Registr smluv vláda nepodpořila, rozhodne Parlament

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
25. 7. 2012 12:01
Pokud zákon projde, měly by veřejné instituce zveřejňovat veškeré smlouvy od roku 2014
Návrh začne po prázdninách projednávat sněmovna.
Návrh začne po prázdninách projednávat sněmovna. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Vláda neřekla ani "ano", ani "ne" veřejnému registru smluv - zaujala "neutrální stanovisko". S tímto postojem kabinetu začne návrh zákona o povinně zveřejňovaných smlouvách po prázdninách projednávat sněmovna.

Pokud by zákon Parlamentem prošel, znamenalo by to, že by veřejné instituce musely zveřejňovat veškeré uzavřené smlouvy, dokonce i objednávky a faktury, a to vše na jednom místě - v centrálním registru "v elektronické podobě umožňující dálkový přístup".

Registr by vedl Úřad vlády, nahlédnout by do něj mohl každý.

V Parlamentu zákon šanci má, a to i přes odpor části poslanců napříč spektrem.

Farský: Seženu dostatek hlasů

"Ne všechny koaliční kluby se na tom dokázaly shodnout, třeba část ODS byla tvrdě proti a argumentovala nárůstem byrokracie. Takže jsem začal shánět podpisy napříč stranami a dnes jsou pod návrhem podepsáni sociální demokraté, menší část ODS, poslanci LIDEM, velká část topky," říká hlavní autor návrhu Jan Farský (TOP 09 a STAN).

Nepřímo tak potvrzuje informace, že i v domovském klubu TOP 09 a STAN narazil na námitky.

Přesto věří, že zákon v Parlamentu projde: "Myslím, že většinu hlasů pro ve sněmovně určitě dohromady dáme. Už na poslední schůzi jsem sebral padesát tři podpisů a bylo by jich víc, kdyby tak rychle neskončila."

Počítá navíc s tím, že Senát s převahou ČSSD (jejíž část poslanců je pod návrhem také podepsaná) zákon nezamítne.

Nezveřejněná smlouva by neplatila

Všechny uzavřené smlouvy by musely zveřejňovat státní orgány, kraje, obce, veřejné instituce.

Týkalo by se to tedy třeba i VZP (od počátku by tak byla bývala jasná smlouva týkající se elektronických zdravotních knížek IZIP včetně nákladů), ČEZ, státních lesů (kritizovaných NKÚ) nebo veřejnoprávních médií, jako je Česká televize či Český rozhlas, které by musely zveřejňovat smlouvy s externími firmami.

Smlouvy by byly účinné až den po jejich zveřejnění.

Naopak kdyby veřejná instituce smlouvu nezveřejnila do 3 měsíců po jejím uzavření, smlouva by neplatila - pohlíželo by se na ni, jako by nikdy uzavřena nebyla.

Sankce až 5 milionů

Navíc by hrozila sankce za zkreslené nebo neúplné informace - a to až do výše 5 milionů korun.

I tento registr by měl své výjimky: zveřejnění by nepodléhaly pracovní smlouvy, smlouvy uzavírané tajnými službami či "smlouva o nájmu hrobového místa".

Neplatilo by to ani pro smlouvy týkající se "odstranění následků mimořádných událostí", tedy např. povodní, kde svou roli hraje i čas.

Návrh teď čeká cesta Parlamentem, autoři plánují, že by měl začít platit od začátku roku 2014, včetně veřejného registru.

 

Právě se děje

Další zprávy