Jste za uklízečkami, řekl Zeman poslancům. Zákon o referendu jim má vrátit prestiž

Lucie Stuchlíková Radek Bartoníček Lucie Stuchlíková, Radek Bartoníček
Aktualizováno 11. 3. 2016 13:00
Sněmovna začíná probírat důležitý zákon o celostátním referendu. K poslancům promluvil prezident Miloš Zeman, který všelidové hlasování dlouhodobě podporuje. O vypsání celostátního referenda by muselo požádat peticí nejméně čtvrt milionu lidí s volebním právem.
Miloš Zeman ve Sněmovně.
Miloš Zeman ve Sněmovně. | Foto: ČTK

Praha - Prezident Miloš Zeman v pátek přišel do Poslanecké sněmovny, kde před poslanci obhajoval potřebnost ústavního zákona o referendu, předloženého ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem.

Zeman poslancům připomněl, že prestiž jejich profese je nízká, zatímco dříve byli poslanci a ministři považování za nejprestižnější povolání. "Proběhlo dvacet pět let, učitelé a lékaři zůstali na prvních místech a poslanci se propadali níž a níž, až v několika posledních letech zaujímají předposlední místo za uklízečkou," podotkl s tím, že nikdo není rád, když vážnost jeho profese klesá. Ovšem v posledním publikovaném průzkumu CVVM poslanci uklízečky po dlouhé době přeskočili. Ministři si dokonce polepšili o šest míst a jsou nyní na osmnáctém místě.

"Prestiž politikům můžeme vrátit tím, že se překoná bariéra mezi politiky a občany a občané budou více vtaženi do rozhodování," řekl Zeman a popisoval, jak je každý člověk neobyčejný a jak nemá rád, když někdo používá označení obyčejný občan. Mimochodem, tuto myšlenku opakuje na mnoha svých "spanilých" jízdách po krajích. 

"Potřebujeme legislativní opatření, abychom tuto bariéru zmírnili," dodal a vypočítával, proč má smysl, aby referendum skutečně bylo možné pořádat.

Švýcarsko je vzor

Prezident se přimlouval za přímou demokracii a prohlásil, že je pro přímou volbu hejtmanů a starostů. "Vůbec se nedomnívám, že by přímá demokracie byla nižší formou vůle občanů," sdělil poslancům a jako příklad jmenoval Švýcarsko.

Zároveň se Zeman přimlouval za povinnou účast lidí ve volbách. "Povinná účast byla také za Masarykovy první republiky," uvedl.  "Nepodceňujme občany a jejich zdravý rozum, přibližme občany politikům a nás ke Švýcarsku," podotkl.

Nakonec se obrátil k opozičním poslancům, kteří jsou proti referendu, a apeloval na ně, aby zákon podpořili. "Přejme si, aby se profese politiků začala zvedat a abychom dohnali lékaře," končil svůj projev. 

Po něm předstoupil před poslance ministr Dienstbier, který seznamoval poslance s detaily celého zákona o referendu. "Ústavním zákonem by měl být stanoven okruh otázek, o kterých by referendum nemělo být," upozornil.

Podle prvních reakcí se zdá, že minimálně pravicové poslance TOP 09 a ODS prezident nepřesvědčil a oni referendum nepodpoří. Například poslankyně ODS Jana Černochová, která je zároveň starostkou Prahy 2, uvedla, že není ani pro celostátní referendum, ani pro přímou volbu starostů či hejtmanů.

"Pro starostu by to byla velmi komplikovaná situace, protože v případě přímé volby by nemusel mít podporu zastupitelstva, která je velmi potřebná," řekla poslankyně.

Naopak například poslanec Úsvitu Marek Černoch oznámil, že oni referendum podpoří, byť k němu mají řadu výhrad.

Hlasování jen o něčem

Poslanci opoziční TOP 09 předem avizovali, že při prezidentově projevu opustí sál, což také učinili. Protestovali jak proti návrhu zákona, tak proti Zemanovým výrokům k domácí i zahraniční politice.

Občané budou v referendu moci rozhodnout o záležitostech domácí a zahraniční politiky. "Například o elektronické evidenci tržeb nebo zákazu kouření v restauracích," dodal Dienstbier. Referendum by se naopak nemohlo týkat například základních práv a svobod, rozpočtu, daní nebo mezinárodních závazků. Stejně tak by nebylo možné zasahovat do trestního řízení nebo všelidovým hlasováním jmenovat či odvolávat prezidenta či členy vlády.

O vypsání celostátního referenda by muselo požádat peticí nejméně čtvrt milionu lidí s volebním právem. Vláda do 90 dnů rozhodne, zda byly splněny všechny podmínky, a samotné referendum vyhlásí prezident. V případě pochybností posoudí přípustnost otázek nebo způsob vyhlášení referenda Ústavní soud.

Hlasování spolu s volbami

"Úspoře nákladů napomůže pravidlo, že pokud by se konaly nějaké volby do šesti měsíců od vyhlášení referenda, proběhlo by referendum s nimi," dodal Dienstbier. Rozhodnutí by bylo přijato, pokud by na otázku kladně nebo záporně odpověděla nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň čtvrtina těch, kteří mohou hlas odevzdat. 

Výsledek referenda je závazný pro vládu, která musí poté navrhnout příslušný zákon. Parlament ovšem nebude mít povinnost zákon přijmout - pouze nesmí přijmout normu, která by byla s referendem v rozporu. To je jeden z důvodů, proč zákon nepodpoří opoziční TOP 09. "Je to jen taková hra na referendum, když je to pro vládu závazné a pro parlament nikoliv," uvedl poslanec Martin Plíšek z TOP 09.

Jde podle něj pouze o drahý průzkum veřejného mínění pro vládu. "Nelze přinutit parlament, aby aktivně nějaký zákon schválil," vysvětloval autor návrhu Dienstbier.

 

Právě se děje

Další zprávy