reklama
 
 

Registr smluv by mohl zveřejňovat smlouvy politických stran

8. 7. 2015 16:55
Poslanci podali celou řadu pozměňovacích návrhů. O finální podobě normy se rozhodne v září.

Praha - V registru smluv by se mohly zveřejňovat i smlouvy politických stran a objednávky a faktury. Mohly by v něm být rovněž smlouvy korporací, které čerpají dotace z veřejných peněz nad 20 milionů korun za rok, nebo nestátních neziskových organizací s dotacemi nad dva miliony ročně.

Pozměňovací návrhy, které to předpokládají, podali poslanci při dnešním druhém čtení návrhu zákona. Sněmovna by mohla o podobě normy rozhodnout v září.

Další poslanecké požadavky směřují k tomu, aby smlouvy nemusely do registru posílat dobrovolné svazky obcí. Povinnost by měly mít jen firmy v plném vlastnictví státu, krajů nebo obcí, nikoli ale ve většinovém vlastnictví.

Zveřejňování smluv politických stran navrhl předkladatel původní normy Jan Farský (TOP 09 a Starostové). V registru by také podle něho měly být objednávky a faktury. Bez toho hrozí potíže kvůli nutnosti nahrazovat běžné objednávky písemnými smlouvami nebo obcházení zákona tím, že se objednávky budou využívat místo smluv, napsal Farský v důvodové zprávě.

Smlouvy firem s dotacemi nad 20 milionů korun ročně chce do zákona zařadit Milan Urban (ČSSD), což už dřív kritizovala iniciativa Rekonstrukce státu.

Měřit všem subjektům stejným metrem

Urban ve zdůvodnění poukazuje na to, že loni šlo jen ze státního rozpočtu soukromým firmám více než 68 miliard korun. Úprava by dopadla i na skupinu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO). Podpořil ji předseda poslanců TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek.

"Mně osobně není jasné, proč by se tato povinnost měla vztahovat na příspěvkovou organizaci, která hospodaří s dvěma nebo třemi miliony státních prostředků ročně, a neměla by se vztahovat na soukromníka, který inkasuje miliardy ročně," uvedl Kalousek a poukázal na to, že když firma nebude chtít smlouvy zveřejňovat, může dotaci odmítnout.

Kalousek chce z působnosti zákona vyjmout šest institucí s takzvanými chráněnými rozpočtovými kapitolami, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, ale sněmovní rozpočtový výbor. Nezávislost těchto úřadů, například Nejvyššího kontrolního úřadu, by za určitých okolností mohla být zveřejňováním smluv ohrožena, řekl.

Vyjmout dobrovolné svazky obcí z povinného zveřejňování smluv chce Vladislav Vilímec (ODS), úpravu podílu u státních, krajských a obecních firem jeho stranický kolega Zbyněk Stanjura.

Lidovec Vít Kaňkovský hodlá prosazovat výjimku pro smlouvy zdravotních pojišťoven s nemocnicemi a ambulancemi, jejichž zveřejňování ošetří jiný zákon.

Dvouletá výjimka pro malé obce

Jeden z návrhů se týká zveřejňování platných smluv, které ale byly uzavřeny před účinností zákona. Radek Vondráček (ANO) žádá, aby se pod hrozbou sankce dostaly do registru do tří měsíců.

Sněmovna by měla předlohu přijmout v podobě, jak se na ní shodla koalice. Stát, kraje, některé obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku.

Po dalším roce by začalo platit pravidlo, podle kterého by nezveřejněná smlouva nebyla účinná. Pod normu by spadaly smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty.

Dvouletou výjimku z povinného uveřejňování smluv by dostaly malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Stanjura navrhuje výjimku trvalou.

Zákon by se nevztahoval podle koaličního návrhu na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o ČEZ. Farský navrhl tuto výjimku vypustit.

Občanský demokrat Ivan Adamec navrhl, aby správce registru předkládal každoročně do Sněmovny výroční zprávu, aby se zjistilo, zda evidence smluv k něčemu bude. Celkem podala návrhy různých změn desítka poslanců.

autor: ČTK | 8. 7. 2015 16:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama