Řídit stát podle Babiše? To ani náhodou, říká vědec

Jan Gazdík Jan Gazdík
31. 1. 2014 11:00
Nová vláda je složena z lidí dvou naprosto odlišných světů. Jak dlouho to může vydržet?
Pojede to jak v Agrofertu? Pozor na to.
Pojede to jak v Agrofertu? Pozor na to. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Kabinet složený z ministrů dvou naprosto odlišných světů, které se na hony míjejí a jsou pro sebe jen málo pochopitelné. Tak by mezinárodně uznávaný sociolog Jaroslav Sýkora charakterizoval ze svého pohledu koaliční vládu Bohuslava Sobotky.

"Srovnal bych ji s posádkou kosmické lodi. I tu tvoří vedle pragmatických a do sebe uzavřených technokratů, s nimiž je leckdy obtížné vyjít, skvěle komunikující astronauté. Pokud ale nevytvoří semknutý tým, který se vzájemně doplňuje, dříve či později ztroskotají - třeba i na zdánlivě nepatrném úskalí," říká sociolog, nedávno oceněný na světové úrovni, když jeho dlouhodobé výzkumy týmů byly zahrnuty do projektu připravujícího let na Mars.  

Aktuálně.cz: Na jedné straně úspěšní manažeři, kteří řídí své firmy tak trochu diktátorsky a mají vždy poslední slovo, protože oni nesou riziko podnikání. Na straně druhé političtí matadoři, kteří si vyseděli kariéry v Parlamentu, takže často lavírovali, šli na kompromisy anebo rušili dané slovo. Může tohle vůbec fungovat?

Jaroslav Sýkora: No... je to hodně prazvláštní uskupení - to je fakt. Tyhle dva naprosto odlišné "světy" se budou snášet jen velmi těžce. Jeho protagonisté by se v normálním životě míjeli zdaleka, a pokud by se už setkali, do oka by si určitě nepadli. Například u nového ministra financí Andreje Babiše převládá v jeho stylu práce striktní řízení - jinak by jeho Agrofert nikdy neprosperoval. Jde o top manažera, jenž se řídí zásadou: "V kšeftu nevidím ani bráchu". Nicméně fungovat to přesto - za jistých okolností - může.

A.cz: Za jakých?

Pokud si zejména tihle noví vládní hráči vryjí do paměti, proč tu hlavně jsou: Pokud selžeme, ještě více se otevřou dveře extremistickým stranám... a nejvíce komunistům.

A.cz: A jak by ty dva odlišné světy mohly koexistovat?

Ministři-manažeři budou muset korigovat svá příkrá ekonomická rozhodnutí, na která byli až dosud zvyklí. Jinými slovy: budou muset zohledňovat dopady svých rozhodnutí na životy lidí. Až dosud jim to mohlo být jedno. Řídili se doslova utilitárně ziskem svých firem a vše ostatní pro ně nebylo důležité. A pokud byli na poradách zvyklí na křik, bouchání do stolu, výpovědi, ponižující jednání s lidmi či jiné extrémy, jimiž jsou někteří čeští "manažeři" proslulí, budou muset na podobný styl práce rychle zapomenout. 

Pohoda koaliční smlouvy

A.cz: Jakou jim dáváte šanci, že to dokážou?

Možná dosud ani netuší, jak často budou muset jít na kompromisy. Čeká je hledání shody se zcela odlišnými partnery. Před vládou stojí velmi důležitý úkol: naučit se nalézat cestu shody a vzájemných ústupků. Hledání cesty mezi manažersko-direktivním a "sobotkovsko-sociálně politickým" řízením. V praxi to bude o mnohem větších ústupcích než při sepisování koaliční smlouvy.

A.cz: Když to manažeři nedokážou? 

Vláda nebude mít kvůli stále častějším konfliktům dlouhého trvání... V tom případě by nás čekaly další předčasné volby.

A.cz: V čem bude muset například ubrat nemanažerské vládní křídlo?

Myslím, že hlavně pod vlivem manažerů ve vládě budou muset zapomenout na dobromyslné rozhazování miliard. Doufám, že se i s pomocí manažerů ve vládě naučí zodpovědnějšímu ekonomickému chování a zefektivní svou práci. Zejména v tomto směru se mohou od onoho "druhého světa", když už jsme si je tak rozškatulkovali, ještě hodně učit.

Občan Agrofert

A.cz: Platí tedy podle vás proklamace nového ministra financí, manažera Andreje Babiše, že stát by se měl řídit stejně jako firma?

No to ani náhodou! Stát není firma a má i jiné funkce, než je zisk. Řízení firmy je zcela odlišné od politiky. V tomhle se pan Babiš - při vší úctě - velmi mýlí. Ve firmě můžete direktivně vyžadovat, aby bylo splněno to či ono - bez ohledu na to, zda se to někomu líbí, či ne. Vše je navíc kryto smlouvami či bankovními úvěry. Tohle není v politickém životě možné.

A.cz: Proč? Vysvětlete to, prosím.

Politika je o jednom slovu, které jsme už zmínili - o kompromisu. Žijeme v občanské společnosti a nikdo z nás není povinen udělat to, k čemu ho politik - na rozdíl od manažera - vyzývá. V občanské společnosti můžete nanejvýše žádat a lidé s vámi buď souhlasí, anebo ne. Budou vás následovat, anebo se k vám obrátí zády. Vy je můžete jen přesvědčovat. Tady neplatí žádné direktivy, nařizování či hrozby. Proto nemůžete stát nikdy řídit jako firmu. Vy si přece své voliče - na rozdíl od podnikatele - neplatíte. Ve firmě jsou lidé povinni poslouchat svého manažera. Avšak volič nikoho poslouchat nemusí.  To je ten základní rozdíl, který si zatím Andrej Babiš možná neuvědomuje.

A.cz: A myslíte, že si to uvědomí?

Nevyčítám mu to. Tento jeho "handicap" je přirozený a je jen na Babišovi, jak rychle ho odstraní. Existuje několik způsobů řízení lidí a my tu mluvíme o dvou: direktivním a demokratickém, které je nutné striktně oddělovat, jinak...

A.cz: Jinak...?

Pokud byste stát řídil jako firmu, za jistých okolností to nemusí mít daleko k autoritativnímu způsobu vládnutí. Nic tím Andreji Babišovi nepodsouvám - jen varuji před riziky jeho ideje. 

Možnosti léčby

A.cz: Co byste tedy těmto dvěma zcela odlišným táborům v české vládě doporučil?

Aby si vzaly k ruce šikovné sociology, kteří jim pomohou se vzájemnou komunikací bez předsudků, urážek a invektiv. Právě tyhle věci často paralyzovaly předcházející kabinety. S pomocí sociologů by se mohlo podařit tyto dva velmi rozdílné myšlenkové proudy sjednotit. A neříkám to proto, že jsem sociolog. Někteří ministři totiž o svých resortech nevědí téměř nic, takže zbývá jen věřit, že se i s pomocí odborníků časem zapracují. Přesto mají šanci. Já dokonce očekávám střety a ostré konflikty. Vychází to z přirozené podstaty rozdílů mezi manažery a politickými šíbry... ale jak říkám - té válce je možné se vyhnout.

A.cz: Sociolog coby spása před rozklížením vlády? Nepřeceňujete přece jen svou roli?

Nutíte mě přejít k malému protiútoku. Měl jsem tu příležitost spoluzakládat katedru krizového řízení, léta jsem strávil v průmyslovém výzkumu, šéfoval jsem i centru pro výzkum stresu a spolupracuji i s americkou či evropskou kosmickou agenturou. Celý život se tedy věnuji výzkumu ovlivňování vztahů v extrémně vytížených pracovních kolektivech (a takovým je i kabinet této země), takže věřte, že vím, o čem hovořím. Sociolog - to je sud oleje, který kdysi námořníci vylévali do moře kolem bouří zmítaného trojstěžníku, aby zklidnili hladinu.

A.cz: Jak prosím?

Když bylo námořníkům za dob Kryštofa Kolumba v bouři nejhůř a lámaly se stěžně, vzali sudy s olejem a vylili je kolem lodě do moře. Olej pak na běsnící hladině vytvořil "plošinu" na které plachetnice to peklo přestála. Jde o starý námořnický trik. I sociolog sehrává v různorodém a obtížně stmelitelném kolektivu - a  tím nová česká vláda je -  roli olejové stabilizující plošiny na rozbouřeném moři. Sociolog je ten, který umí předkládat návrhy, když vidí, že se věci nedaří.

A co pan principál?

A.cz: I mezi manažery ve vládě jsou ale rozdíly. Je tu Andrej Babiš či Richard Brabec, ale jako manažer také ministr obrany Stropnický jako někdejší principál Divadla na Vinohradech. Je to rozdíl? A v čem?

Ministr Stropnický? Ten jako manažer divadla přichází z umělecké sféry a mohl by mít přece jen větší pochopení pro potřeby lidí než direktivní manažer Babiš.

A.cz: Lze srovnat českou vládu s posádkou kosmické lodi, která se musí naučit spolupracovat, jinak zahyne?

Určitě. I v kosmu - tak jako na zemi - se musí skloubit technologické otázky spolu s těmi osobnostními. A hodně tomu může napomoci i přítomnost tří žen v kabinetu, od nichž si velmi slibuji. Hádky, neporozumění, nevstřícnost, komandování či okopávání kotníků vede v kosmu k rychlé katastrofě (což se ukázalo i při loňském americko-ruském projektu Mars 500, jehož jsme se zúčastnili). Konflikt mezi inženýry na jedné straně a vedení NASA na straně druhé, které pod tlakem politiků, ovšem i kvůli korupci ignorovalo varování techniků, vyústil v šestaosmdesátém roce v katastrofu raketoplánu Challenger, při které zahynula jeho sedmičlenná posádka. Ve vládě to sice nejde takovým šupem, ale dojede na to stejně spolehlivě. Takhle to přece dopadlo i s vládou Petra Nečase, která byla už dlouho před svým pádem paralyzována. A nakonec to dostihlo i samotného premiéra.

 

Právě se děje

Další zprávy