Praha - V posledních parlamentních volbách poražení sociální demokraté vládnou sněmovně a ve Strakově akademii sedí vláda, která ve skutečnosti nemá jak vládnout.
V této situaci zasedá poslanecká sněmovna při své poslední schůzi, při níž je ještě reálné prosadit do voleb některý ze zákonů.
Vše ostatní spadne s květnovými volbami - jak se říká - pod stůl. A život v Česku se začne odvíjet pod taktovkou nové vlády.
Sami poslanci se v programu sněmovny ztrácejí. Při otázkách, jakými normami jsou ještě schopni změnit do voleb chod života v Česku, krčí rameny.
Tlačí je totiž čas.
Senát i prezident totiž dopředu avizovali, že předvolební taháky levice, které by zvyšovaly státní deficit, budou blokovat.
Do konce volebního období jsou přitom pevně naplánované jen dvě schůze sněmovny, přičemž se vážně hovoří i o svolání mimořádného jednání těsně před volbami. I tak by se zákony schvalovaly na poslední chvíli.
V nejistém prostředí lze přesto vysledovat několik zákonů, které mají šanci do května při náročném kolečku mezi sněmovnou, Senátem a Hradem uspět.
Mateřská a poplatky
Největší šanci na přijetí má novela, která vrací příspěvek v mateřství na úroveň před Janotovým balíčkem. Ten jej pro tento rok snížil o 26 procent.
Ačkoli jsou občanští demokraté i TOP 09 proti, sociální demokraté společně s komunisty, lidovci a zelenými mají dostatečnou sílu protlačit vrácení mateřské na původní úroveň. Stačí jim i na přehlasování veta pravicovým senátem.
Obdobným způsobem, ale již bez zelených, je schopna ČSSD pohnout ještě do voleb s poplatky ve zdravotnictví. Sílu na jejich plošné zrušení sice nemá, mohla by však projít některá z kompromisních variant.
"Jsme proti zrušení poplatků plošně, ale jsme připraveni podpořit zrušení poplatků v lékárnách za položky na receptech, ale za podmínky, že léky na méně závažné nemoci, jako je chřipka či angína, si budou občané hradit sami," tvrdí například předseda lidovců Cyril Svoboda.
Podívejte se, jak hlasování pravděpodobně dopadne
Poslanci vládnou NKÚ
Ve sněmovně existuje i silná koalice pro změny působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, tedy vlivné instituce, jež dohlíží na hospodaření se státními prostředky.
Po doposud neúspěšném tažení sněmovny proti prezidentovi Nejvyššímu kontrolnímu úřadu Františku Dohnalovi se poslanci rozhodli vytvořit normu, která posiluje jejich vliv na volbu vedení úřadu. Pod novelou ústavního zákona jsou podepsaní zákonodárci z obou nejsilnějších politických stran.
Vše přitom maskují snahou o rozšíření pravomocí NKÚ, aby mohli kontroloři nahlédnout i do hospodaření krajů a měst.
Ve skutečnosti si ale politici vytvořili prostor pro lepší kontrolu samotné práce kontrolorů. Prezident NKÚ by měl mít funkci omezenu jen na dvě volební období - i když devítileté. Poslanci jej navíc vymazali z procesu volby kolegia, tedy vrcholného orgánu NKÚ, který rozhoduje o tom, co bude úřad kontrolovat a jaké jsou jeho závěry.
Doposud své podřízené navrhoval právě prezident, a teprve o jeho návrhu mohli poslanci hlasovat. Podle novely by o budoucích členech kolegia hlasovali už jen poslanci.
Členové kolegia na rozdíl od prezidenta a viceprezidenta jsou téměř neodvolatelní. Funkční období jim končí až dosažením věku 65 let.
Novela by sice mohla narazit u senátorů, například předseda senátní ústavně právní komise Jan Kubera je absolutně proti, vedení stran by mohlo své senátory pro hlasování ve prospěch novely přemluvit.
Podívejte se, jak hlasování pravděpodobně dopadne
Stop lichvě
S vysokou pravděpodobností vyjde ještě před volbami ve sbírce zákonů i zákon o spotřebních úvěrech z pera ČSSD, jinak řečeno zákon proti lichvě.
Poslanci sociální demokracie v čele se svým 1. místopředsedou Bohuslavem Sobotkou se v něm snaží zavést strop pro úroky a poplatky, a tím chránit ty, kteří se ocitli ve finanční tísni před nevýhodnými spotřebitelskými úvěry.
Zákon se nachází téměř na konci legislativní poutě sněmovnou, v takzvaném třetím čtení. Spolu s ČSSD se na něm shodnou komunisté, lidovci i zelení.
ČSSD chce navíc vrátit zákon do druhého čtení s tím, že načte kompromisní pozměňovací návrhy tak, aby měla norma ještě větší podporu.
Socialisté si od toho slibují, že by tak nemusel vadit pravici, čímž by zákon získal větší šanci projít Senátem a popřípadě i přes prezidentské veto.
Podívejte se, jak hlasování pravděpodobně dopadne
Boj proti korupci
Sněmovnou by mohlo projít i některé z protikorupčních opatření, tedy tématu, na nějž před volbami vsadily všechny politické strany.
Největší podporu má v současnosti zákaz anonymních akcií, u kterých existuje sto jedničková koalice socialistů s lidovci, zelenými a komunisty.
Měkčí variantu ale navrhuje i pravice. "Kdokoli žádá po státu peníze, je povinen se odkrýt. Konkrétním vyjádřením tohoto, je náš návrh, že každý zájemce o veřejnou zakázku musí jasně prokázat vlastnickou strukturu. Firmy na doručitele by tak byly vyloučeny," popsal záměr předseda ODS Mirek Topolánek.
Naopak s velkou pravděpodobností se ve sněmovně zasekne protikorupční balíček úřednického ministra vnitra Martina Peciny, který počítá s uzákoněním dvou nových institutů - korunního svědka a agenta provokatéra.
Zatím co pro pravici je neprůchodné pojetí agenta provokatéra, a váhají nad ním například i zelení, levice je zdrženlivá v případě korunního svědka. Nelíbí se jí jeho absolutní beztrestnost.
Politici se shodují, že změny přichází narychlo, přesto balíček chtějí poslat do druhého čtení a pokusit se jej proměnit podle svého.
