujete rozvoj tzv. stranických e-shopů - tedy například to, že na internetových stránkách strany nabízejí tričko s obrázky politiků nebo hrníčky s logy stran. Jaké další nástroje strany v těchto volbách začínají využívat?

Propracovanější srovnávací kampaně či takzvané direct mail - čili poštu směřovanou přímo danému příjemci. Některými politiky je zvažována i možnost přímého osobního oslovování či telefonování do domácností. Jde o další anglosaský prvek kampaňování, jen ve světle českých hodnot a postojů bych nabádal k citlivému a spíše opatrnému přístupu k soukromí a zájmu českých občanů. Toto velmi osobní přímé oslovování může být v jistém okamžiku dvousečné a hrozí, že se obrátí vůči zadavateli. 

Využívají politické strany ke své propagaci i např. diskuse pod internetovými články či blogy?

Využívají, zejména tak, aby zvrátily či nastolily potřebný pohled na věc nebo pisatele. Buď cílenou denunciací či převedením tématu, nebo naopak "pseudo" veřejným tlakem zvýraznily zmíněné prohlášení, názor.

Čili strany využívají pro tuto činnost třeba brigádníků?

Velmi často ano, pracují na směny. Může jít o skupiny podporovatelů nebo brigádníků. Pokud se například vyskytne kontroverzní názor nebo článek, dostanou tito lidé direktivně za úkol tu diskusi ohýbat nebo posunout jiným směrem, případně vytvořit úplně jiné, sekundární téma debaty.

Jsou tedy tito lidé za tuto činnost placeni?

Často ano, třeba formou brigády. Je třeba dodat, že v tomto směru nejsme výjimkou, podobně tomu je i v jiných zemích.

Blog Jana Kubáčka na Aktuálně.cz

Jak je na tom internetový politický marketing v Česku ve srovnání se západní Evropou a USA? V čem naši politici zaostávají a které nástroje se na Západě využívají více?

Stále nás dělí tak rok, rok a půl v úrovni využívání technologií vůči anglosaskému světu. Naši politici nectí logiku, že jejich "internetové působení" musí respektovat kontext prostředí, cílové skupiny nebo třeba exkluzivitu, kdy alespoň část informace uveřejněné na vlastních stránkách nesmí být dohledatelná na jiném médiu, a také aktuálnost a atraktivitu spíše v přátelském, neformálním tónu.

V jakých oblastech a jakými nástroji se v budoucnu pravděpodobně dále rozšíří vliv internetového marketingu?

Zejména v oblasti již zmíněného direct mailu. Dále v oblasti osobních sdělení a vzkazování politiků, tvorbě volební nabídky "na míru" cílovým skupinám čtenářů a diváků nebo organizování společenských akcí jen pro "zvané internetové publikum".

Jaké další nástroje kromě internetu politické strany v posledních letech využívají častěji než dřív?

Jednoznačně srovnávací kampaně, denunciační "nepodepsané" plakáty, což je velký český nešvar. Ale i netradiční formáty volebních plakátů, občas i kontaktní kampaně. Zajímavé je propojování politické činnosti, internetu a telefonických služeb osobní pomoci v případě strany Věci veřejné, která provozuje linku zdarma, jež má lidem pomoci v různých obtížných životních situacích. Přirovnal bych to třeba k pořadu Černé ovce, jde o kombinaci jakési spotřebitelské linky a politické činnosti. Na linku zavolaly už desítky tisíc lidí.

Politici v Česku v posledních letech využívají tzv. negativní kampaň? Je tato kampaň běžná v dalších západních demokraciích a dochází dále k jejímu vyostřování?

Ano, a nadále posiluje. Ve své promyšlené podobě totiž, ač se nám to nemusí líbit, přináší kýžený efekt posílení vlastního voličského jádra a znervóznění voličů soupeře. Jak jsem již zmínil, velkým českým nešvarem jsou však denunciační negativní kampaně bez podpisu zadavatele, což v cizině téměř neobjevíme. Jinak v cizině, například ve Velké Británii, jsou negativní kampaně ještě tvrdší.

Můžeme tedy čekat nyní negativní kampaň ve větší míře než v posledních volbách?

Jednoznačně ano, dokud to na českého voliče působí, tak ano.

Jaký je podle Vás nejvýznamnější rozdíl mezi způsobem ovlivňování voličů v Česku a například v Německu?

Na rozdíl od této sousední země je v našem marketingu stran mnohem menší a méně promyšlená spolupráce s podporovateli, místními sympatizanty, ale i voliči. Stále se i podceňuje nabídka volebních programů a slibů "na míru" vybraným voličským skupinám.

V jedné ze svých prezentací jste uvedl, že u politického marketingu "nejde ani tak o vytvoření dobrého produktu, ale o jeho efektivní propagaci". Znamená to tedy, že stále klesá význam toho, CO nám politici říkají, a stoupá význam toho, JAK nám to říkají? Bude tento trend pokračovat?

Bohužel se obávám, že ano. Dokud se nevzbouří volič. V momentě, až na něj forma sdělení přestane tak silně působit, je teprve možný obrat.  

autor: Zdeněk Mihalco | 15. 3. 2010 10:45

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama